Stavební zákon ČR

Zákon ke stažení v .pdf zde

 

 

ZÁKON

ze dne 14. března 2006
o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon upravuje ve věcech územního plánování zejména cíle a úkoly územního
plánování, soustavu orgánů
územního plánování, nástroje územního plánování,
vyhodnocování vlivů
na udržitelný rozvoj území, rozhodování v území, možnosti sloučení
postupů
podle tohoto zákona s postupy posuzování vlivů
záměrů
na životní prostředí,
podmínky pro výstavbu, rozvoj území a pro přípravu veřejné infrastruktury, evidenci územně
plánovací činnosti a kvalifikační požadavky pro územně
plánovací činnost.
(2) Tento zákon upravuje ve věcech stavebního řádu zejména povolování staveb a jejich
změn, terénních úprav a zařízení, užívaní a odstraňování staveb, dohled a zvláštní pravomoci
stavebních úřadů, postavení a oprávnění autorizovaných inspektorů, soustavu stavebních
úřadů, povinnosti a odpovědnost osob při přípravě
a provádění staveb.
(3) Tento zákon dále upravuje podmínky pro projektovou činnost a provádění staveb,
obecné požadavky na výstavbu, účely vyvlastnění, vstupy na pozemky a do staveb, ochranu
veřejných zájmů
a některé další věci související s předmětem této právní úpravy.
§2

Základní pojmy

(1) V tomto zákoně
se rozumí
a)
změnou v území změna jeho využití nebo prostorového uspořádání, včetně
umisťování
staveb a jejich změn,

b)
stavebním pozemkem pozemek, jeho část nebo soubor pozemků, vymezený a určený
k umístění stavby územním rozhodnutím anebo regulačním plánem,

c)
zastavěným stavebním pozemkem pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako
stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením, tvořící
souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami,

d)
zastavěným územím území vymezené územním plánem nebo postupem podle tohoto
zákona; nemá-li obec takto vymezené zastavěné území, je zastavěným územím zastavěná
část obce vymezená k 1. září 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí
(dále jen „intravilán“),

e)
nezastavitelným pozemkem pozemek, jenž nelze zastavět na území obce, která nemá
vydaný územní plán a to pozemek veřejné zeleně a parku1) sloužící obecnému užívání;
2.
v intravilánu zemědělský pozemek nebo soubor sousedících zemědělských pozemků
o výměře větší než 0,5 ha, s tím, že do tohoto souboru zemědělských pozemků
se
nezahrnují zahrady o výměře menší než 0,1 ha a pozemky, které jsou součástí
zastavěných stavebních pozemků;
3.
v intravilánu lesní pozemek nebo soubor sousedících lesních pozemků
o výměře větší
než 0,5 ha.
f) nezastavěným územím pozemky nezahrnuté do zastavěného území nebo do zastavitelné
plochy,
g)
plochou část území tvořená pozemkem nebo souborem pozemků, která je vymezena
v politice územního rozvoje, zásadách územního rozvoje nebo územním plánu, popřípadě
v územně
plánovacích podkladech s ohledem na stávající nebo požadovaný způsob jejího
využití a její význam,

h)
plochou nadmístního, popřípadě
republikového významu plocha, která svým významem,
rozsahem nebo využitím ovlivní území více obcí nebo více městských částí na území
hlavního města Prahy, popřípadě
území více krajů,

i)
koridorem plocha vymezená pro umístění vedení dopravní a technické infrastruktury nebo
opatření nestavební povahy,
j) zastavitelnou plochou plocha vymezená k zastavění v územním plánu nebo v zásadách
územního rozvoje,
k) veřejnou infrastrukturou pozemky, stavby, zařízení a to

1.
dopravní infrastruktura, například stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest,
letišť
a s nimi souvisejících zařízení;
2.
technická infrastruktura, kterou jsou vedení a stavby a s nimi provozně
související
zařízení technického vybavení, například vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny
odpadních vod, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické
vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě
a elektronické komunikační
zařízení veřejné komunikační sítě, produktovody;
3.
občanské vybavení, kterým jsou stavby, zařízení a pozemky sloužící například pro
vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu,
veřejnou správu, ochranu obyvatelstva;
4. veřejné prostranství1),
zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu,
l)
veřejně
prospěšnou stavbou stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo
ochraně
území obce, kraje nebo státu, vymezená ve vydané územně
plánovací
dokumentaci,

m)
veřejně
prospěšným opatřením opatření nestavební povahy sloužící ke snižování ohrožení
území a k rozvoji anebo k ochraně přírodního, kulturního a archeologického dědictví,
vymezené ve vydané územně
plánovací dokumentaci,

n)
územně
plánovací dokumentací

1.
zásady územního rozvoje,
2.
územní plán,
3.
regulační plán.
(2) V tomto zákoně
se dále rozumí
a)
pořizovatelem příslušný obecní úřad, krajský úřad, Ministerstvo pro místní rozvoj (dále
jen „ministerstvo“) nebo Ministerstvo obrany, který pořizuje územně
plánovací podklady,

1)
§ 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
územně
plánovací dokumentaci, vymezení zastavěného území nebo politiku územního
rozvoje,

b)
stavebním podnikatelem osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací
jako předmětu své činnosti podle zvláštních právních předpisů2),

c)
stavebníkem osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje
provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení, jakož i její právní nástupce, a dále osoba,
která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele
realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti; stavebníkem se rozumí též
investor a objednatel stavby,

d)
stavebním dozorem odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí vykonávaný
osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo
střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň
3 roky praxe při
provádění staveb,

e)
obecnými požadavky na výstavbu obecné požadavky na využívání území a technické
požadavky na stavby stanovené prováděcími právními předpisy a dále obecné technické
požadavky zabezpečující užívání staveb osobami pokročilého věku, těhotnými ženami,
osobami doprovázejícími dítě
v kočárku, dítě
do tří let, popřípadě
osobami s mentálním
postižením nebo osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace stanovené
prováděcím právním předpisem (dále jen „bezbariérové užívání stavby“).

(3) Stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní
technologií, bez zřetele na jejich stavebně
technické provedení, použité stavební výrobky,
materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které
stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Stavba, která slouží reklamním účelům, je
stavba pro reklamu.
(4) Pokud se v tomto zákoně
používá pojmu stavba, rozumí se tím podle okolností i její
část nebo změna dokončené stavby.
(5) Změnou dokončené stavby je
a)
nástavba, kterou se stavba zvyšuje,

b)
přístavba, kterou se stavba půdorysně
rozšiřuje a která je vzájemně
provozně
propojena
s dosavadní stavbou,

c)
stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby; za
stavební úpravu se považuje též zateplení pláště
stavby.

(6) Změnou stavby před jejím dokončením se rozumí změna v provádění stavby oproti
jejímu povolení nebo dokumentaci stavby ověřené stavebním úřadem.
§3

(1) Terénní úpravou se pro účely tohoto zákona rozumí zemní práce a změny terénu,
jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a jim podobné
a s nimi související práce, nejedná-li se o hornickou činnost nebo činnost prováděnou
hornickým způsobem, například skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy
pozemků
pro zřízení hřišť
a sportovišť, těžební práce na povrchu.
(2) Zařízením se pro účely tohoto zákona rozumí informační a reklamní panel, tabule,
deska či jiná konstrukce a technické zařízení, pokud nejde o stavbu podle § 2 odst. 3.
2)
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

V pochybnostech, zda se jedná o stavbu nebo zařízení, je určující stanovisko stavebního
úřadu. Zařízení o celkové ploše větší než 8 m2 se považuje za stavbu pro reklamu.

(3) Staveništěm se rozumí místo, na kterém se provádí stavba nebo udržovací práce;
zahrnuje stavební pozemek, popřípadě
zastavěný stavební pozemek nebo jeho část anebo část
stavby, popřípadě, v rozsahu vymezeném stavebním úřadem, též jiný pozemek nebo jeho část
anebo část jiné stavby.
(4) Údržbou stavby se rozumějí práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý stavební stav tak,
aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost.

Úvodní ustanovení

§4

(1) Orgány územního plánování a stavební úřady přednostně
využívají zjednodušující
postupy a postupují tak, aby dotčené osoby byly co nejméně
zatěžovány a aby v případě, kdy
lze za podmínek tohoto zákona vydat v dané věci, zejména u jednoduchých staveb, pouze
jedno rozhodnutí, upustily od dalšího povolování záměru. Stanoví-li tak tento zákon, mohou
orgány územního plánování a stavební úřady uzavřít s žadatelem veřejnoprávní smlouvu
místo vydání správního rozhodnutí. Tím nesmí být dotčena práva a oprávněné zájmy
dotčených osob a zájmy dotčených orgánů3).
(2) Orgány územního plánování a stavební úřady postupují ve vzájemné součinnosti
s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů4). Dotčené
orgány vydávají
a)
pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona závazná stanoviska5) na základě
zvláštních
právních předpisů, která nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení, nestanovíli
tyto zvláštní právní předpisy jinak,

b)
pro postupy podle tohoto zákona, které nejsou správním řízením, stanoviska, která nejsou
samostatným rozhodnutím ve správním řízení, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak;
stanoviska jsou závazným podkladem pro politiku územního rozvoje a pro opatření
obecné povahy vydávaná podle tohoto zákona.

3)
§ 136 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

4)
Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů
(vodní zákon), ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 86/2002 Sb., o ochraně
ovzduší a o změněněkterých dalších zákonů
(zákon o ochraně
ovzduší), ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně
zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995
Sb., o lesích a o změně
a doplnění některých zákonů
(lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních
komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně
a využití nerostného
bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých
zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech
a o změněněkterých souvisejících zákonů
(lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č.62/1988
Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně
veřejného
zdraví a o změněněkterých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

5)
§ 149 zákona č.500/2004 Sb.

Závazná stanoviska dotčených orgánů
pro potřeby správních řízení podle tohoto zákona
a stanoviska dotčených orgánů, která jsou závazným podkladem pro potřeby jiných postupů
podle tohoto zákona, uplatňují dotčené orgány podle zvláštních právních předpisů
a podle
tohoto zákona.

(3) Dotčený orgán je vázán svým předchozím stanoviskem nebo závazným stanoviskem.
Navazující stanoviska nebo navazující závazná stanoviska mohou dotčené orgány v téže věci
uplatňovat pouze na základě
nově
zjištěných a doložených skutečností, které nemohly být
uplatněny dříve a kterými se podstatně
změnily podmínky, za kterých bylo původní
stanovisko vydáno, nebo skutečností vyplývajících z větší podrobnosti pořízené územně
plánovací dokumentace nebo podkladů
pro rozhodnutí nebo jiný úkon orgánu územního
plánování nebo stavebního úřadu podle tohoto zákona, jinak se k nim nepřihlíží.
(4) V řízeních podle části čtvrté tohoto zákona se nepřihlíží k závazným stanoviskům
dotčených orgánů
ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto ve vydaném regulačním plánu,
v územním rozhodnutí nebo v územním opatření o stavební uzávěře anebo v územním
opatření o asanaci území, nejde-li o závazné stanovisko uplatněné na základě
nově
zjištěných
a doložených skutečností podle odstavce 3.
(5) Stanoví-li dotčené orgány ve svém stanovisku nebo závazném stanovisku podmínky,
a stanou-li se tyto podmínky součástí výrokové části rozhodnutí, nebo součástí opatření
obecné povahy nebo jiného úkonu orgánu územního plánování nebo stavebního úřadu podle
tohoto zákona, mohou dotčené orgány kontrolovat jejich dodržování.
(6) Je-li dotčeným orgánem podle zvláštních právních předpisů
tentýž orgán veřejné
správy, vydává koordinované stanovisko nebo koordinované závazné stanovisko, zahrnující
požadavky na ochranu všech dotčených veřejných zájmů, které hájí. Koordinované stanovisko
nebo koordinované závazné stanovisko lze vydat pouze v případě, nejsou-li požadavky na
ochranu dotčených veřejných zájmů
v rozporu. Ustanovení správního řádu o společném
řízení6) se použijí přiměřeně.
(7) Orgány územního plánování a stavební úřady projednávají protichůdná stanoviska
nebo protichůdná závazná stanoviska dotčených orgánů. Dojde-li k rozporu mezi příslušnými
orgány podle tohoto zákona a dotčenými orgány, jakož i mezi dotčenými orgány navzájem,
postupuje se podle správního řádu.

 

§5

Působnost ve věcech územního plánování

(1) Působnost ve věcech územního plánování podle tohoto zákona vykonávají orgány
obcí a krajů, ministerstvo a na území vojenských újezdů Ministerstvo obrany.
(2) Orgány obce a kraje vykonávají působnost ve věcech územního plánování podle
tohoto zákona jako působnost přenesenou, nestanoví-li zákon, že o věci rozhoduje
zastupitelstvo obce nebo kraje.
6) § 140 zákona č.500/2004 Sb.

(3) Orgány obce zajišťují ochranu a rozvoj hodnot území obce, pokud nejsou svěřeny
působnosti v záležitostech nadmístního významu orgánům kraje nebo na základě
zvláštních
právních předpisů
dotčeným orgánům.
(4) Orgány kraje zajišťují ochranu a rozvoj hodnot území kraje, přitom mohou zasahovat
do činnosti orgánů
obcí jen v zákonem stanovených případech, a to pouze v záležitostech
nadmístního významu; postupují přitom v součinnosti s orgány obcí.
(5) Ministerstvo může zasahovat do působnosti orgánů
krajů
a obcí jen v zákonem
stanovených případech, a to pouze v záležitostech týkajících se rozvoje území státu; postupuje
přitom v součinnosti s orgány krajů
a dotčených obcí.
(6) Obce a kraje jsou povinny soustavně
sledovat uplatňování územně
plánovací
dokumentace a vyhodnocovat je podle tohoto zákona. Dojde-li ke změně
podmínek, na
základě
kterých byla územně
plánovací dokumentace vydána, jsou povinny pořídit změnu
příslušné územně
plánovací dokumentace.
§6

Orgány obce

(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností (dále jen „úřad územního plánování“)
v přenesené působností
a)
pořizuje územní plán a regulační plán pro území obce,

b)
pořizuje územněplánovací podklady,

c)
pořizuje územní plán, regulační plán a územní studii na žádost obce ve svém správním
obvodu,

d)
pořizuje vymezení zastavěného území na žádost obce ve svém správním obvodu,

e)
je dotčeným orgánem v územním řízení z hlediska uplatňování záměrů
územního plánování,
pokud nevydává územní rozhodnutí,

f)
je dotčeným orgánem v řízení podle zvláštního právního předpisu, v němž se rozhoduje

o změnách v území,
g) podává návrh na vložení dat do evidence územně
plánovací činnosti,
h) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.
(2) Obecní úřad, který zajistí splnění kvalifikačních požadavků
pro výkon územně
plánovací činnosti podle § 24, vykonává přenesenou působnost podle odstavce l písm. a),
d), g), h) apořizuje územní studii; na základě
veřejnoprávní smlouvy vykonává tuto
působnost pro obec ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností.
(3) Stavební úřad
a)
vydává územní rozhodnutí, není-li dále stanoveno jinak,

b)
vydává územní souhlas,

c)
poskytuje informace pro pořizování územně
plánovacích podkladů
a územně
plánovací
dokumentace,

d)
vykonává další činnosti podle tohoto zákona.

(4) Obecní úřad, který nevykonává působnost podle odstavců
1 až 3 poskytuje informace
pro zpracování územně
plánovacích podkladů
a územně
plánovací dokumentace.
(5) Zastupitelstvo obce

a)
rozhoduje v samostatné působnosti o pořízení územního plánu a regulačního plánu,

b)
schvaluje v samostatné působnosti zadání, případně
pokyny pro zpracování návrhu
územního plánu,

c)
vydává v samostatné působnosti územní plán,

d)
vydává regulační plán,

e)
projednává v samostatné působnosti zprávu o uplatňování územního plánu,

f)
vykonává další činnosti podle tohoto zákona.

(6) Rada obce a v obcích, kde se rada nevolí, zastupitelstvo obce
a)
vydává vymezení zastavěného území,

b)
schvaluje žádost obce o pořizování podle odstavce l písm. c) nebo podle odstavce 2 anebo
uzavření smlouvy s právnickou nebo fyzickou osobou oprávněnou k výkonu územně
plánovací činnosti (§ 24 odst. 1),

c)
vydává územní opatření o asanaci a územní opatření o stavební uzávěře,

d)
uplatňuje v samostatné působnosti námitky k zásadám územního rozvoje a připomínky
k územnímu plánu sousední obce,

e)
vykonává další činnosti podle tohoto zákona.

