Historie pivovarů v Čechách

Mezi tradiční české nápoje patří oblíbené pivo. Pivo je staré odhadem několik tisíc let.
7000 let před naším letopočtem pěstovali obilé Sumerové, Akkadové, Babyloňané a Asyřané
v oblasti Mezopotámie a obilí nechali projít kvasným procesem a připravili tak nápoj podobný
dnešnímu pivu. Babyloňané jej nazývali šikarum. Paradoxně Mezopotámie - oblast mezi a v
okolí řek Eufrat a Tigrid je dnes oblast arabská a dle islámu je zakázáno konzumovat
alkohol. Na české uzemí přišlo pivo s keltskými Boji a také s kmeny Germánů - Markomani,
Kvádové a se Slovany, kteří buď osidlovali území dnešní České republiky nebo sem přišli
bojovat.
Prví faktický důkaz o výrobě piva u nás je nadační listina prvního českého krále Vratislava II.
pro vyšehradskou kapitulu roku 1088. Kapitule dostala právo vařit pivo ze chmele. Každá
domácnost si v tuto dobu připravovala pivo a jiné výrobky z piva. V domácnosti se věnovaly
přípravě piva zejména ženy. V 13. století se začalo pivo vařit ve \"velkém\" v menších
předchůdcích dnešních pivovarů. Právo vařit pivo získávaly města od panovníka a později též
od šlechty. Vznikem sladovnických cechů se zvýšila kvalita natolik, že české pivo začalo
být známo po okolních zemích svou vynikající chutí a kvalitou. Cech ručil za kvalitu vyráběného
piva a povolovaly výrobu piva jen vyučeným řemeslníkům.
Městské pivovary jak je známe dnes byly zakládány v 14. až 15. století bohatými měšťany.
Od poloviny 16. století se pivo vyrábělo také v šlechtických pivovarech. A docházelo k
rozšíření výroby v klášterních pivovarech a upadaly městské pivovary, příčinou byla konfiskace
Habsburky (některá města se vzbouřila nadvládě Habsburků roku 1547).
Díky sládkovi Františku Ondřejovi Poupěti (1753-1805) se zlepšila technologie výroby piva.
Navrhl mnoho nových zařízení, úpravu tmavosti piva, založil pivovarskou školu v Brně, upravil
dávkování chmele a používání výhradně ječmenného sladu. Jeho školu navštěvovalo mnoho sládků
z celé Evropy.
V polovině 19. století se začlo pivo vyrábět průmyslově a česká země posílila své výsadní
postavení na trhu s pivem a chmelem. Příznivému vývoji napomáhala výuka specializovaných
oborů na vysokých školách a specializované střední školy pro vaření piva. Technologie se začala
postupně vyvážet do 400 zemí světa. Skončením první světové války převzala po Habsburcích výrobu
piva vzniklá Československá republika, bylo to 60 procent výroby pivovarů, tj. 562 pivovarů
po válce značně zdecimovaných. Značný pokles výroby nastal během druhé světové války, kdy
zaniklo mnoho pivovarů. Přes nástup komunistického režimu si české pivo udrželo výsadní postavení
na světových trzích a to i přes nedostatečný výzkum, vývoj a inovace technologie v pivovarech.
Od konce druhé světové války vznikly pouze 2 pivovary a to Radegast a Most, který zanikl roku
1998.
Privatizací se mnoho pivovarů nedokázalo udržet na trhu a zaniklo ať už přirozenou cestou trhu
nebo špatnými investicemi nebo jiným nedokonalým řízením pivovarů.
Roku 2003 bylo v ČR 36 sladoven, které vyrobí přes 480 tisíc tun sladu a z něj vyvezou 48 procent
nejkvalitnějšího sladu do zahraničí. Velkých pivovarů bylo 48 a vyrobily 18,5 miliónů hektolitrů
piva, z čehož vyvezli asi jedenáct procent do zahranočí.

Komentáře (0)