Minulé léto jsme s bratrem Martinem přijeli na chalupu krapet dřív než naši, kteří se zakecali u staršího pana souseda z vedlejší vesnice. No je taky docela možný, že to byla jejich nacvičená oficielní odpověď na naši otázku, kde byli, třeba to bylo i tak, že nedokázali ne moc starým Citroenem dojet martinovo velmi starou turbo kross trabikrávu. Nu jak sme tam čekali, nakrmili slépky a udělali standartní práce, nebyl již přesný plán, co dělat. Standartně se v létě tráví dopoledne sekáním trávy před domem za domem. Traktůrkuju já, protože Marťas nemá na traktůrek řidičák (odebral mu jej kamarád policajt za jízdu na sekacím traktůrku v opilosti) a taky nemá radost z řízení tak malých zdvihových objemů motorů. No a jak si tak jezdím před domem a sekám, vyloženě mě irituje nedo lépe řečeno sere jeden až tři pařezy, který musí člověk pracně obkružovat namísto, aby trávil čas odpočíváním u jiný činnosti. No tak jednou sme se teda s Martinem sešli, že si zajdem na pivo, kdybych věděl, jak to skončí, nešel bych s ním na pivo. Seděly tam v rohu holky, blbě po nás čuměli, já a Martin jsme tam pili a blbě taky čuměli. Abych neodbíhal od tématu, pojal jsem myšlenku, že nebude problém s nemilým pařezem udělat krátkej proces, zničit šalom, už ho bolo dosť. Vzal sem lopatu, sekyru, krumpáč a jeden tátův vojenskej granát. Po dvou hodinách usilovnýho kopání sem byl už zničenej, naštěstí po chvíli přišel Martin, dal si pivo a opojen blaženým nápojem se dal do díla. Aby si nikdo neyslel, že to je jen nějaká ulejvácká práce, tak nás teda nezná, Martin je programátor a umí programovat a já zase sedím u počítače celý dny a kreslím baráky. Takže prostě pracanti k pohledání. Martin je teda krapet pracantnější, pač narozdíl odemě jezdí poctivě fachčit, já nemám tolik času, protože mi ho kradou v Brně skřítci. Aby jste věděli, jak se takovej pařez vykopává - obecně se obkope nějakým kvalitnějším rejčem, pač normální sráčskej rejč by vydržel maximálně půl hodiny a zvohejbal by se na kořenech, to je pak hovno práce. Takže kopeš dokola pařezu, obkružuješ ho a po dosažení určitý hloubky jej začneš podkopávat, až se začne kejvat. Není to taková prdel, dá to práce jak sviň. A jak si tak kopeš, začínaj se ti vysílením klepat ruce, bolet záda a zařezávat trenky do prdele. No a aby ses s pařezem nesral celou dobu a nevysílil ses uplně, dojdeš si pro traktor značku Faun a přes řetěz jej vyloženě vyrveš ze spárů matičky rodné země. Někdy se stane, že ti země nechce vydat pařez a zápasí s tebou a pařezem, to se pak jeden celkem diví, když ten druhej dostane Fauna na "zadní" a málem jej otočí vzhůtu nohama. Kamarád říkal, že ideální na vytahování pařezů je tank nebo 2 až 3 granáty naráz odjištěné. To jsme ovšem z nedostatku času nestihli vyzkoušet, recenzi na toto téma napíšeme možná nejdřív za rok. No a co dělat s pařezem, když je již vytažen ? Na to je jedna ideální odpověď - naporcovat jej a nechat vyschnout na topení v zimě - například do krbu.
Jo. Pařezy jsou svině. Taky jsem klučil. Mám na to stejnou metodu. Když je to obkopaný, chytí se kolem lano-řetěz a traktůrkem se to vytáhne.
já se jejich trháním zabývám..A když se to umí jdou jako víno.Stačí mít velký hupcuk a kurty. Pak se ani nemusí tolik kopat jelikož hupcuk usnadní až 60% práce-hlavně kopání.Tu a tam useknout nějaký kořen a je venku.A k tomu tanku: Idální je na to VT-55 nebo VT-34.Vzhledem síle jejich navijáků(VT-55-90tun,VT-34 120tun) se pařez ani nemusí kopat jen ho musí být za co uvázat. S tankem je také trhám(oba tanky vlastním) a je to otázka 20 minut ale taky velké spotřeby nafty.