§7

Orgány kraje

(1) Krajský úřad v přenesené působnosti
a)
pořizuje zásady územního rozvoje a v zákonem stanovených případech regulační plán pro
plochy a koridory nadmístního významu,

b)
pořizuje územně
plánovací podklady,

c)
je dotčeným orgánem v územním řízení a v řízení podle zvláštních právních předpisů,
v nichž se rozhoduje o změnách v území, které se dotýkají více správních obvodů
obcí
s rozšířenou působností,

d)
je dotčeným orgánem v územním řízení o záměrech, které vyžadují posouzení vlivu na
životní prostředí,

e)
vydává územní rozhodnutí v zákonem stanovených případech,

f)
určuje stavební úřad příslušný k územnímu řízení v zákonem stanovených případech,

g)
vkládá data do evidence územně
plánovací činnosti za svůj správní obvod,

h)
vykonává další činnosti podle tohoto zákona.

(2) Zastupitelstvo kraje
a)
vydává v samostatné působnosti zásady územního rozvoje,

b)
schvaluje v samostatné působnosti zadání, případně
pokyny pro zpracování návrhu zásad
územního rozvoje,

c)
schvaluje v samostatné působnosti zprávu o uplatňování zásad územního rozvoje,

d)
vydává regulační plán v zákonem stanovených případech,

e)
vykonává další činnosti podle tohoto zákona.

(3) Rada kraje
a) uplatňuje v samostatné působnosti stanovisko k návrhu politiky územního rozvoje,
b) vydává v zákonem stanovených případech územní opatření o asanaci a územní opatření

o stavební uzávěře.

§8

Zvláštní působnost na území hlavního města Prahy

Pořizuje-li územní plán pro území hlavního města Prahy Magistrát hlavního města
Prahy7), vykonává působnost krajského úřadu ministerstvo. Pořizuje-li územní plán pro
vymezenou část území hlavního města Prahy úřad městské části, vykonává působnost
krajského úřadu Magistrát hlavního města Prahy.

§9

Rada obcí pro udržitelný rozvoj území

(1) Pro správní obvod obecního úřadu obce s rozšířenou působností může její starosta, se
souhlasem obcí v jejím správním obvodu, zřídit jako zvláštní orgán této obce Radu obcí pro
udržitelný rozvoj území (dále jen „Rada obcí“). Předsedou Rady obcí je starosta obce
s rozšířenou působností, který současně
vydává její Jednací řád. Členem Rady obcí vždy
jmenuje na návrh obce ve správním obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností
jednoho zástupce každé obce. K jednání Rady obcí se vždy přizve zástupce kraje.
(2) Rada obcí projednává územně
analytické podklady pro správní obvod obecního
úřadu obce s rozšířenou působností a vyhodnocení vlivů
územních plánů
na udržitelný rozvoj
území a vydává k nim na základě
výsledků
projednání příslušnému pořizovateli své
stanovisko, popřípadě své vyjádření.
§ 10

Ministerstvo obrany

(1) Ministerstvo obrany pro území vojenských újezdů
a) vydává územní plán a regulační plán,
b) projednává územně
analytické podklady a územní studie,
c) podává návrh na vložení dat do evidence územně
plánovací činnosti.


(2) Újezdní úřad pro území vojenského újezdu
a) pořizuje územní plán, regulační plán a územní studii,
b) pořizuje územně
analytické podklady,
c) poskytuje územně
plánovací informace,
d) připravuje návrh na vložení dat do evidence územně
plánovací činnosti.


Ministerstvo

§ 11

(1) Ministerstvo je ústředním správním úřadem ve věcech územního plánování a
a) vykonává státní dozor ve věcech územního plánování,
b) pořizuje politiku územního rozvoje a k tomu potřebné územně
plánovací podklady,
c) vede evidenci územně
plánovací činnosti,
d) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.


7) Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě
Praze, ve znění pozdějších předpisů.

(2) Ministerstvo zajišťuje metodickou podporu uplatňování soudobých poznatků
územního plánování, urbanismu, architektury a poznatků
stavebně
technických, jakož
i veřejných zájmů
ve výstavbě
a stavebnictví, zejména v ochraně
životů
a zdraví, v péči
o životní prostředí a v ochraně
kulturního, archeologického a přírodního dědictví.
(3) Ministerstvo zřizuje organizační složku státu k řešení koncepčních otázek teorie
a praxe v oboru územního plánování, urbanismu a architektury. Touto činností může pověřit
již existující odborně
způsobilou organizační složku státu.
§ 12

(1) Ministerstvo je ústředním správním úřadem ve věcech stavebního řádu a
a)
vykonává státní dozor ve věcech stavebního řádu,

b)
sleduje a analyzuje závažné nebo opakující se vady ve výstavbě, kterým je třeba ve
veřejném zájmu předcházet, a navrhuje opatření k zabránění jejich opakování,

c)
sleduje účinnost technických předpisů
pro stavby a dbá o jejich rozvoj,

d)
navrhuje úpravy požadavků
na stavby, jejich části, funkce, prvky a stavební výrobky
a může dávat podněty k úpravěČeských technických norem nebo certifikace stavebních
výrobků
anebo k jiným stavebně
technickým opatřením,

e)
koordinuje vzájemnou součinnost obecných, speciálních, vojenských a jiných stavebních
úřadů při výkonu státní správy podle tohoto zákona,

f)
vykonává dozor nad činností autorizovaných inspektorů.

(2) Ministerstvo
a)
může pro sebe vyhradit zjišťování stavebně
technických příčin havárií staveb nebo účast
při něm, pokud se svým rozsahem nebo opakovanými důsledky ve značné míře dotýkají
veřejných zájmů,

b)
může vsoučinnosti s jinými stavebními úřady a autorizovanými inspektory provádět
kontrolní prohlídky staveb.

Touto činností může pověřit již existující odborně
způsobilou organizační složku státu.

(3) Ministerstvo zřizuje odbornou organizační složku státu k navrhování technických
požadavků
na stavby, k jejich soustavné aktualizaci a k vyhodnocování příčin havárií staveb.
§ 13

Obecné stavební úřady

(1) Obecným stavebním úřadem je
a)
ministerstvo, které je ústředním správním úřadem ve věcech stavebního řádu,

b)
krajský úřad,

c)
Magistrát hlavního města Prahy a úřad městské části hlavního města Prahy určený
statutem,

d)
magistrát územněčleněného statutárního města a úřad jeho obvodu nebo městské části
určený statutem,

e)
magistrát statutárního města,

f)
pověřený obecní úřad8),

g)
městský a obecní úřad, který tuto působnost vykonával ke dni 31. prosince 2006.

8)
Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou
působností, ve znění zákona č. 387/2004 Sb.

(2) Kraj může na žádost obce po projednání s ministerstvem nařízením určit obecní úřad
obecným stavebním úřadem, pokud bude tuto působnost vykonávat pro ucelený správní
obvod. Obecným stavebním úřadem může být určen jen obecní úřad, který bude s ohledem na
rozsah a složitost výstavby v uvažovaném správním obvodu způsobilý vykonávat správní
agendu v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy. Obecný stavební úřad lze
určit nařízením kraje ke dni 1. ledna.
(3) Kraj může po projednání s ministerstvem nařízením odejmout působnost stavebního
úřadu obecnímu úřadu uvedenému v odstavci 1 písm. g) nebo určenému podle odstavce 2,
pokud nebude splňovat podmínky pro řádný výkon této působnosti. Zároveň
určí, který
stavební úřad bude vykonávat působnost ve správním obvodu zaniklého stavebního úřadu.
(4) Působnost podle tohoto zákona vykonávají stavební úřady uvedené v odstavci 1
písm. b) až g) a v odstavci 2 jako působnost přenesenou.
(5) Jde-li o opatření nebo stavbu, která se má uskutečnit ve správním obvodu dvou nebo
více stavebních úřadů, provede řízení a vydá rozhodnutí nejbližší společně
nadřízený stavební
úřad. Ten může stanovit, že řízení provede a rozhodnutí vydá některý ze stavebních úřadů,
v jehož správním obvodu se má stavba nebo opatření uskutečnit.
§ 14

Jestliže si ministerstvo vyhradí působnost podle § 12 odst. 2 písm. a), stavební úřad
a správní orgány zúčastněné na šetření poskytují zaměstnancům ministerstva nebo osobám
ministerstvem pověřeným součinnost a napomáhají k objasnění příčin havárie.

§ 15

Speciální stavební úřady

(1) Působnost stavebního úřadu, s výjimkou pravomoci ve věcech územního
rozhodování, vykonávají u
a) staveb leteckých,
b) staveb drah a na dráze, včetně
zařízení na dráze,
c) staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací,
d) vodních děl,
e) staveb podléhajících integrovanému povolení9)
orgány vykonávající státní správu na uvedených úsecích podle zvláštních právních předpisů
(dále jen „speciální stavební úřady“).


(2) Speciální stavební úřady postupují podle tohoto zákona, pokud zvláštní právní
předpisy pro stavby podle odstavce 1 nestanoví jinak. Povolení pro stavby mohou vydat jen se
souhlasem obecného stavebního úřadu příslušného k vydání územního rozhodnutí, který
ověřuje dodržení jeho podmínek; souhlas není správním rozhodnutím. Jestliže se nevydává
územní rozhodnutí ani územní souhlas, postačí vyjádření obecného stavebního úřadu
o souladu navrhované stavby se záměry územního plánování.
9)
Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru
znečišťování a o změně
zákonů
(zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů.

(3) V pochybnostech, zda se v konkrétním případě
jedná o stavbu podle odstavce 1, nebo
o stavbu v působnosti obecného stavebního úřadu, platí stanovisko příslušného speciálního
stavebního úřadu.
§ 16

Vojenské a jiné stavební úřady

(1) Působnost stavebních úřadů
na území vojenských újezdů
vykonávají újezdní úřady.
(2) Působnost stavebních úřadů, s výjimkou pravomoci ve věcech územního
rozhodování, vykonávají podle tohoto zákona dále
a)
Ministerstvo obrany u staveb důležitých pro obranu státu mimo území vojenských
újezdů, které slouží nebo mají sloužit k zajišťování obrany státu a jsou zřizovány
Ministerstvem obrany nebo právnickou osobou jím zřízenou nebo založenou,

b)
Ministerstvo vnitra u staveb pro bezpečnost státu, kterými se rozumí stavby nebo jejich
části sloužící k plnění úkolů
Ministerstva vnitra, organizačních složek státu zřízených
Ministerstvem vnitra, Policie České republiky, Policejní akademie České republiky,
Hasičského záchranného sboru České republiky, Úřadu pro zahraniční styky a informace
a Bezpečnostní informační služby s výjimkou staveb nebo jejich částí převážně
užívaných pro účely bytové nebo rekreační, a u staveb sloužících k plnění úkolů
Národního bezpečnostního úřadu,

c)
Ministerstvo spravedlnosti u staveb sloužících k plnění úkolů
Ministerstva spravedlnosti
a staveb pro služební účely Vězeňské služby a jejích organizačních složek,

d)
Ministerstvo průmyslu a obchodu u staveb k účelům těžby, zpracování, transportu
a ukládání radioaktivních surovin na území vyhrazeném pro tyto účely a u staveb
jaderných zařízení10).

(3) Stavební úřady uvedené v odstavci 2 mohou vydat povolení pro stavby v uzavřených
prostorech existujících staveb bez územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, pokud se
nemění výškové uspořádání prostoru. U ostatních staveb zajistí stavební úřad vyjádření
obecného stavebního úřadu o souladu navrhované stavby se záměry územního plánování.
(4) V pochybnostech, zda se v konkrétním případě
jedná o stavbu podle odstavce 2, platí
stanovisko příslušného ústředního správního úřadu, jehož působnosti se stavba týká.
§ 17

Vyhrazení pravomoci stavebního úřadu

(1) Nadřízený stavební úřad si může vyhradit pravomoc stavebního úřadu prvního
stupně
u jednotlivých technicky zvlášť
obtížných nebo neobvyklých staveb nebo u opatření
s rozsáhlejšími účinky na životní prostředí, kulturní památku, památkovou rezervaci nebo
památkovou zónu v jejich okolí. Pokud si vyhradí pravomoc ve věcech upravených v části
čtvrté hlavě
I dílu 1, vykonává rovněž pravomoc podle § 120, 122, 123, 124 a 126.
(2) Vyhradí-li si krajský úřad podle odstavce 1 pravomoc k vydání územního rozhodnutí
v případě
záměru posuzovaného z hlediska vlivu na životní prostředí podle zvláštních
10)
Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon)
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
právních předpisů11), vykonává rovněž pravomoc podle části čtvrté § 120, 122, 123, 124 a 126
tohoto zákona.

(3) Ministerstvo si může vyhradit pravomoc stavebního úřadu k vydání územního
rozhodnutí u staveb přesahujících hranice kraje, u staveb s mimořádnými negativními vlivy na
životní prostředí nebo u staveb s vlivem na území sousedních států.

 

§ 18

Cíle územního plánování

(1) Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný
rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro
hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby
současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.
(2) Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným
a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení
obecně
prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů
na rozvoji území. Za tím účelem
sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje.
(3) Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné
i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území
a konkretizují ochranu veřejných zájmů
vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.
(4) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační
hodnoty území, včetně
urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom
chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti.
S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje
ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují
s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území.
(5) V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení,
a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro
ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování
nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále
taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace
a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační
centra.
(6) Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně
umístit technickou infrastrukturu
způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání.
11)
Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů
na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů,
ve znění zákona č. 93/2004 Sb.

§ 19

Úkoly územního plánování

(1) Úkolem územního plánování je zejména
a)
zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty,

b)
stanovovat koncepci rozvoje území, včetně
urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty
a podmínky území,

c)
prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich
přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí,
geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání,

d)
stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové
uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb,

e)
stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění
a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území,

f)
stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci),

g)
vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof
a pro odstraňování jejich důsledků, ato přírodě
blízkým způsobem,

h)
vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků
náhlých hospodářských změn,

i)
stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení,

j)
prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků
z veřejných rozpočtů
na změny v území,

k)
vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany,

l)
určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území,

m)
vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů4)12) před
negativními vlivy záměrů
na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní
právní předpis nestanoví jinak,

n)
regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů,

o)
uplatňovat poznatky zejména z oborů
architektury, urbanismu, územního plánování
a ekologie a památkové péče.

(2) Úkolem územního plánování je také vyhodnocení vlivů
politiky územního rozvoje,
zásad územního rozvoje nebo územního plánu na vyvážený vztah územních podmínek pro
příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel
území (dále jen „vyhodnocení vlivů
na udržitelný rozvoj území“); jeho součástí je posouzení
vlivů
na životní prostředí11) zpracované podle přílohy k tomuto zákonu a posouzení vlivu na
evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, pokud orgán ochrany přírody svým
stanoviskem takovýto vliv nevyloučil12).

 

§ 20

Zveřejňování písemností

(1) Písemnosti ve věcech územního plánování se v zákonem stanovených případech
doručují veřejnou vyhláškou. Zveřejňuje-li se písemnost vyvěšením na více úředních deskách,
považuje se za den vyvěšení den, ve kterém byla písemnost vyvěšena nejpozději. V případě
potřeby se písemnost zveřejní i jiným způsobem v místě
obvyklým.
12)
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

(2) Pokud vzhledem k rozsahu písemnosti není možné nebo účelné vyvěsit na úřední
desce a zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup celý její obsah, vyvěsí příslušný
správní orgán na úřední desce a zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup pouze
oznámení se základními údaji o jejím obsahu s uvedením, kdy a kde je možné do písemnosti
nahlédnout. Možnost nahlédnutí do písemnosti musí příslušný správní orgán zajistit po celou
dobu vyvěšení písemnosti nebo oznámení a v průběhu lhůt stanovených pro podání
stanovisek, námitek a připomínek.
(3) Písemností se rozumí i výkresy, schémata a jiná zobrazení.
§ 21

Územně
plánovací informace

(1) Krajský úřad, úřad územního plánování, obecní úřad pověřený pro výkon činnosti
pořizovatele a stavební úřad poskytují v rámci své působnosti jako předběžné informace13)
územně
plánovací informace o
a)
podmínkách využívání území a změn jeho využití zejména na základě
územně
plánovacích podkladů
a územně
plánovací dokumentace,

b)
podmínkách vydání regulačního plánu, územního rozhodnutí, včetně
seznamu dotčených
orgánů,

c)
podmínkách vydání územního souhlasu v případech, kdy je možno jím nahradit územní
rozhodnutí, včetně
seznamu dotčených orgánů,

d)
podmínkách provedení jednoduchých staveb (§ 104 odst. 1) bez předchozího územního
rozhodnutí nebo územního souhlasu.

(2) Žadatel o územně
plánovací informaci musí v žádosti uvést konkrétní požadavky na
informaci v souvislosti se svým záměrem na změnu v území a konkrétní údaje o svém
záměru, zejména účel a technické provedení stavby nebo jiného opatření v území.
(3) Poskytnutá územně
plánovací informace platí 1 rok ode dne jejího vydání, pokud
v této lhůtě
orgán, který ji vydal, žadateli nesdělí, že došlo ke změně
podmínek, za kterých
byla vydána, zejména na základě
provedení aktualizace příslušných územně
analytických
podkladů, schválení zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje a zprávy o uplatňování
územního plánu.
(4) Obsahové náležitosti žádosti o územně
plánovací informaci stanoví prováděcí právní
předpis.
§ 22

Veřejné projednání

(1) Veřejné projednání při pořizování územně
plánovací dokumentace nařizuje
pořizovatel. Je-li to účelné nebo vyžaduje-li to rozsah řešeného území, nařídí pořizovatel více
veřejných projednání na jím určených místech. Pro počítání lhůt stanovených zákonem je
rozhodný den konání posledního veřejného projednání.
(2) Oprůběhu veřejného projednání vede pořizovatel písemný záznam.
13)
§ 139 zákona č. 500/2004 Sb.

(3) Při veřejném projednání se stanoviska, námitky a připomínky uplatňují písemně
a musí být opatřeny identifikačními údaji a podpisem osoby, která je uplatňuje, a připojí se
k záznamu o průběhu veřejného projednání. Stanoviska, námitky a připomínky podané
písemně před veřejným projednáním se v záznamu uvedou s odkazem na jejich znění, které se
k záznamu připojí.
(4) Pořizovatel vždy při veřejném projednání zajistí ve spolupráci s fyzickou osobou
oprávněnou podle zvláštního právního předpisu k projektové činnosti ve výstavbě14) (dále jen
„projektant“) výklad územně
plánovací dokumentace.
§ 23

Zástupce veřejnosti

(1) Veřejnost může být při pořizování návrhu, popřípadě
konceptu územně
plánovací
dokumentace zastupována zmocněným zástupcem veřejnosti.
(2) Zástupcem veřejnosti může být fyzická nebo právnická osoba plně
způsobilá
k právním úkonům. Zástupce veřejnosti musí zmocnit nejméně
jedna desetina občanů
obce
s méně
než 2000 obyvateli nebo nejméně
200 občanů příslušné obce, kteří uplatňují věcně
shodnou připomínku k návrhu, popřípadě
konceptu územně
plánovací dokumentace. Zástupce
veřejnosti může zmocnit rovněž nejméně
500 občanů
kraje nebo nejméně
jedna desetina
občanů
kterékoli obce na území kraje s méně
než 2000 obyvateli nebo nejméně
200 občanů
obce na území kraje, pokud podali věcně
shodnou připomínku k návrhu zásad územního
rozvoje.
(3) Zmocnění zástupce veřejnosti se dokládá seznamem občanů
obce nebo kraje nebo
obyvatel podle zvláštních právních předpisů15), kteří uplatňují věcně
shodnou připomínku,
a podpisovou listinou, v níž je uvedeno jméno a příjmení, trvalý pobyt nebo pobyt, popřípadě
adresa místa pobytu v zahraničí a podpis osob s prohlášením, že jmenovaného zástupce
veřejnosti zmocňují k podání námitky na základě věcně
shodné připomínky a k projednání
této námitky podle tohoto zákona, a prohlášením zástupce veřejnosti. Toto prohlášení
obsahuje jméno a příjmení zástupce veřejnosti, jeho trvalý pobyt nebo pobyt a podpis, že toto
zmocnění přijímá.
(4) O tom, zda osoba splňuje podmínky podle odstavců
1 až 3, rozhodne v případě
pochybností správní orgán postupem podle správního řádu usnesením16), které se oznamuje
pouze této osobě; do pravomocného rozhodnutí o této věci má tato osoba všechna procesní
práva zástupce veřejnosti.
14)
Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů
a o výkonu povolání autorizovaných
inženýrů
a technikůčinných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

15)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů
(zákon

o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců
na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů.
16)
§ 76 zákona č. 500/2004 Sb.

§ 24

Kvalifikační požadavky pro územně
plánovací činnost

(1) Krajský úřad a úřad územního plánování vykonává územně
plánovací činnost
úředníky splňujícími kvalifikační požadavky pro výkon územně
plánovací činnosti.
Pořizovatelem je obecní úřad, který v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními
předpisy vykonává územně
plánovací činnost úředníkem splňujícím kvalifikační požadavky
pro výkon územně
plánovací činnosti nebo zajišťuje tuto činnost na základě
smlouvy
s fyzickou osobou anebo právnickou osobou, jejíž pracovníci splňují kvalifikační požadavky
pro výkon územně
plánovací činnosti kladené na úředníky obecních úřadů. Kvalifikační
požadavky pro výkon územně
plánovací činnosti splňuje úředník nebo fyzická osoba, která má
osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu17) a splňuje
kvalifikační požadavky vzdělání a praxe podle tohoto zákona.
(2) Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe splňuje autorizovaný architekt, kterému
byla udělena autorizace pro obor územní plánování nebo bez specifikace oboru podle
zvláštního právního předpisu14).
(3) Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe splňuje dále fyzická osoba, která má
a)
vysokoškolské vzdělání uznané pro autorizaci v oboru územní plánování a nejméně
3
roky praxe při výkonu územně
plánovací činnosti ve veřejné správě
(dále jen
„odpovídající praxe“), nebo

b)
vysokoškolské vzdělání příbuzného oboru, uznaného pro autorizaci v oboru územní
plánování nebo vysokoškolské vzdělání se stavebním zaměřením a nejméně
3 roky
odpovídající praxe.

Územně
plánovací podklady

§ 25

Územně
plánovací podklady tvoří územně
analytické podklady, které zjišťují
a vyhodnocují stav a vývoj území a územní studie, které ověřují možnosti a podmínky změn
v území; slouží jako podklad k pořizování politiky územního rozvoje, územně
plánovací
dokumentace, jejich změně
a pro rozhodování v území.

§ 26

Územně
analytické podklady

(1) Územně
analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území,
jeho hodnot, omezení změn vúzemí z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících
z právních předpisů
nebo stanovených na základě
zvláštních právních předpisů
nebo
vyplývajících z vlastností území (dále jen „limity využití území“), záměrů
na provedení změn
17)
§ 21 až 26 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků
a o změně některých
zákonů, ve znění zákona č. 46/2004 Sb.

v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů
k řešení
v územně
plánovací dokumentaci (dále jen „rozbor udržitelného rozvoje území“).

(2) Náležitosti obsahu územně
analytických podkladů
stanoví prováděcí právní předpis.
§ 27

Pořizování územně
analytických podkladů


(1) Úřad územního plánování pořizuje územně
analytické podklady pro svůj správní
obvod v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních plánů
a regulačních
plánů. Krajský úřad pořizuje územně
analytické podklady pro území kraje v podrobnosti
a rozsahu nezbytném pro pořizování zásad územního rozvoje.
(2) Územně
analytické podklady pořizuje příslušný pořizovatel na základě
průzkumů
území a na základě
údajů
o území, kterými jsou informace nebo data o stavu území,
o právech, povinnostech a omezeních, která se váží k určité části území, například ploše,
pozemku, přírodnímu útvaru nebo stavbě
a která vznikla nebo byla zjištěna zejména na
základě
právních předpisů
a dále informace nebo data o záměrech na provedení změny
v území; údaje o území zahrnují i informace o jejich vzniku, pořízení, zpracování, případném
schválení nebo nabytí platnosti a účinnosti (dále jen „údaje o území“). Podkladem pro
pořízení územně
analytických podkladů může být i technická mapa.
(3) Údaje o území poskytuje pořizovateli orgán veřejné správy, jím zřízená právnická
osoba a vlastník dopravní a technické infrastruktury (dále jen „poskytovatel údajů“)
především v digitální formě
bezodkladně
po jejich vzniku nebo po jejich zjištění, přitom
zodpovídá za jejich správnost, úplnost a aktuálnost. Tyto údaje o území může pořizovatel
použít jen pro územně
plánovací činnost, založení a vedení technické mapy a pro činnost
projektanta územně
plánovací dokumentace a územní studie.
(4) Vlastník technické infrastruktury poskytuje úřadu územního plánování v grafickém
vyhotovení polohopisnou situaci technické infrastruktury dokončené a zkolaudované po dni
nabytí účinnosti tohoto zákona v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě
katastrální18) v měřítku katastrální mapy, případně
v měřítku podrobnějším. U technické
infrastruktury dokončené a zkolaudované přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
poskytne polohopisné údaje v jemu dostupném systému, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(5) Vlastník dopravní a technické infrastruktury je oprávněn požadovat na pořizovateli
úhradu nákladů
spojených s poskytnutím údajů
o území podle tohoto zákona, nejvýše však do
výše nákladů
na pořízení jejich kopií, nosičů
dat a nákladů
na doručení pořizovateli.
§ 28

Aktualizace územně
analytických podkladů


(1) Pořizovatel průběžně
aktualizuje územně
analytické podklady na základě
nových
údajů
o území a průzkumu území a každé 2 roky pořídí jejich úplnou aktualizaci.
18)
Nařízení vlády č. 116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní mapová díla
závazná na celém území státu a zásady jejich používání.

(2) Nejpozději 18 měsíců
od pořízení územně
analytických podkladů
nebo od jejich
poslední úplné aktualizace pořizovatel pořídí návrh nové úplné aktualizace, doručí oznámení
o aktualizaci poskytovatelům údajů
a vyzve je k potvrzení správnosti, úplnosti a aktuálnosti
použitých údajů
o území ve lhůtě
do 3 měsíců. Pokud tak poskytovatel údajů
neučiní v této
lhůtě, má se za to, že jejich správnost, úplnost a aktuálnost potvrdil.
(3) Poskytovatel údajů, který nesplní povinnost podle § 27 odst. 3, nebo prokáže-li se, že
poskytovatel údajů
neupozornil na nesprávnost údajů
o území použitých podle odstavce 2, je
povinen uhradit z toho vyplývající náklady na aktualizaci a změny územně
plánovací
dokumentace a na aktualizaci územně
analytických podkladů.
§ 29

Projednání územně
analytických podkladů


(1) Územně
analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou působností a jejich
aktualizace předkládá pořizovatel v rozsahu a formě
stanovené prováděcím právním
předpisem k projednání Radě
obcí, která do 60 dnů
sdělí pořizovateli své stanovisko, zejména
k rozboru udržitelného rozvoje území. Pokud Rada obcí nesdělí své stanovisko v této lhůtě,
platí, že s rozborem udržitelného rozvoje území souhlasí.
(2) Nesouhlasí-li pořizovatel se stanoviskem Rady obcí k rozboru udržitelného rozvoje
území, zašle bezodkladně
poté, kdy stanovisko obdržel, územně
analytické podklady spolu
s tímto stanoviskem krajskému úřadu, který posoudí rozpor a dá případně
pořizovateli pokyn
k úpravě.
(3) Pořizovatel upraví územně
analytické podklady podle výsledku projednání
a bezodkladně
je zašle krajskému úřadu.
(4) Územně
analytické podklady pro území kraje a jejich aktualizace pořizuje krajský
úřad s využitím územně
analytických podkladů
pro správní obvody obcí s rozšířenou
působností a předkládá je k projednání zastupitelstvu kraje v rozsahu a formě
stanovené
prováděcím právním předpisem. Krajský úřad zašle ministerstvu a Ministerstvu životního
prostředí územně
analytické podklady pro území kraje do 6 měsíců
od lhůty stanovené pro
jejich pořízení nebo aktualizaci.
§ 30

Územní studie

(1) Územní studie navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů,
případně
úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů
v území, například veřejné
infrastruktury, územního systému ekologické stability, které by mohly významně
ovlivňovat
nebo podmiňovat využití a uspořádání území nebo jejich vybraných částí.
(2) Pořizovatel pořizuje územní studii v případech, kdy je to uloženo územně
plánovací
dokumentací, z vlastního nebo jiného podnětu. V zadání územní studie určí pořizovatel její
obsah, rozsah, cíle a účel.
(3) Pořízení územní studie z jiného podnětu může pořizovatel podmínit úplnou nebo
částečnou úhradou nákladů
od toho, kdo tento podnět podal.

(4) Pořizovatel územní studie podá poté, kdy schválil možnost jejího využití jako
podkladu pro zpracování, aktualizaci nebo změnu územně
plánovací dokumentace, návrh na
vložení dat o této studii do evidence územně
plánovací činnosti.
Díl 2

Politika územního rozvoje

§ 31

(1) Politika územního rozvoje určuje ve stanoveném období požadavky na konkretizaci
úkolů
územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech,
zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území, a určuje strategii a základní podmínky pro
naplňování těchto úkolů.
(2) Politika územního rozvoje s ohledem na možnosti území koordinuje tvorbu
a aktualizaci zásad územního rozvoje, tvorbu koncepcí schvalovaných ministerstvy a jinými
ústředními správními úřady a záměry na změny v území republikového významu a stanoví
úkoly zajišťující tuto koordinaci.
(3) Politiku územního rozvoje pořizuje ministerstvo pro celé území republiky
a schvaluje ji vláda. Ministerstvo zajistí, aby ve Sbírce zákonů
bylo uveřejněno sdělení
o schválení politiky územního rozvoje a celý dokument zveřejní způsobem umožňujícím
dálkový přístup.
(4) Politika územního rozvoje je závazná pro pořizování a vydávání zásad územního
rozvoje, územních plánů, regulačních plánů
a pro rozhodování v území.
§ 32

Obsah politiky územního rozvoje

(1) Politika územního rozvoje
a)
stanoví republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje
území,

b)
vymezuje oblasti se zvýšenými požadavky na změny vúzemí z důvodů
soustředění
aktivit mezinárodního a republikového významu nebo které svým významem přesahují
území jednoho kraje, to je rozvojové oblasti a rozvojové osy,

c) vymezuje oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy mezinárodního
a republikového významu nebo které svým významem přesahují území jednoho kraje,
d) vymezuje plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury mezinárodního
a republikového významu nebo které svým významem přesahují území jednoho kraje,


e)
stanoví ve vymezených oblastech, plochách a koridorech kriteria a podmínky pro
rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v území a pro jejich
posuzování, zejména s ohledem na jejich budoucí význam, možná ohrožení, rozvoj,
útlum, preference a rizika,

f)
stanoví úkoly podle § 31.

(2) Součástí politiky územního rozvoje je i vyhodnocení vlivů
na udržitelný rozvoj
území. Ve vyhodnocení vlivů
na životní prostředí se popíšou a vyhodnotí zjištěné
a předpokládané závažné vlivy politiky územního rozvoje na životní prostředí a přijatelné
alternativy naplňující cíle politiky územního rozvoje.

§ 33

Návrh politiky územního rozvoje

(1) Ministerstvo pořizuje návrh politiky územního rozvoje ve spolupráci s ministerstvy,
jinými ústředními správními úřady a kraji. Ministerstvo životního prostředí stanoví své
požadavky na vyhodnocení vlivů
na životní prostředí.
(2) Návrh politiky územního rozvoje pořizuje ministerstvo zejména na základě
a)
územně
plánovacích podkladů,

b)
dokumentů
určených k podpoře regionálního rozvoje19),

c)
podkladů
a dokumentů
veřejné správy, které mají v mezinárodních a republikových
souvislostech vliv na využívání území státu, například politik, strategií, koncepcí, plánů,
programů, generelů,

d)
zprávy o stavu životního prostředí20),

e)
mezinárodních závazkůČeské republiky vztahujících se k územnímu rozvoji.

(3) Ministerstvo zašle návrh politiky územního rozvoje spolu s vyhodnocením vlivů
na
udržitelný rozvoj území ministerstvům, jiným ústředním správním úřadům a krajům, které
mohou uplatnit svá stanoviska do 90 dnů
po obdržení návrhu politiky územního rozvoje. Ke
stanoviskům podaným po této lhůtě
se nepřihlíží.
(4) Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup návrh politiky
územního rozvoje, včetně
vyhodnocení vlivů
na udržitelný rozvoj území, a stanoví lhůtu pro
podání připomínek veřejnosti, která nesmí být kratší než 90 dnů. Připomínky veřejnosti se
podávají přímo ministerstvu.
(5) Ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí zašle návrh politiky
územního rozvoje sousedním státům, jejichž území může být uplatňováním politiky územního
rozvoje přímo ovlivněno, a nabídne jim konzultace. Pokud sousední stát o konzultace projeví
zájem, ministerstvo se ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí konzultací účastní.
(6) Ministerstvo zohlední výsledky vyhodnocení vlivů
na udržitelný rozvoj území,
stanoviska, připomínky veřejnosti a případná vyjádření sousedních států
a výsledky
konzultací a upraví návrh politiky územního rozvoje. Tento upravený návrh projedná se
zástupci ministerstev, jiných ústředních správních úřadů
a krajů.
§ 34

Schválení politiky územního rozvoje

(1) Ke schválení politiky územního rozvoje předkládá ministerstvo vládě
návrh politiky
územního rozvoje upravený na základě
jeho projednání se zástupci ministerstev, jiných
ústředních správních úřadů
a krajů. Spolu s návrhem politiky územního rozvoje se předkládá
a)
zpráva o projednání návrhu politiky územního rozvoje obsahující vyhodnocení stanovisek
ministerstev, jiných ústředních správních úřadů
a krajů, připomínek veřejnosti,
případných vyjádření sousedních států
a výsledků
konzultací se zdůvodněním způsobu
jejich zapracování,

b)
výsledky vyhodnocení vlivů
na udržitelný rozvoj území,

19) Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

c)
stanovisko Ministerstva životního prostředí k vyhodnocení vlivů
na životní prostředí11) se
sdělením, jak bylo zohledněno,

d)
sdělení, jak bylo zohledněno vyhodnocení vlivů
na udržitelný rozvoj území s uvedením
důvodů
výběru přijaté varianty řešení.

(2) Pokud Ministerstvo životního prostředí ve svém stanovisku k vyhodnocení vlivů
na
životní prostředí určí, že politika územního rozvoje má negativní vliv na území evropsky
významné lokality nebo ptačí oblasti a neexistuje alternativní řešení s menším negativním
vlivem nebo bez něj, lze politiku územního rozvoje schválit jen z naléhavých důvodů
převažujícího veřejného zájmu a jen tehdy, byla-li přijata kompenzační opatření k zajištění
ochrany a celistvosti území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, dohodnutá
s Ministerstvem životního prostředí; to informuje o kompenzačních opatřeních Evropskou
komisi (dále jen „Komise“)12). Jde-li o negativní vliv na lokalitu s prioritními typy stanovišť
nebo s prioritními druhy12), lze politiku územního rozvoje schválit jen z důvodů
veřejného
zdraví, veřejné bezpečnosti, nebo příznivých důsledků
nesporného významu pro životní
prostředí. Jiné naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu mohou být důvodem ke
schválení jen na základě
stanoviska Komise.
§ 35

Aktualizace politiky územního rozvoje

(1) Ministerstvo zpracovává ve spolupráci s ministerstvy, jinými ústředními správními
úřady a kraji každé 4 roky zprávu o uplatňování politiky územního rozvoje, která má
náležitosti stanovené v odstavci 2. První zprávu ministerstvo zpracuje do 4 let od prvního
schválení politiky územního rozvoje vládou.
(2) Zpráva o uplatňování politiky územního rozvoje obsahuje zejména
a)
vyhodnocení plnění úkolů
politiky územního rozvoje,

b)
vyhodnocení vlivů
na udržitelný rozvoj území s uvedením, zda nebyly zjištěny
nepředpokládané negativní dopady na životní prostředí, spolu s návrhy pro jejich
eliminaci, minimalizaci nebo kompenzaci,

c)
posouzení vlivu zásad územního rozvoje jednotlivých krajů, podkladů
a dokumentů
veřejné správy s celostátním zaměřením, například politik, strategií, koncepcí, plánů,
programů, generelů, na uplatňování politiky územního rozvoje,

d)
návrhy na aktualizaci politiky územního rozvoje a jejich zdůvodnění, popřípadě
návrh
a důvody na pořízení nové politiky územního rozvoje,

e)
návrh opatření, která je nutno provést v územně
plánovací činnosti krajů
a obcí,
v činnosti ministerstev a dalších ústředních správních úřadů.

(3) Na základě
zprávy o uplatňování politiky územního rozvoje vláda rozhodne o její
aktualizaci nebo o zpracování nového návrhu politiky územního rozvoje, při tom se postupuje
obdobně
podle ustanovení § 33 a 34.

Zásady územního rozvoje

§ 36

(1) Zásady územního rozvoje stanoví zejména základní požadavky na účelné
a hospodárné uspořádání území kraje, vymezí plochy nebo koridory nadmístního významu
a stanoví požadavky na jejich využití, zejména plochy nebo koridory pro veřejně
prospěšné
stavby, veřejně
prospěšná opatření, stanoví kriteria pro rozhodování o možných variantách
nebo alternativách změn v jejich využití. Zásady územního rozvoje mohou vymezit plochy
a koridory, s cílem prověřit možnosti budoucího využití, jejich dosavadní využití nesmí být
měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně
ztížil prověřované budoucí využití
(dále jen „územní rezerva“). Součástí zásad územního rozvoje je i vyhodnocení vlivů
na
udržitelný rozvoj území. Ve vyhodnocení vlivů
na životní prostředí se popíšou a vyhodnotí
zjištěné a předpokládané závažné vlivy zásad územního rozvoje na životní prostředí
a přijatelné alternativy naplňující cíle zásad územního rozvoje.
(2) Zásady územního rozvoje mohou ve vybraných plochách nebo koridorech uložit
prověření změn jejich využití územní studií, nebo uložit pořízení a vydání regulačního plánu
jako podmínky pro rozhodování o změnách ve využití vybraných ploch nebo koridorů;
v tomto případě
stanoví podmínky pro jeho pořízení a pro jeho vydání, které jsou zadáním
regulačního plánu. Zásady územního rozvoje mohou stanovit podmínku vydání regulačního
plánu krajem a podmínky pro jeho pořízení jen v dohodě
s dotčenými obcemi.
(3) Zásady územního rozvoje v nadmístních souvislostech území kraje zpřesňují
a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování v souladu s politikou územního rozvoje, určují
strategii pro jejich naplňování a koordinují územně
plánovací činnost obcí.
(4) Zásady územního rozvoje se pořizují pro celé území kraje a vydávají se formou
opatření obecné povahy podle správního řádu.
(5) Zásady územního rozvoje jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánů,
regulačních plánů
a pro rozhodování v území.
(6) Náležitosti obsahu zásad územního rozvoje stanoví prováděcí právní předpis.
§ 37

Návrh zásad územního rozvoje

(1) Návrh zásad územního rozvoje pořídí krajský úřad na základě
zadání (§ 187 odst. 4)
nebo zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje. K návrhu zásad územního rozvoje
krajský úřad zajistí vyhodnocení vlivů
na udržitelný rozvoj území.
(2) Krajský úřad oznámí místo a dobu společného jednání o návrhu zásad územního
rozvoje jednotlivě
nejméně
15 dnů předem dotčeným orgánům, ministerstvu a sousedním
krajům. Dotčené orgány vyzve k uplatnění stanovisek ve lhůtě
30 dnů
ode dne jednání, ve
stejné lhůtě
mohou sousední kraje uplatnit své připomínky. Doloží-li dotčený orgán
nejpozději při společném jednání závažné důvody, lhůta pro uplatnění stanoviska se

prodlužuje nejdéle o 30 dnů. K později uplatněným stanoviskům a připomínkám krajů
se
nepřihlíží.

(3) Krajský úřad ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí zašle návrh zásad
územního rozvoje příslušným orgánům sousedních států, jejichž území může být
uplatňováním zásad územního rozvoje přímo ovlivněno, a nabídne jim konzultace. Pokud tyto
orgány o konzultace projeví zájem, krajský úřad se ve spolupráci s Ministerstvem
zahraničních věcí konzultací účastní.
(4) Vyhodnocení podle odstavce 1 projedná krajský úřad se zástupci Ministerstva
životního prostředí, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva průmyslu a obchodu,
Ministerstva zemědělství, Ministerstva dopravy, Ministerstva kultury, Ministerstva
zdravotnictví a ministerstva. Na základě
vyhodnocení vlivů
na udržitelný rozvoj území a jeho
projednání a v souladu se stanovisky dotčených orgánů
nebo výsledkem řešení rozporů
krajský úřad zajistí upravení návrhu zásad územního rozvoje. Krajský úřad návrh zásad
územního rozvoje upraví rovněž s ohledem na případná vyjádření orgánů
sousedních států
a výsledky konzultací s nimi.
(5) Pokud Ministerstvo životního prostředí ve svém stanovisku k vyhodnocení vlivů
na
životní prostředí stanoví, že zásady územního rozvoje mají negativní vliv na území evropsky
významné lokality nebo ptačí oblasti a neexistuje alternativní řešení s menším negativním
vlivem nebo bez něj, lze návrh zásad územního rozvoje přijmout jen z naléhavých důvodů
převažujícího veřejného zájmu a jen tehdy, byla-li přijata kompenzační opatření k zajištění
ochrany a celistvosti území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, dohodnutá
s Ministerstvem životního prostředí. Toto ministerstvo informuje o kompenzačních opatřeních
Komisi12). Jde-li o negativní vliv na lokalitu s prioritními typy stanovišť
nebo s prioritními
druhy12), lze návrh zásad územního rozvoje přijmout jen z důvodů
veřejného zdraví, veřejné
bezpečnosti, nebo příznivých důsledků
nesporného významu pro životní prostředí. Jiné
naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu mohou být důvodem k přijetí návrhu jen na
základě
stanoviska Komise.
§ 38

Posouzení návrhu zásad územního rozvoje ministerstvem

(1) Návrh zásad územního rozvoje posuzuje před jejich vydáním ministerstvo, kterému
krajský úřad předloží návrh zásad územního rozvoje a zprávu o jejich projednání.
(2) Ministerstvo posoudí návrh zásad územního rozvoje z hlediska zajištění koordinace
využívání území, zejména s ohledem na širší územní vztahy a mezinárodní závazky
a z hlediska souladu s politikou územního rozvoje.
(3) Ministerstvo sdělí své stanovisko krajskému úřadudo 30dnů
ode dne předložení
všech stanovených podkladů. Pokud nesdělí své stanovisko ve stanovené lhůtě, platí,
žes předloženým návrhem zásad územního rozvoje souhlasí.
(4) V případě, že ministerstvo ve stanovisku upozorní krajský úřad na nedostatky
z hledisek uvedených v odstavci 2, lze zahájit řízení o vydání zásad územního rozvoje až na
základě
potvrzení ministerstva o odstranění nedostatků.
(5) Orgánem příslušným k řešení rozporů
je ministr pro místní rozvoj.

(6) Obsahové náležitosti zprávy o projednání návrhu zásad územního rozvoje stanoví
prováděcí právní předpis.
Řízení o zásadách územního rozvoje

§ 39

(1) O upraveném a posouzeném návrhu zásad územního rozvoje se koná veřejné
projednání21). Pořizovatel zajistí, aby po dobu 30 dnů
ode dne doručení veřejné vyhlášky byl
návrh zásad územního rozvoje vystaven k veřejnému nahlédnutí. K veřejnému projednání
přizve jednotlivě
dotčené orgány, obce v řešeném území a sousední kraje, a to nejméně
30
dnů předem.
(2) Námitky proti návrhu zásad územního rozvoje mohou podat pouze obce v řešeném
území a obce sousedící s tímto územím (dále jen „dotčené obce“) a zástupce veřejnosti.
Nejpozději při veřejném projednání může každý uplatnit své připomínky a dotčené obce
a zástupce veřejnosti námitky s jejich odůvodněním a současně
musí vymezit území dotčené
námitkou. Dotčené orgány uplatní na závěr veřejného projednání svá stanoviska
k připomínkám a námitkám. K později uplatněným stanoviskům, připomínkám a námitkám se
nepřihlíží. Dotčené obce a zástupce veřejnosti oprávněné k podání námitek musí být na tuto
skutečnost upozorněny.
(3) Ke stanoviskům, námitkám a připomínkám ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto při
schválení politiky územního rozvoje, se nepřihlíží.
(4) Krajský úřad vyhodnotí výsledky projednání a zpracuje návrh rozhodnutí
o námitkách. Pokud je to nezbytné, zajistí úpravu návrhu zásad územního rozvoje v souladu
se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě
s výsledkem řešení rozporů.
(5) Dojde-li na základě
veřejného projednání k podstatné úpravě
návrhu zásad územního
rozvoje, posoudí se přiměřeně
podle § 38 a koná se opakované veřejné projednání za účasti
dotčených orgánů. Stanoviska dotčených orgánů, námitky a připomínky lze uplatnit
nejpozději při opakovaném veřejném projednání, jinak se k nim nepřihlíží.
(6) Je-li na základě
projednání nutné část návrhu zásad územního rozvoje zcela
přepracovat, zahrne krajský úřad požadavky na přepracování do zprávy o uplatňování zásad
územního rozvoje za uplynulé období. Část zásad územního rozvoje, která splňuje požadavky
na vydání, je možné vydat samostatně.
§ 40

(1) Krajský úřad přezkoumá soulad návrhu zásad územního rozvoje zejména
a)
s politikou územního rozvoje,

b)
s cíli a úkoly územního plánování,

c)
s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů,

d)
s požadavky zvláštních právních předpisů
a se stanovisky dotčených orgánů
podle
zvláštních právních předpisů4), popřípadě
s výsledkem řešení rozporů.

(2) Součástí odůvodnění zásad územního rozvoje zpracovaného krajským úřadem je
kromě
náležitostí vyplývajících ze správního řádu zejména
21)
§ 172 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb.

a)
výsledek přezkoumání podle odstavce 1,

b)
vyhodnocení vlivů
na udržitelný rozvoj území,

c)
stanovisko Ministerstva životního prostředí k vyhodnocení vlivů
na životní prostředí12) se
sdělením, jak bylo zohledněno,

d)
komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně
vybrané varianty.

(3) Dojde-li však pořizovatel v průběhu řízení k závěru, že je návrh zásad územního
rozvoje v rozporu se zákonem nebo s požadavky uvedenými v odstavci 1, předloží návrh na
jeho zamítnutí.
(4) Náležitosti obsahu vyhodnocení vlivů
na udržitelný rozvoj území upraví prováděcí
právní předpis.
§ 41

Vydání zásad územního rozvoje

(1) Krajský úřad předkládá zastupitelstvu kraje návrh na vydání zásad územního rozvoje
s jejich odůvodněním.
(2) Zastupitelstvo kraje si před vydáním zásad územního rozvoje ověří, zda-li nejsou
v rozporu s politikou územního rozvoje, se stanovisky dotčených orgánů
nebo výsledkem
řešení rozporu a se stanoviskem ministerstva.
(3) Dojde-li ke změně
nebo zrušení rozhodnutí o námitkách, je kraj povinen uvést
zásady územního rozvoje do souladu s tímto rozhodnutím; do té doby nelze rozhodovat
a postupovat podle těch částí zásad územního rozvoje, které jsou vymezeny v rozhodnutí
o zrušení rozhodnutí o námitkách.
(4) Kraj je povinen uvést do souladu zásady územního rozvoje s následně
schválenou
politikou územního rozvoje. Do té doby nelze rozhodovat a postupovat podle částí zásad
územního rozvoje, které jsou v rozporu s následně
schválenou politikou územního rozvoje.
(5) Zásady územního rozvoje nelze změnit rozhodnutím podle § 97 odst. 3 správního
řádu.
§ 42

Aktualizace zásad územního rozvoje

(1) Krajský úřad předloží zastupitelstvu kraje nejpozději do 2 let po vydání zásad
územního rozvoje nebo jejich poslední aktualizace zprávu o jejich uplatňování v uplynulém
období. Návrh zprávy musí být před předložením zastupitelstvu kraje ke schválení
konzultován s obcemi kraje a s dotčenými orgány.
(2) Při aktualizaci zásad územního rozvoje na základě
schválené zprávy o jejich
uplatňováníse v měněných částech postupuje obdobně
podle ustanovení § 36 až 41. Krajský
úřad zajistí vyhotovení zásad územního rozvoje zahrnující právní stav po vydání poslední
aktualizace a toto vyhotovení opatří záznamem o účinnosti.
(3) Na základě
požadavku uvedeného ve zprávě může být zpracován nový návrh zásad
územního rozvoje.

(4) Obsahové náležitosti zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje stanoví
prováděcí právní předpis.
Oddíl 2

Územní plán

§ 43

(1) Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot,
jeho plošného a prostorového uspořádání (dále jen „urbanistická koncepce“), uspořádání
krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory,
zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně
stávající zástavby, k obnově
nebo
opětovnému využití znehodnoceného území (dále jen „plocha přestavby“), pro veřejně
prospěšné stavby, pro veřejně
prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky
pro využití těchto ploch a koridorů.
(2) Územní plán může ve vybraných plochách a koridorech uložit prověření změn jejich
využití územní studií nebo pořízení regulačního plánu jako podmínku pro rozhodování
o změnách v území; v tomto případě
stanoví podmínky pro jeho pořízení a pro jeho vydání,
které jsou zadáním regulačního plánu. Pořízení regulačního plánu jako podmínka pro
rozhodování pozbývá pro vybranou plochu nebo koridor platnosti, pokud nedojde k vydání
regulačního plánu do 2 let od podání úplné žádosti v souladu s právními předpisy a zadáním
regulačního plánu.
(3) Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle
a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou
územního rozvoje.
(4) Územní plán se pořizuje a vydává pro celé území obce, pro celé území hlavního
města Prahy, popřípadě
pro celé území vojenského újezdu. Na pořizování územního plánu
vojenského újezdu se vztahují přiměřeně
ustanovení § 43 až 55 a § 57. Územní plán může být
pořízen a vydán též pro vymezenou část území hlavního města Prahy. Územní plán se vydává
formou opatření obecné povahy podle správního řádu.
(5) Územní plán je závazný pro pořízení a vydání regulačního plánu zastupitelstvem
obce, pro rozhodování v území, zejména pro vydávání územních rozhodnutí. Poskytování
prostředků
z veřejných rozpočtů
podle zvláštních právních předpisů
na provedení změn
v území nesmí být v rozporu s vydaným územním plánem. Územní plán hlavního města Prahy
je závazný též pro územní plán vydaný pro vymezenou část území hlavního města Prahy.
(6) Náležitosti obsahu územního plánu a obecné požadavky na využívání území stanoví
prováděcí právní předpis.
§ 44

Pořízení územního plánu

O pořízení územního plánu rozhoduje zastupitelstvo obce
a) z vlastního podnětu,
b) na návrh orgánu veřejné správy,
c) na návrh občana obce,

d)
na návrh fyzické nebo právnické osoby, která má vlastnická nebo obdobná práva
k pozemku nebo stavbě
na území obce.

§ 45

Úhrada nákladů
na pořízení územního plánu

(1) Náklady na zpracování územního plánu projektantem hradí obec, která rozhodla
o pořízení.
(2) Pokud pořízení změny územního plánu vyplývá ze zásad územního rozvoje nebo
z jejich aktualizace, hradí takto vyvolané náklady kraj, s výjimkou případů, kdy příslušná část
aktualizace zásad územního rozvoje, která změnu územního plánu vyvolala, byla vydána na
základě
výhradní potřeby dotčené obce.
(3) Náklady spojené s projednáním územního plánu hradí pořizovatel. Náklady na
nezbytné mapové podklady uhradí obec, pro kterou pořizuje územní plán úřad územního
plánování, pokud se obce nedohodnou jinak.
(4) Pokud je pořízení změny územního plánu vyvoláno výhradní potřebou navrhovatele,
může obec podmínit její pořízení částečnou nebo úplnou úhradou nákladů
na její zpracování
a na mapové podklady navrhovatelem.
§ 46

Návrh na pořízení územního plánu

(1) Návrh na pořízení územního plánu se podává u obce, pro jejíž území se územní plán
pořizuje, a obsahuje
a)
údaje umožňující identifikaci navrhovatele, včetně
uvedení jeho vlastnických nebo

obdobných práv k pozemku nebo stavbě
na území obce,
b) údaje o navrhované změně
využití ploch na území obce,
c) údaje o současném využití ploch dotčených návrhem navrhovatele,
d) důvody pro pořízení územního plánu nebo jeho změny,
e) návrh úhrady nákladů
na pořízení územního plánu.

(2) Pořizovatel po převzetí návrhu na pořízení územního plánu posoudí úplnost návrhu,
jeho soulad s právními předpisy av případě
nedostatků
vyzve navrhovatele, aby je
v přiměřené lhůtě
odstranil. Neodstraní-li navrhovatel nedostatky požadovaným způsobem
a ve stanovené lhůtě, pořizovatel návrh odmítne, sdělí tuto skutečnost navrhovateli a předloží
o tom informaci zastupitelstvu obce příslušnému k vydání územního plánu.
(3) Splňuje-li návrh všechny stanovené náležitosti, pořizovatel jej posoudí a se svým
stanoviskem bezodkladně předloží k rozhodnutí zastupitelstvu obce příslušné k vydání
územního plánu. O výsledku jednání zastupitelstva informuje obec bezodkladně
navrhovatele
a úřad územního plánování.
§ 47

Zadání územního plánu

(1) Na základě
rozhodnutí zastupitelstva obce o pořízení územního plánu pořizovatel ve
spolupráci s určeným zastupitelem zpracuje návrh zadání územního plánu. V návrhu zadání

stanoví hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územního plánu, případně
vymezí
řešené území u územního plánu pro vymezenou část území hlavního města Prahy.

(2) Pořizovatel zašle návrh zadání územního plánu dotčeným orgánům, sousedním
obcím a krajskému úřadu, zajistí zveřejnění návrhu zadání územního plánu a jeho vystavení
k veřejnému nahlédnutí po dobu 30 dnů
ode dne vyvěšení oznámení o projednávání zadání na
úřední desce. V uvedené lhůtě může každý uplatnit své připomínky. V případě
pořizování
územního plánu zašle pořizovatel návrh zadání územního plánu též obci, pro kterou územní
plán pořizuje. Do 30 dnů
od obdržení návrhu zadání mohou dotčené orgány a krajský úřad
uplatnit u pořizovatele své požadavky na obsah územního plánu vyplývající ze zvláštních
právních předpisů, a požadavek na vyhodnocení vlivů
územního plánu na životní prostředí
včetně
jeho obsahu a rozsahu podle zvláštního právního předpisu12); ve stejné lhůtě
mohou
uplatnit u pořizovatele své podněty i sousední obce. K požadavkům dotčených orgánů,
krajského úřadu ak podnětům sousedních obcí nebo k připomínkám uplatněným po
uvedených lhůtách se nepřihlíží.
(3) Pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na
posouzení územního plánu z hlediska vlivů
na životní prostředí12) nebo pokud dotčený orgán
nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast11), uvede
pořizovatel v návrhu zadání požadavek na vyhodnocení vlivů
na udržitelný rozvoj území.
(4) Na základě
uplatněných požadavků
a podnětů
pořizovatel ve spolupráci s určeným
zastupitelem upraví návrh zadání a předloží jej ke schválení.
(5) Zadání územního plánu schvaluje zastupitelstvo obce, pro jejíž území je územní plán
pořizován. V odůvodněných případech nebo z podnětu dotčeného orgánu11)12) zastupitelstvo
obce uloží v zadání zpracování konceptu územního plánu ověřujícího variantní řešení
územního plánu.
(6) Náležitosti obsahu zadání územního plánu stanoví prováděcí právní předpis.
Koncept územního plánu

§ 48

(1) Pokud je tak stanoveno v zadání územního plánu, zajistí pořizovatel pro obec
zpracování konceptu územního plánu a vyhodnocení vlivů
na udržitelný rozvoj území.
(2) O konceptu územního plánu se koná veřejné projednání. Pořizovatel oznámí místo
a dobu veřejného projednání spojeného s výkladem veřejnou vyhláškou nejméně
15 dnů
předem a zajistí, aby po dobu 30 dnů
ode dne doručení veřejné vyhlášky byl koncept
územního plánu vystaven k veřejnému nahlédnutí u pořizovatele a v obci, pro kterou územní
plán pořizuje. Do 15 dnů
ode dne veřejného projednání může každý uplatnit své připomínky.
Ve stejné lhůtě
mohou vlastníci pozemků
a staveb dotčených návrhem veřejně
prospěšných
staveb, veřejně
prospěšných opatření a zastavitelných ploch a zástupce veřejnosti uplatnit své
námitky. K později uplatněným připomínkám a námitkám se nepřihlíží.
(3) Pořizovatel oznámí místo a dobu veřejného projednání dotčeným orgánům,
krajskému úřadu a sousedním obcím jednotlivě
nejméně
30 dnů předem. Dotčené orgány
vyzve, aby uplatnily svá stanoviska nejpozději do 15 dnů
ode dne veřejného projednání.
Doloží-li dotčený orgán nejpozději při veřejném projednání závažné důvody, lhůta pro

uplatnění stanoviska se prodlužuje nejdéle o 30 dnů. K později uplatněným stanoviskům se
nepřihlíží.

(4) Sousední obce mohou uplatnit své připomínky z hlediska využití navazujícího území
do 15dnů
ode dne veřejného projednání. O svých připomínkách ve stejné lhůtě
informují
krajský úřad. K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží.
(5) Krajský úřad sdělído 30dnů
ode dne veřejného projednání konceptu územního
plánu stanovisko s podmínkami pro zajištění koordinace využívání území, zejména z hlediska
širších územních vztahů, pro zajištění souladu obsahu územního plánu s politikou územního
rozvoje, územně
plánovací dokumentací kraje, tímto zákonem a jeho prováděcími právními
předpisy. Při řešení rozporů
se postupuje podle § 136 odst. 6 správního řádu přiměřeně.
(6) Vyhodnocení vlivů
na udržitelný rozvoj území projedná Rada obcí. Své vyjádření
k vyhodnocení vlivů
na udržitelný rozvoj území s doporučením jedné varianty sdělí
pořizovateli do 30 dnů
od předložení podkladů, jinak se k němu nepřihlíží.
(7) Pokud krajský úřad ve svém stanovisku k vyhodnocení vlivů
na životní prostředí
stanoví, že územní plán má negativní vliv na území evropsky významné lokality nebo ptačí
oblasti, který nebyl předmětem posouzení vydaných zásad územního rozvoje z hlediska těchto
vlivů, postupuje se podle § 37 odst. 5 obdobně.
(8) Náležitosti obsahu vyhodnocení vlivů
na udržitelný rozvoj území stanoví prováděcí
právní předpis.
§ 49

(1) Na základě
výsledku projednání konceptu územního plánu zpracuje pořizovatel ve
spolupráci s určeným zastupitelem návrh pokynů
pro zpracování návrhu územního plánu,
včetně
návrhu rozhodnutí o výběru výsledné varianty řešení.
(2) K návrhu pokynů
pro zpracování návrhu územního plánu pořizovatel připojí
odůvodnění, které obsahuje zejména
a)
vyhodnocení vlivů
na udržitelný rozvoj území,

b)
vyhodnocení souladů
se stanovisky dotčených orgánů, stanoviskem krajského úřadu,
popřípadě
s výsledky řešení rozporů, politikou územního rozvoje a územně
plánovací
dokumentací vydanou krajem,

c)
zdůvodnění výběru varianty řešení s přihlédnutím k vyhodnocení vlivů
variant na
udržitelný rozvoj území,

d)
vyhodnocení, jak byly zohledněny námitky a připomínky.

(3) Pokyny pro zpracování návrhu územního plánu schvaluje zastupitelstvo obce.
§ 50

Návrh územního plánu

(1) Na základě
schváleného zadání územního plánu nebo schválených pokynů
pro
zpracování návrhu územního plánu pořizovatel pořídí pro obec zpracování návrhu územního
plánu; vyhodnocení vlivů
na udržitelný rozvoj území není součástí návrhu územního plánu,
pokud bylo součástí konceptu, nebo pokud zadání neobsahuje požadavek na jeho zpracování.

(2) Pořizovatel oznámí místo a dobu konání společného jednání o návrhu územního
plánu nejméně
15 dnů předem jednotlivě
dotčeným orgánům, krajskému úřadu, obci, pro
kterou je územní plán pořizován a sousedním obcím. Dotčené orgány vyzve k uplatnění
stanovisek ve lhůtě
30 dnů
ode dne jednání. Ve stejné lhůtě
mohou sousední obce uplatnit své
připomínky. Po tuto dobu pořizovatel umožní uvedeným orgánům nahlížet do návrhu
územního plánu. Doloží-li dotčený orgán nejpozději při společném jednání závažné důvody,
lhůta pro uplatnění stanoviska se prodlužuje nejdéle o 30 dnů. K později uplatněným
stanoviskům se nepřihlíží. Vyžaduje-li to zvláštní právní předpis, zajistí pořizovatel též
příslušné rozhodnutí.
(3) Vyhodnocení vlivů
na udržitelný rozvoj území projedná Rada obcí. Své vyjádření
k tomuto vyhodnocení sdělí pořizovateli do 30 dnů
od předložení podkladů, jinak se k němu
nepřihlíží. Od projednání návrhu v Radě
obcí je možné upustit, pokud projednala koncept
územního plánu a návrh územního plánu obsahuje variantu řešení, kterou doporučila.
(4) Pokud krajský úřad ve svém stanovisku k vyhodnocení vlivů
na životní prostředí
stanoví, že územní plán má negativní vliv na území evropsky významné lokality nebo ptačí
oblasti, který nebyl předmětem posouzení vydaných zásad územního rozvoje z hlediska těchto
vlivů, postupuje se podle § 37 odst. 5 obdobně, jestliže tak nebylo učiněno u konceptu
územního plánu.
§ 51

Posouzení návrhu územního plánu krajským úřadem

(1) Návrh územního plánu posuzuje před řízením o jeho vydání krajský úřad, kterému
pořizovatel předloží návrh územního plánu a zprávu o jeho projednání.
(2) Krajský úřad posoudí návrh územního plánu z hlediska
a)
zajištění koordinace využívání území, zejména s ohledem na širší územní vztahy,

b)
souladu s politikou územního rozvoje a s územně
plánovací dokumentací vydanou
krajem.

(3) Krajský úřad sdělí své stanovisko pořizovateli do 30 dnů
ode dne předložení všech
stanovených podkladů. Pokud nesdělí své stanovisko ve stanovené lhůtě, platí, že
s předloženým návrhem územního plánu souhlasí. V případě, že krajský úřad upozorní ve
stanovisku pořizovatele na nedostatky z hledisek uvedených v odstavci 2, lze zahájit řízení
o vydání územního plánu až na základě
potvrzení krajského úřadu o odstranění nedostatků.
Při řešení rozporů
se postupuje podle § 136 odst. 6 správního řádu.
(4) Obsahové náležitosti zprávy o projednání návrhu územního plánu stanoví prováděcí
právní předpis.
Řízení o územním plánu

§ 52

(1) O upraveném a posouzeném návrhu územního plánu se koná veřejné projednání21).
Pořizovatel zajistí, aby po dobu 30 dnů
ode dne doručení veřejné vyhlášky byl návrh
územního plánu vystaven k veřejnému nahlédnutí u pořizovatele a v obci, pro kterou územní
plán pořizuje. K veřejnému projednání přizve jednotlivě
obec, pro kterou je územní plán
pořizován, dotčené orgány a sousední obce, a to nejméně
30 dnů předem.

(2) Námitky proti návrhu územního plánu mohou podat pouze vlastníci pozemků
a staveb dotčených návrhem veřejně
prospěšných staveb, veřejně
prospěšných opatření
a zastavitelných ploch a zástupce veřejnosti.
(3) Nejpozději při veřejném projednání může každý uplatnit své připomínky a dotčené
osoby podle odstavce 2 námitky, ve kterých musí uvést odůvodnění, údaje podle katastru
nemovitostí dokladující dotčená práva a vymezit území dotčené námitkou. Dotčené orgány
uplatní na závěr veřejného projednání své stanovisko k připomínkám a námitkám. K později
uplatněným stanoviskům, připomínkám a námitkám se nepřihlíží. Dotčené osoby oprávněné
k podání námitek musí být na tuto skutečnost upozorněny.
(4) Ke stanoviskům, námitkám a připomínkám ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto při
vydání zásad územního rozvoje, se nepřihlíží.
§ 53

(1) Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotí výsledky projednání
a zpracuje návrh rozhodnutí o námitkách uplatněných ke konceptu i návrhu územního plánu.
Pokud je to nezbytné, zajistí pro obec úpravu návrhu územního plánu v souladu se stanovisky
dotčených orgánů, popřípadě
s výsledkem řešení rozporů.
(2) Dojde-li na základě
veřejného projednání k podstatné úpravě
návrhu územního
plánu, posoudí se přiměřeně
podle § 50 a koná se opakované veřejné projednání za účasti
dotčených orgánů. Stanoviska dotčených orgánů, námitky a připomínky lze uplatnit
nejpozději při opakovaném veřejném projednání, jinak se k nim nepřihlíží.
(3) Je-li na základě
projednání nutné návrh územního plánu přepracovat, zpracuje
pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem pokyny pro zpracování návrhu územního
plánu a předloží je ke schválení zastupitelstvu obce, pro kterou je územní plán pořizován. Na
obsah pokynů
se vztahuje přiměřeně
ustanovení § 49.
(4) Pořizovatel přezkoumá soulad návrhu územního plánu zejména
a)
s politikou územního rozvoje a územně
plánovací dokumentací vydanou krajem,

b)
s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických
a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území,

c)
s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů,

d)
s požadavky zvláštních právních předpisů
a se stanovisky dotčených orgánů
podle
zvláštních právních předpisů4), popřípadě
s výsledkem řešení rozporů.

(5) Součástí odůvodnění územního plánu, zpracovaného pořizovatelem je
a)
výsledek přezkoumání územního plánu podle odstavce 4,

b)
vyhodnocení vlivů
na udržitelný rozvoj území,

c)
stanovisko krajského úřadu k vyhodnocení vlivů
na životní prostředí12) se sdělením, jak
bylo zohledněno,

d)
vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení
zastavitelných ploch.

(6) Dojde-li pořizovatel v průběhu řízení k závěru, že je návrh územního plánu v rozporu
se zákonem nebo s požadavky uvedenými v odstavci 4, předloží návrh na jeho zamítnutí.

§ 54

Vydání územního plánu

(1) Pořizovatel předkládá zastupitelstvu příslušné obce návrh na vydání územního plánu
s jeho odůvodněním.
(2) Zastupitelstvo obce vydá územní plán po ověření, že není v rozporu s politikou
územního rozvoje, s územně
plánovací dokumentací vydanou krajem nebo výsledkem řešení
rozporů
a se stanovisky dotčených orgánů
nebo stanoviskem krajského úřadu.
(3) V případě, že zastupitelstvo obce nesouhlasí s předloženým návrhem územního plánu
nebo s výsledky jeho projednání, vrátí předložený návrh pořizovateli se svými pokyny
k úpravě
a novému projednání nebo jej zamítne.
(4) Dojde-li ke změně
nebo zrušení rozhodnutí o námitkách, je obec povinna uvést
územní plán do souladu s tímto rozhodnutím; do té doby nelze rozhodovat a postupovat podle
těch částí územního plánu, které jsou vymezeny v rozhodnutí o zrušení rozhodnutí
o námitkách.
(5) Obec je povinna uvést do souladu územní plán s územně
plánovací dokumentací
následně
vydanou krajem a následně
schválenou politikou územního rozvoje. Do té doby
nelze rozhodovat podle částí územního plánu, které jsou v rozporu s územně
plánovací
dokumentací následně
vydanou krajem nebo s politikou územního rozvoje.
(6) Územní plán nelze změnit rozhodnutím podle § 97 odst. 3 správního řádu.
§ 55

Vyhodnocování územního plánu a jeho změny

(1) Pořizovatel předloží zastupitelstvu obce nejpozději do 4 let po vydání územního plánu
a poté pravidelně
nejméně
jednou za 4 roky zprávu o uplatňování územního plánu
v uplynulém období. Návrh zprávy musí být před předložením zastupitelstvu obce ke
schválení konzultován s dotčenými orgány a krajským úřadem. Pokud návrh zprávy obsahuje
pokyny pro zpracování návrhu změny územního plánu a konzultovaný orgán ve svém
vyjádření uplatní požadavek na posouzení vlivů
na životní prostředí nebo nevyloučí
významný vliv na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, pořizovatel návrh pokynů
doplní o požadavek na vyhodnocení vlivů
na udržitelný rozvoj území.
(2) Při pořizování a vydávání změn územního plánu se postupuje obdobně
podle § 43 až
46 a§ 50 až 54 a přiměřeně
podle § 47 až 49. Zastupitelstvo obce může v rozhodnutí
o pořízení změny územního plánu upustit od zadání i konceptu územního plánu v případech,
kdy se nezpracovává vyhodnocení vlivů
na udržitelný rozvoj území, a pokud jsou pokyny pro
zpracování návrhu změny územního plánu součástí schválené zprávy o uplatňování územního
plánu.
(3) Další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze na základě
prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových
zastavitelných ploch.

(4) Pořizovatel pro obec zajistí vyhotovení územního plánu zahrnujícího právní stav po
vydání jeho změny a toto vyhotovení opatří záznamem o účinnosti.
(5) Obsahové náležitosti zprávy o uplatňování územního plánu a jeho změny stanoví
prováděcí právní předpis.
§ 56

Opatření proti průtahům při pořizování územního plánu

Je-li při zpracování a projednávání návrhu zadání, popřípadě
konceptu nebo návrhu
územního plánu překročena lhůta jednoho roku od předchozího rozhodnutí zastupitelstva
obce, a činnost pořizovatele je zajišťována podle § 6 odst. 1 písm. c) nebo podle § 6 odst. 2, je
pořizovatel povinen bez zbytečného odkladu předložit zastupitelstvu obce, pro kterou je
územní plán pořizován, návrh rozhodnutí o dalším postupu pořizování územního plánu, pokud
zastupitelstvo obce při zadání územního plánu neurčí delší lhůtu.

§ 57

Spojené pořízení územního plánu a regulačního plánu

V odůvodněných případech je možno z rozhodnutí zastupitelstva obce spojit pořízení
územního plánu a regulačního plánu. Spojené veřejné projednání musí splňovat požadavky
pro projednání územního plánu i regulačního plánu.

§ 58

Zastavěné území

(1) Na území obce se vymezuje jedno případně
více zastavěných území. Hranici jednoho
zastavěného území tvoří čára vedená po hranici parcel, ve výjimečných případech ji tvoří
spojnice lomových bodů
stávajících hranic nebo bodů
na těchto hranicích.
(2) Do zastavěného území se zahrnují pozemky v intravilánu, s výjimkou vinic,
chmelnic, pozemků
zemědělské půdy určených pro zajišťování speciální zemědělské výroby
(zahradnictví) nebo pozemků přiléhajících k hranici intravilánu navrácených do orné půdy22)
nebo do lesních pozemků22), a dále pozemky vně
intravilánu, a to
a) zastavěné stavební pozemky,
b) stavební proluky,
c) pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky


zastavěného území,
d) ostatní veřejná prostranství1),
e) další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území s výjimkou

pozemků
vinic, chmelnic a zahradnictví.

(3) Zastavěné území se vymezuje v územním plánu a aktualizuje se jeho změnou.
22)
Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších
předpisů.

Vymezení zastavěného území

§ 59

(1) Není-li vydán územní plán, může obec požádat o pořízení vymezení zastavěného
území úřad územního plánování, kterému zároveň předá kopii katastrální mapy příslušného
území a kopii mapy s vyznačeným intravilánem, pokud není intravilán vyznačen v katastrální
mapě.
(2) Zastavěné území se vymezuje podle § 58 odst. 1 a 2 a vydává se formou opatření
obecné povahy23).
(3) Úřad územního plánování do 60 dnů
od obdržení žádosti a příslušných mapových
podkladů
navrhne vymezení zastavěného území a svolá místní šetřeníza účasti dotčené obce
a dotčených orgánů
hájících veřejné zájmy na úseku ochrany přírody a krajiny, ochrany
zemědělského půdního fondu, ochrany lesa a státní památkové péče; konání místního šetření
oznámí nejméně
15 dnů předem.
(4) Dotčené orgány uplatní svá stanoviska do 30 dnů
ode dne místního šetření, jinak se
k nim nepřihlíží.
(5) Úřad územního plánování upraví návrh vymezení zastavěného území v souladu se
stanovisky dotčených orgánů, popřípadě
s výsledky řešení rozporů.
§ 60

(1) Úřad územního plánování vede o návrhu zastavěného území projednaného
s dotčenými orgány řízení o jeho vydání, námitky mohou podat pouze vlastníci pozemků
uvedených v § 58 odst. 2 a vlastníci sousedících pozemků.
(2) Návrh vymezení zastavěného území se zveřejní a vystaví u příslušné obce.
(3) Na základě
uplatněných stanovisek a vyhodnocení námitek upraví úřad územního
plánování návrh zastavěného území, včetně
odůvodnění, které vždy obsahuje i vyhodnocení
souladu s § 58 odst. 1 a 2.
(4) Dojde-li na základěřízení ke změně
návrhu, projedná úřad územního plánování tuto
změnu sdotčenou obcí a dotčenými orgány na místním šetření; konání místního šetření
oznámí nejméně
15 dnů předem. O projednání sepíše zápis, ve kterém dotčené orgány mohou
uplatnit svá stanoviska, k později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží.
(5) Vymezení zastavěného území lze vydat jen tehdy, je-li v souladu s výsledky
projednání. V případě, že rada obce nesouhlasí s předloženým návrhem nebo s výsledky jeho
projednání, schválí pokyny pro přepracování návrhu a vrátí jej úřadu územního plánování
k úpravě
a novému projednání. Pokyny pro přepracování musí být v souladu s § 58 odst. 1
a 2.
(6) Dojde-li ke zrušení rozhodnutí o námitkách nebo k jeho změně, v jehož důsledku je
nutné změnit vymezené zastavěné území, pozbývá vymezení zastavěného území platnosti.
Vymezení zastavěného území pozbývá platnosti vydáním územního plánu, který toto
23) § 171 až 174 zákona č. 500/2004 Sb.


zastavěné území převzal. Vymezení zastavěného území nelze změnit v přezkumném řízení
podle správního řádu.

Oddíl 3

Regulační plán

§ 61

(1) Regulační plán v řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků, pro
umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro
vytváření příznivého životního prostředí. Regulační plán vždy stanoví podmínky pro
vymezení a využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné
infrastruktury a vymezí veřejně
prospěšné stavby nebo veřejně
prospěšná opatření.
(2) Regulační plán nahrazuje v řešené ploše ve schváleném rozsahu územní rozhodnutí
a je závazný pro rozhodování v území. Regulační plán vydaný krajem je dále závazný pro
územní plány a regulační plány vydávané obcemi. Regulační plán nenahrazuje územní
rozhodnutí v nezastavěném území.
(3) Regulační plán může nahradit plán společných zařízení komplexních pozemkových
úprav podle zvláštního právního předpisu24).
(4) Náležitosti obsahu regulačního plánu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 62

Pořízení regulačního plánu

(1) Regulační plán se vydává z podnětu nebo na žádost formou opatření obecné povahy
podle správního řádu.
(2) Opořízení regulačního plánu z podnětu může rozhodnout z vlastního nebo jiného
podnětu
a)
zastupitelstvo kraje v ploše nebo koridoru vymezeném zásadami územního rozvoje,

b)
zastupitelstvo obce v ploše nebo koridoru řešeném územním plánem,

c)
zastupitelstvo obce, není-li vydán územní plán, v zastavěném území nebo v nezastavěném
území jen tehdy, pokud se nemění jeho charakter nebo pokud nahrazuje plán společných
zařízení komplexních pozemkových úprav podle zvláštního právního předpisu,

d)
Ministerstvo obrany v ploše, která je součástí vojenského újezdu; na pořizování a vydání
regulačního plánu se vztahuje přiměřeně
ustanovení § 61 až 75.

(3) Regulační plán na žádost lze vydat na žádost fyzické nebo právnické osoby, stanovíli
tak zásady územního rozvoje nebo územní plán, a je-li jejich součástí zadání regulačního
plánu.
24)
Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a ozměně
zákona č. 229/1991
Sb., o úpravě
vlastnických vztahů
k půdě
a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů,
ve znění pozdějších předpisů.


§ 63

Úhrada nákladů
na pořízení regulačního plánu

(1) Náklady na zpracování návrhu regulačního plánu projektantem hradí obec nebo kraj
příslušný k jeho vydání. Pokud je zpracování regulačního plánu vyvoláno výhradní potřebou
jiné osoby, může příslušné zastupitelstvo v rozhodnutí podmínit jeho pořízení částečnou nebo
úplnou úhradou nákladů
na zpracování návrhu regulačního plánu projektantem.
(2) Při pořizování regulačního plánu na žádost zajišťuje a hradí jeho zpracování, mapové
podklady a označení řešené plochy tabulí žadatel.
(3) Náklady spojené s projednáním regulačního plánu hradí pořizovatel. Obec, pro jejíž
území pořizuje regulační plán úřad územního plánování, uhradí náklady spojené s označením
řešené plochy tabulí a nezbytné mapové podklady, pokud se obce nedohodnou jinak.
Pořízení regulačního plánu z podnětu

§ 64

(1) Podnět kpořízení regulačního plánu obsahuje kromě
obecných náležitostí podání
základní údaje o požadovaném záměru, identifikaci pozemků, údaje o dosavadním využití
vymezené plochy, důvody a účel pořízení regulačního plánu, návrh, která územní rozhodnutí
regulační plán nahradí, a návrh jeho zadání, není-li součástí územně
plánovací dokumentace.
Podnět se podává u kraje nebo obce příslušné k vydání regulačního plánu. Příslušné
zastupitelstvo rozhodne o pořízení regulačního plánu a předá návrh zadání upravený podle
svých požadavků
pořizovateli, jinak podnět odloží.
(2) Návrh zadání pořizovatel
a)
vystaví nejméně
po dobu 15 dnů
k veřejnému nahlédnutí v obci, pro jejíž území má být
regulační plán pořízen; vystavení oznámí na úřední desce obce a způsobem umožňujícím
dálkový přístup,

b)
zašle dotčeným orgánům, v případě, že pořizovatelem je úřad územního plánování, jež
byl požádán o pořízení regulačního plánu, zašle návrh zadání regulačního plánu též obci,
pro kterou regulační plán pořizuje.

(3) Každý může uplatnit ve lhůtě
15 dnů
ode dne zveřejnění požadavky na obsah zadání,
do 30dnů
od obdržení návrhu zadání mohou dotčené orgány uplatnit u pořizovatele své
požadavky na obsah zadání vyplývající z právních předpisů. K později uplatněným
požadavkům se nepřihlíží.
(4) Na základě
uplatněných požadavků
pořizovatel upraví návrh zadání regulačního
plánu a předloží jej příslušnému zastupitelstvu ke schválení. Spolu s návrhem zadání předloží
zastupitelstvu vyhodnocení, jak byly uplatněné požadavky do jeho návrhu zapracovány.
(5) Zadání schvaluje zastupitelstvo obce nebo kraje, které rozhodlo o pořízení
regulačního plánu, není-li zadání součástí vydané územně
plánovací dokumentace.
(6) Obsahové náležitosti podnětu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 65

(1) Na základě schváleného zadání pořizovatel pro obec nebo kraj zajistí zpracování

a)
návrhu regulačního plánu, včetně
údajů
o vlivu záměru na území a o jeho nárocích na
veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a vyjádření vlastníků
této infrastruktury,

b)
dokumentace vlivů
provedení záměru na životní prostředí, pokud tak stanoví zvláštní
právní předpis11),

c)
posouzení vlivu záměru na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast12), pokud
orgán ochrany přírody ve svém stanovisku k návrhu zadání takovýto vliv nevyloučil.

(2) Pořizovatel oznámí místo a dobu konání společného jednání o návrhu regulačního
plánu jednotlivě
dotčeným orgánům a obci, pro niž regulační plán pořizuje, a to nejméně
15
dnů předem. Dotčené orgány vyzve k uplatnění stanovisek ve lhůtě
30 dnů
ode dne jednání.
Po tuto dobu umožní dotčeným orgánům nahlížet do návrhu regulačního plánu. Vyžaduje-li to
zvláštní právní předpis11), nebo doloží-li dotčený orgán nejpozději při společném jednání
závažné důvody, lhůta pro uplatnění stanoviska se prodlužuje nejdéle o 30 dnů. K později
uplatněným stanoviskům se nepřihlíží. Vyžaduje-li to zvláštní právní předpis, zajistí
pořizovatel též příslušné rozhodnutí.
(3) Pokud posouzení podle odstavce 1 prokáže negativní vliv na území evropsky
významné lokality nebo ptačí oblasti, který nebyl předmětem posouzení vydaných zásad
územního rozvoje nebo vydaného územního plánu z hlediska těchto vlivů, postupuje se podle
§ 37 odst. 5 obdobně.
§ 66

Pořízení regulačního plánu na žádost

(1) Žádost o vydání regulačního plánu obsahuje kromě
obecných náležitostí podání
základní údaje o požadovaném záměru, identifikaci pozemků, údaje o dosavadním využití
vymezené plochy, důvody a účel pořízení regulačního plánu a návrh, která územní rozhodnutí
regulační plán nahradí. Žádost se podává u příslušného pořizovatele.
(2) Žadatel o vydání regulačního plánu může uzavřít smlouvu s vlastníky pozemků
a staveb, které jsou dotčeny navrhovaným záměrem, jejímž obsahem musí být souhlas s tímto
záměrem a souhlas s rozdělením nákladů
a prospěchů
spojených s jeho realizací (dále jen
„dohoda o parcelaci“). Obec nebo kraj mohou podmínit vydání regulačního plánu uzavřením
smlouvy o spoluúčasti žadatele na vybudování nové nebo na úpravách stávající veřejné
infrastruktury (dále jen „plánovací smlouva“).
(3) K žádosti žadatel připojí
a)
stanoviska, popřípadě
rozhodnutí dotčených orgánů
podle zvláštních právních předpisů,
včetně
stanoviska k posouzení vlivů
provedení záměru na životní prostředí11), pokud
záměr řešený regulačním plánem toto posouzení vyžaduje,

b)
posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast12), pokud orgán
ochrany přírody ve svých požadavcích na obsah zadání takovýto vliv nevyloučil,

c)
návrh regulačního plánu upravený na základě
stanovisek dotčených orgánů,

d)
vyhodnocení souladu návrhu regulačního plánu se zadáním,

e)
údaje o vlivu záměru na území a o jeho nárocích na veřejnou dopravní a technickou
infrastrukturu a vyjádření vlastníků
této infrastruktury,

f)
doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo doklad o právu založeném smlouvou
provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám v řešené ploše, nelze-li tato
práva ověřit v katastru nemovitostí, anebo souhlas vlastníků
pozemků
a staveb v řešené

ploše nebo dohodu o parcelaci, k nimž žadatel nemá potřebné právo; souhlas nebo
dohoda o parcelaci se nepředkládá, jestliže lze pozemky vyvlastnit nebo vyměnit,

g) návrh plánovací smlouvy.

(4) Pořizovatel posoudí úplnost podané žádosti, vzájemný soulad předložených
stanovisek a zajistí řešení případných rozporů. Současně
zajistí předložení návrhu plánovací
smlouvy příslušnému zastupitelstvu ke schválení.
(5) Pokud posouzení podle odstavce 3 písm. b) prokáže negativní vliv na území
evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, který nebyl předmětem posouzení vydaných
zásad územního rozvoje nebo vydaného územního plánu z hlediska těchto vlivů, postupuje se
podle § 37 odst. 5 obdobně.
(6) Obsahové náležitosti žádosti a jejích příloh stanoví prováděcí právní předpis.
Řízení o regulačním plánu

§ 67

(1) O návrhu regulačního plánu projednaném s dotčenými orgány se koná veřejné
projednání21) za účasti dotčených orgánů
a obce, pro niž se regulační plán pořizuje, které
pořizovatel vyrozumí o jeho konání jednotlivě
nejméně
30 dnů předem. Námitky
a připomínky k návrhu regulačního plánu a stanoviska dotčených orgánů
k němu lze uplatnit
nejpozději při veřejném projednání, k později uplatněným námitkám a připomínkám se
nepřihlíží. Dotčené osoby oprávněné k podání námitek musí být na tuto skutečnost
upozorněny.
(2) Pořizovatel v součinnosti s příslušnou obcí nebo krajem zajistí označení dotčené
plochy tabulí se základními informacemi o návrhu regulačního plánu nejméně
30 dnů přede
dnem veřejného projednání. V případě
pořizování regulačního plánu na žádost tak učiní
žadatel. Je-li řešená plocha mimo zastavěné území, nebo je-li zvlášť
rozsáhlá, vyvěsí se
informace na místě
určeném pořizovatelem.
(3) Návrh regulačního plánu pořizovatel doručí veřejnou vyhláškou a vystaví
k veřejnému nahlédnutí v obci a u pořizovatele nejméně
15 dnů přede dnem veřejného
projednání, a to po dobu 30 dnů.
(4) Námitky proti návrhu na vydání regulačního plánu mohou podat osoby uvedené
v § 85 odst. 1 a 2. Nejpozději při veřejném projednání může každý podat své připomínky.
K námitkám a připomínkám uplatněným k věcem, o kterých bylo rozhodnuto v územním
plánu nebo v zásadách územního rozvoje, se nepřihlíží.
(5) Na základě
výsledků
projednání návrhu regulačního plánu pořizovatel zajistí úpravu
návrhu nebo jej předá žadateli k úpravě.
(6) Dojde-li na základě
veřejného projednání k podstatné úpravě
návrhu regulačního
plánu, koná se opakované veřejné projednání za účasti dotčených orgánů
a obce, pro jejíž
území je regulační plán pořizován. Stanoviska dotčených orgánů, námitky a připomínky lze
uplatnit nejpozději při opakovaném veřejném projednání, jinak se k nim nepřihlíží.

§ 68

(1) Pořizovatel přezkoumá soulad návrhu regulačního plánu
a) s vydanou územně
plánovací dokumentací,
b) s cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území, s požadavky na ochranu


architektonických a urbanistických hodnot v území,
c) s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů,
d) s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu,
e) se stanovisky dotčených orgánů
podle zvláštních právních předpisů4), popřípadě


s výsledkem řešení rozporů
a s ochranou práv a právem chráněných zájmů
dotčených
osob.

(2) Výsledek přezkoumání musí být uveden v odůvodnění.
(3) Dojde-li však pořizovatel v průběhu řízení k závěru, že je návrh regulačního plánu na
žádost v rozporu se zákonem nebo s požadavky uvedenými v odstavci 1, předloží návrh na
jeho zamítnutí.
§ 69

Vydání regulačního plánu

(1) Pořizovatel předkládá zastupitelstvu příslušné obce nebo kraje (dále jen „příslušné
zastupitelstvo“) návrh na vydání regulačního plánu s jeho odůvodněním, v případě
pořizování
návrhu na žádost též se schválenou plánovací smlouvou.
(2) Příslušné zastupitelstvo vydá regulační plán po ověření, že není v rozporu s výsledky
projednání a s požadavky uvedenými v § 68 odst. 1.
(3) V případě, že příslušné zastupitelstvo nesouhlasí s předloženým návrhem
regulačního plánu nebo s výsledky jeho projednání, návrh vrátí s pokyny pro jeho
přepracování a k novému projednání nebo jej zamítne.
(4) Dojde-li ke změně
nebo zrušení rozhodnutí o námitkách, musí obec nebo kraj, jehož
příslušné zastupitelstvo regulační plán vydalo, uvést jej do souladu s tímto rozhodnutím; do té
doby nelze podle jeho dotčených částí postupovat.
(5) Práva a povinnosti z regulačního plánu vydaného na žádost lze převést písemnou
veřejnoprávní smlouvou, jejíž přílohou je regulační plán. Pro tyto veřejnoprávní smlouvy se
použijí příslušná ustanovení správního řáduo veřejnoprávních smlouvách25).
(6) Regulační plán nelze změnit rozhodnutím podle § 97 odst. 3 správního řádu.
§ 70

Souběžné pořízení regulačního plánu a změny územního plánu

Zastupitelstvo obce může vodůvodněných případech rozhodnout o souběžném pořízení
a vydání regulačního plánu pořizovaného z podnětu azměny územního plánu, která je
vyvolána tímto regulačním plánem. Regulační plán nemusí být v tomto případě
v souladu

25) § 159 až 170 zákona č. 500/2004 Sb.


s částmi územního plánu, které jsou měněny souběžně
pořizovanou změnou územního plánu.
Vydání změny územního plánu je podmínkou pro vydání regulačního plánu, který změnu
vyvolal.

§ 71

Doba platnosti, změna a zrušení regulačního plánu

(1) Regulační plán pořízený na žádost platí 3 roky ode dne nabytí jeho účinnosti, není-li
v něm stanovena lhůta delší. Regulační plán pořízený na žádost pozbývá platnosti, nebyla-li
ve lhůtě
platnosti podána úplná žádost o stavební povolení, ohlášení nebo jiné rozhodnutí
podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů, nebylo-li započato s využitím území
pro stanovený účel, nebo bylo-li stavební nebo jiné povolovací řízení zastaveno nebo žádost
zamítnuta po uplynutí lhůty jeho platnosti.
(2) Regulační plán pořízený na žádost lze měnit na žádost toho, komu přísluší vykonávat
práva z něj plynoucí, regulační plán z podnětu lze měnit z podnětu zastupitelstva, které je
příslušné k jeho vydání, pokud zákon nestanoví jinak. Při změně
regulačního plánu se
postupuje přiměřeně
podle ustanovení § 61 až 69.
(3) Obec je povinna uvést regulační plán z podnětu do souladu s následně
vydanou
územně
plánovací dokumentací kraje nebo následně
vydaným územním plánem anebo jeho
změnou vymezující veřejně
prospěšné stavby nebo veřejně
prospěšná opatření, do té doby
nelze podle jeho dotčených částí postupovat. Při této změně
regulačního plánu postupuje obec
jako při změně
z vlastního podnětu.
(4) Kraj je povinen uvést do souladu regulační plán vydaný z podnětu kraje s následně
vydanými zásadami územního rozvoje a politikou územního rozvoje, do té doby nelze podle
jeho příslušných částí postupovat.
Posouzení vlivů
regulačního plánu na životní prostředí

§ 72

Pořizování regulačního plánu se spojuje s postupy při posuzování vlivů
na životní
prostředí podle zvláštního právního předpisu11) v případě, že příslušným úřadem26) je krajský
úřad. V tomto případě se postupuje podle zvláštního právního předpisu a tohoto zákona.

§ 73

Posuzování regulačního plánu pořizovaného z podnětu

(1) Při posuzování regulačního plánu pořizovaného z podnětu je oznamovatelem26)
pořizovatel. Pořizovatel v dohodě
s příslušným úřadem zašle oznámení záměru26) k vyjádření
dotčeným orgánům spolu s návrhem zadání. Současně
zveřejní27) informaci o oznámení
záměru. Každý může zaslat pořizovateli vyjádření k oznámení záměru ve stejné lhůtě, v jaké
lze uplatnit požadavky na obsah zadání. Pořizovatel neprodleně
seznámí příslušný úřad
s vyjádřeními a požadavky veřejnosti a dotčených orgánů.
26) § 6 odst. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů
na životní prostředí a o změně některých
souvisejících zákonů
(zákon o posuzování vlivů
na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb.
27) § 16 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů
na životní prostředí a o změně některých souvisejících


zákonů
(zákon o posuzování vlivů
na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb.

(2) Příslušný úřad zašle závěr zjišťovacího řízení28) pořizovateli do 45 dnů
ode dne
zveřejnění oznámení záměru. Na základě
uplatněných požadavků
a závěru zjišťovacího řízení
pořizovatel návrh zadání upraví.
(3) Je-li zadání regulačního plánu součástí návrhu zásad územního rozvoje nebo návrhu
územního plánu, postupuje se podle odstavců
1 a2 přiměřeně; vyjádření k oznámení se
uplatňuje ve lhůtě
20 dnů
ode dne zveřejnění oznámení záměru a příslušný úřad zašle závěr
zjišťovacího řízení ve lhůtě
pro uplatnění stanovisek dotčených orgánů
k návrhu zásad
územního rozvoje nebo návrhu územního plánu.
(4) Pořizovatel předloží dokumentaci vlivů
záměru na životní prostředí28) (dále jen
„dokumentace vlivů“) příslušnému úřadu. Příslušný úřad zajistí zpracování posudku o vlivech
záměru na životní prostředí29) (dále jen „posudek“), avšak dokumentaci vlivů
nezveřejňuje.
(5) Pořizovatel zašle v dohodě
s příslušným úřadem dokumentaci vlivů
s oznámením
o společném jednání o návrhu regulačního plánu dotčeným orgánům. Dotčené orgány se
mohou k dokumentaci vlivů
vyjádřit ve stejné lhůtě, v jaké mohou uplatnit svá stanoviska
k návrhu regulačního plánu. Pořizovatel s jejich vyjádřeními neprodleně
seznámí příslušný
úřad.
(6) Zpracovatel posudku předá posudek příslušnému úřadu a pořizovateli do 60 dnů
ode
dne, kdy mu byla dokumentace vlivů
doručena.
§ 74

Posuzování regulačního plánu pořizovaného na žádost

Žadatel připojí k žádosti o vydání regulačního plánu posudek a dokumentaci vlivů.
Stanovisko k posouzení vlivů
provedení záměru na životní prostředí30) v tomto případě
k žádosti nepřikládá.

§ 75

Řízení o posuzovaném regulačním plánu

(1) Pořizovatel v dohodě
s příslušným úřadem zveřejní27) informaci o posudku a o
dokumentaci vlivů. Současně
zveřejní posudek a dokumentaci vlivů
způsobem umožňujícím
dálkový přístup a vystaví je spolu s návrhem regulačního plánu.
(2) Každý31) může zaslat pořizovateli vyjádření k posudku a dokumentaci vlivů
ve stejné
lhůtě, v jaké lze uplatnit námitky a připomínky k návrhu regulačního plánu. Pořizovatel
s vyjádřeními neprodleně
seznámí příslušný úřad.
28)
§ 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů
na životní prostředí a ozměně některých souvisejících
zákonů
(zákon o posuzování vlivů
na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb.

29) § 8 odst. 4, § 9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů
na životní prostředí a o změně některých
souvisejících zákonů
(zákon o posuzování vlivů
na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb.
30) § 10 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů
na životní prostředí a o změně některých souvisejících


zákonů
(zákon o posuzování vlivů
na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb.
31) § 9 odst. 8, § 8 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů
na životní prostředí a o změně některých
souvisejících zákonů
(zákon o posuzování vlivů
na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb.


(3) Posudek, dokumentace vlivů
a vyjádření podle odstavce 2 musí být projednány na
veřejném projednání za účasti příslušného úřadu. Pořizovatel oznámí konání veřejného
projednání nejméně
15 dnů předem. Pořizovatel může toto projednání sloučit sveřejným
projednáním o návrhu regulačního plánu.
(4) Příslušný úřad nejdéle do 15 dnů
ode dne veřejného projednání zašle stanovisko
k posouzení vlivů
provedení záměru na životní prostředí30) pořizovateli. Pořizovatel zohlední
toto stanovisko způsobem podle zvláštního právního předpisu30). Stanovisko je součástí
odůvodnění návrhu regulačního plánu.
Díl 4

Územní rozhodnutí

§ 76

(1) Umisťovat stavby nebo zařízení, jejich změny, měnit jejich vliv na využití území,
měnit využití území a chránit důležité zájmy v území lze jen na základě
územního rozhodnutí
nebo územního souhlasu, nestanoví-li zákon jinak.
(2) Každý, kdo navrhuje vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, je
povinen dbát požadavků
uvedených v § 90 a být šetrný k zájmům vlastníků
sousedních
pozemků
a staveb, za tímto účelem si může vyžádat územně
plánovací informaci, nejsou-li
mu podmínky využití území a vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu známy.
§ 77

(1) Územním rozhodnutím je rozhodnutí o
a) umístění stavby nebo zařízení (dále jen „rozhodnutí o umístění stavby“),
b) změně
využití území,
c) změně
stavby a o změně
vlivu stavby na využití území,
d) dělení nebo scelování pozemků,
e) ochranném pásmu.


(2) Územní rozhodnutí se nevydává pro území, pro které je vydán regulační plán, a to
v rozsahu, v jakém nahrazuje příslušná územní rozhodnutí.
§ 78

(1) Stavební úřad může podle správního řádu spojit územní a stavební řízení, jsou-li
podmínky v území jednoznačné, zejména je-li pro území schválen územní plán nebo regulační
plán.
(2) Stavební úřad může v územním rozhodnutí u jednoduchých staveb, terénních úprav
a zařízení uvedených v § 104 odst. 2 písm. d) až m), jestliže to nevylučuje povaha věci,
ochrana veřejných zájmů
podle zvláštních právních předpisů
nebo ochrana práv
a oprávněných zájmů účastníkůřízení, stanovit na žádost, že k jejich provedení nebude
vyžadovat ohlášení anebo stavební povolení.
(3) Se souhlasem dotčeného orgánu může stavební úřad uzavřít se žadatelem
veřejnoprávní smlouvu o umístění stavby, o změně
využití území a o změně
vlivu stavby na
využití území, která nahradí územní rozhodnutí, a to za podmínek podle § 161 až 168
správního řádu; ustanovení § 167 odst. 3 správního řádu se nepoužije.

(4) Náležitosti obsahu veřejnoprávní smlouvy, která nahradí územní rozhodnutí, stanoví
prováděcí právní předpis.
(5) Stavební úřaddo 7dnů
od předložení návrhu veřejnoprávní smlouvy oznámí postup
podle odstavce 3 osobám, které by byly účastníky územního řízení podle zvláštního zákona.
§ 79

Rozhodnutí o umístění stavby

(1) Rozhodnutí o umístění stavby vymezuje stavební pozemek, umisťuje navrhovanou
stavbu, stanoví její druh a účel, podmínky pro její umístění, pro zpracování projektové
dokumentace pro vydání stavebního povolení, pro ohlášení stavby a pro napojení na veřejnou
dopravní a technickou infrastrukturu.
(2) Stavební úřad může vydání územního souhlasu sloučit s vydáním souhlasu
s provedením ohlášené stavby, přitom postupuje přiměřeně
podle ustanovení § 105 až 107.
(3) Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují
a)
informační a reklamní zařízení o celkové ploše menší než 0,6 m2 umisťovaná mimo
ochranná pásma pozemních komunikací,

b)
stožáry pro vlajky do výšky 8 m,

c)
povrchová zařízení pro rozvod nebo odvod vody na zemědělské půdě
nebo na pozemcích
určených k plnění funkcí lesa, nejde-li o vodní díla,

d)
sirény, včetně
jejich podpěrných konstrukcí a související zařízení do celkové výšky
1,5 m,

e)
signální věže, signály a pyramidy pro zeměměřické účely,

f)
bleskosvody a zařízení, které tvoří jejich součást,

g)
informativní značky a oznámení na pozemních komunikacích,

h)
opěrné zdi do výšky 1 m, které nehraničí sveřejně přístupnými pozemními
komunikacemi a s veřejným prostranstvím,

i)
propustky na účelových komunikacích,

j)
přenosné stavby, zařízení a konstrukce, jejichž doba umístění na pozemku nepřesáhne
30 dnů
v roce,

k)
signální a monitorovací zařízení umísťovaná na stávajících stavbách,

l)
důlní díla, důlní stavby pod povrchem a stavby v povrchových lomech a skrývkách,
pokud podléhají schvalování a dozoru státní báňské správy podle horních předpisů,

m)
cirkusové stany pro nejvýše 200 osob a scénické stavby pro film, televizi nebo divadlo,

n)
sjezdy z pozemních komunikací na sousední nemovitosti,

o)
označení budov státních orgánů
a orgánů
veřejné správy, označení veřejně
prospěšných
staveb, staveb právnických a fyzických osob podnikajících podle zvláštních právních
předpisů
a označení nemovitých kulturních památek podle zvláštního právního
předpisu32), popřípadě
značkou stanovenou mezinárodní smlouvou.

(4) Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na kulturní památky, a ustanovení odstavce 3
písm. a), b), h) a i) se nevztahuje na nemovitosti, které nejsou kulturní památkou, ale jsou
v památkové rezervaci, památkové zóně
nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní
památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny32).
32)
Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.


(5) Pokud stavby uvedené v odstavci 3 vyžadují provedení zemních prací nebo
terénních úprav, je stavebník povinen zajistit si informace o existenci podzemních staveb
technické infrastruktury a zajistit jejich ochranu.
§ 80

Rozhodnutí o změně
využití území

(1) Rozhodnutí o změně
využití území stanoví nový způsob užívání pozemku
a podmínky jeho využití.
(2) Rozhodnutí o změně
využití území vyžadují
a)
terénní úpravy podle § 3 odst. 1,

b)
stanovení dobývacího prostoru,

c)
manipulační plochy, prodejní plochy a tržiště,

d)
hřbitovy,

e)
změny druhu pozemku, přesahující výměru 300 m2, zejména zřizování, rušení a úpravy
vinic, chmelnic, lesů, parků, zahrad a sadů, pokud podmínky nejsou stanoveny
schválenými pozemkovými úpravami nebo jiným územním rozhodnutím,

f)
úpravy pozemků, které mají vliv na schopnost vsakování vody.

(3) Rozhodnutí o změně
využití území ani územní souhlas nevyžadují sjezdy
z pozemních komunikací na sousední nemovitosti.
(4) Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na území, na kterých se prokazatelně
nalézají
archeologické nálezy.
§ 81

Rozhodnutí o změně
stavby a o změně
vlivu stavby na využití území

(1) Rozhodnutí o změně
stavby a o změně
vlivu stavby na využití území (dále jen
„rozhodnutí o změně
stavby“) stanoví podmínky pro požadovanou změnu stavby a její nové
využití nebo podmínky upravující vliv na životní prostředí a nároky na veřejnou dopravní
a technickou infrastrukturu.
(2) Rozhodnutí o změně
stavby vyžadují
a) nástavby,
b) přístavby,
c) změny ve způsobu užívání stavby, které podstatně mění nároky stavby na okolí.

(3) Rozhodnutí o změně
stavby ani územní souhlas nevyžadují
a) stavební úpravy,
b) udržovací práce.

(4) Rozhodnutí o změně
stavby může stavební úřad sloučit s řízením o změně
v užívání
stavby podle § 126 a 127.

§ 82

Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků


(1) Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků
stanoví podmínky pro nové rozdělení
nebo scelení pozemků.
(2) Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků
je možno vydat pouze na žádost
podanou všemi vlastníky všech dotčených pozemků
a staveb na nich, které jsou předmětem
rozhodnutí.
(3) Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků
se nevydává, pokud podmínky pro
dělení nebo scelení pozemků
jsou dány regulačním plánem, jiným rozhodnutím stavebního
úřadu nebo rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu33), popřípadě
není důvodné
stanovit podmínky pro dělení nebo scelování pozemků.
§ 83

Rozhodnutí o ochranném pásmu

(1) Rozhodnutí o ochranném pásmu chrání stavbu, zařízení nebo pozemek před
negativními vlivy okolí nebo chrání okolí stavby či zařízení nebo pozemku před jejich
negativními účinky.
(2) Rozhodnutí o ochranném pásmu se vydává zpravidla současně při rozhodování podle
§ 79 až 81; lze je vydat i samostatně.
(3) Rozhodnutí o ochranném pásmu se nevydává, jestliže podmínky ochrany jsou
stanoveny zvláštním právním předpisem34) nebo na jeho základě.
Díl 5

Územní řízení

§ 84

Příslušnost k územnímu rozhodnutí

(1) Územní rozhodnutí vydává příslušný stavební úřad na základě
územního řízení nebo
zjednodušeného územního řízení.
(2) Je-li k územnímu řízení, kterým se vydává rozhodnutí o změně
využití území nebo
o ochranném pásmu, příslušný podle zvláštních právních předpisů
jiný správní orgán než
stavební úřad, rozhodne tento orgán jen v souladu se závazným stanoviskem stavebního
úřadu.
33)
§2,3a11zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a o pozemkových úřadech a o změně
zákona
č. 229/1991 Sb., o úpravě
vlastnických vztahů
k půděa jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších
předpisů.

34)
Například zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb.,

o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

§ 85

Účastníci územního řízení

(1) Účastníky územního řízení jsou
a) žadatel,
b) obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn.


(2) Účastníky územního řízení dále jsou
a)
vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn, není-li
sám žadatelem, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě,
nejde-li o případ uvedený v písmenu d),

b)
osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním
pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno,

c)
osoby, o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis,

d)
společenství vlastníků
jednotek podle zvláštního právního předpisu35); v případě, že
společenství vlastníků
jednotek podle zvláštního právního předpisu nemá právní
subjektivitu, vlastník, jehož spoluvlastnický podíl na společných částech domu činí více
než jednu polovinu.

(3) Účastníky řízení nejsou nájemci bytů, nebytových prostor nebo pozemků.
§ 86

Žádost o vydání územního rozhodnutí

(1) Žádost o vydání územního rozhodnutí obsahuje kromě
obecných náležitostí základní
údaje o požadovaném záměru a identifikační údaje pozemků
a staveb.
(2) K žádosti žadatel připojí
a)
doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo doklad o právu založeném smlouvou
provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám; tyto doklady se připojují, nelzeli
tato práva ověřit v katastru nemovitostí,

b)
rozhodnutí dotčených orgánů
podle zvláštních právních předpisů, závazná stanoviska,
pokud byla obstarána před zahájením řízení, nejde-li o koordinované závazné stanovisko
podle § 4 odst. 6, vydané správním úřadem, který je příslušný vydat územní rozhodnutí,

c)
stanoviska vlastníků
veřejné dopravní a technické infrastruktury,

d)
dokumentaci záměru.

(3) Jestliže žadatel nemá vlastnické právo nebo doklad o právu založeném smlouvou
provést stavbu nebo opatření k pozemku nebo stavbě, předloží souhlas jejich vlastníka anebo
dohodu o parcelaci; to neplatí, lze-li pozemek nebo stavbu vyvlastnit nebo vyměnit.
(4) Vyžaduje-li záměr posouzení vlivu na životní prostředí, připojí žadatel k žádosti
stanovisko příslušného úřadu podle zvláštního právního předpisu11)36). Bude-li toto hodnocení
35)
Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické
vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění
pozdějších předpisů.

36)
Například § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb., § 23
zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů
na životního prostředí a o změně některých souvisejících
zákonů, ve znění zákona č. 93/2004 Sb.

prováděno souběžně
s územním řízením, připojí žadatel dokumentaci vlivu záměru na životní
prostředí.

(5) Stanoví-li tak zvláštní právní předpis, nebo pokud bude navrhovaný záměr svými
negativními vlivy překračovat limitní hodnoty stanovené zvláštními právními předpisy za
hranicí pozemků
určeného k jeho realizaci, předloží žadatel současně
žádost o vydání
rozhodnutí o ochranném pásmu.
(6) Obsahové náležitosti žádosti o vydání územního rozhodnutí a jejích příloh stanoví
prováděcí právní předpis.
§ 87

Zahájení územního řízení

(1) Stavební úřad oznámí zahájení územního řízení a k projednání žádosti nařídí veřejné
ústní jednání, je-li to účelné, spojí jej s ohledáním na místě; konání veřejného ústního jednání
oznámí nejméně
15 dnů předem. Je-li v území vydán územní nebo regulační plán, doručuje se
oznámení o zahájení územního řízení účastníkům řízení uvedeným v § 85 odst. 1 a dotčeným
orgánům jednotlivě, účastníkům řízení uvedeným v § 85 odst. 2 veřejnou vyhláškou.
(2) Žadatel zajistí, aby informace o jeho záměru a o tom, že podal žádost o vydání
územního rozhodnutí, byla bezodkladně
poté, co bylo nařízeno veřejné ústní jednání,
vyvěšena na místě
určeném stavebním úřadem nebo na vhodném veřejně přístupném místě
u stavby nebo pozemku, na nichž se má záměr uskutečnit, a to do doby veřejného ústního
jednání. Součástí informace je grafické vyjádření záměru, popřípadě
jiný podklad, z něhož lze
usuzovat na architektonickou a urbanistickou podobu záměru a na jeho vliv na okolí. Pokud
žadatel uvedenou povinnost nesplní, stavební úřad nařídí opakované veřejné ústní jednání.
(3) Zúčastní-li se veřejného ústního jednání více osob z řad veřejnosti a mohlo-li by to
vést ke zmaření účelu veřejného ústního jednání, vyzve je stavební úřad, aby zvolili
společného zmocněnce. Ustanovení o společném zmocněnci a společném zástupci podle
správního řádu se použije obdobně.
(4) Obsahové náležitosti informace uvedené v odstavci 2 stanoví prováděcí právní
předpis.
§ 88

Přerušení územního řízení

Stavební úřad územní řízení přeruší, kromě důvodů
uvedených ve správním řádu, také
v případě, že záměr klade takové požadavky na veřejnou dopravní a technickou
infrastrukturu, že jej nelze bez vybudování příslušných nových staveb a zařízení nebo úpravy
stávajících realizovat, a zároveň
vyzve žadatele k předložení plánovací smlouvy.


§ 89

Stanoviska, námitky a připomínky

(1) Závazná stanoviska dotčených orgánů, námitky účastníkůřízení a připomínky
veřejnosti musí být uplatněny nejpozději při veřejném ústním jednání, jinak se k nim
nepřihlíží. Účastníci řízení musí být na tuto skutečnost upozorněni.
(2) K závazným stanoviskům a námitkám k věcem, o kterých bylo rozhodnuto při
vydání územního nebo regulačního plánu, se nepřihlíží.
(3) Účastník řízení ve svých námitkách uvede skutečnosti, které zakládají jeho postavení
jako účastníka řízení a důvody podání námitek; k námitkám, které nesplňují uvedené
požadavky, se nepřihlíží.
(4) Obec uplatňuje v územním řízení námitky k ochraně
zájmů
obce a zájmů
občanů
obce. Osoba, která je účastníkem řízení podle § 85 odst. 2 písm. a), b) a d), může uplatňovat
námitky proti projednávanému záměru v rozsahu, jakým je její právo přímo dotčeno. Osoba,
která je účastníkem řízení podle § 85 odst. 2 písm. c), může v územním řízení uplatňovat
námitky, pokud je projednávaným záměrem dotčen veřejný zájem, jehož ochranou se podle
zvláštního právního předpisu zabývá.
(5) O námitce, o které nedošlo k dohodě
mezi účastníky řízení, stavební úřad rozhodne
na základě
obecných požadavků
na výstavbu, obecných požadavků
na využití území,
závazných stanovisek dotčených orgánů
nebo technických norem, pokud taková námitka
nepřesahuje rozsah jeho působnosti. Nedošlo-li k dohodě
o námitce občanskoprávní povahy,
stavební úřad si o ní učiní úsudek a rozhodne ve věci; to neplatí v případě
námitek, týkajících
se existence práva nebo rozsahu vlastnických práv.
§ 90

Posuzování záměru žadatele

V územním řízení stavební úřad posuzuje, zda je záměr žadatele v souladu

a)
s vydanou územně
plánovací dokumentací,

b)
s cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území, s požadavky na ochranu
architektonických a urbanistických hodnot v území,

c)
s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů, zejména s obecnými
požadavky na využívání území,

d)
s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu,

e)
s požadavky zvláštních právních předpisů
a se stanovisky dotčených orgánů
podle
zvláštních právních předpisů4), popřípadě
s výsledkem řešení rozporů
a s ochranou práv
a právem chráněných zájmů účastníkůřízení.

§ 91

Posuzování vlivů
na životní prostředí v územním řízení

(1) Územní řízení se spojuje s vybranými postupy při posuzování vlivů
na životní
prostředí podle zvláštního právního předpisu11) v případě, že příslušným úřadem26) je krajský
úřad a varianty řešení záměru z hlediska umístění se nezpracovávají. V tomto případě
se

postupuje podle zákona upravujícího posuzování vlivů
na životní prostředí a tohoto zákona;
jde-li o veřejné projednání, postupuje se podle § 22 a 23 obdobně.

(2) Žadatel připojí k žádosti o vydání územního rozhodnutí posudek a dokumentaci
vlivů. Stanovisko k posouzení vlivů
provedení záměru na životní prostředí30) se v tomto
případě
k žádosti nepřikládá.
(3) Oznámení o zahájení územního řízení společně
s informací o posudku a dokumentaci
vlivů
stavební úřad bezodkladně
zveřejní27) a doručí účastníkům řízení a dotčeným orgánům
způsobem podle § 87 odst. 1 a zvláštního právního předpisu. Posudek a dokumentaci vlivů
stavební úřad současně
zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Každý31) může stavebnímu úřadu zaslat vyjádření k posudku a dokumentaci vlivů
ve
stejné lhůtě, v jaké mohou být uplatněna závazná stanoviska, námitky a připomínky.
Pořizovatel s vyjádřeními neprodleně
seznámí příslušný úřad.
(5) Posudek, dokumentace vlivů
a vyjádření podle odstavce 4 musí být projednány na
veřejném projednání za účasti příslušného úřadu. Stavební úřad oznámí konání veřejného
projednání nejméně
15 dnů předem; přitom může toto projednání sloučit sveřejným ústním
jednáním.
(6) Příslušný úřad nejdéle do 30 dnů
ode dne veřejného projednání zašle stanovisko
k posouzení vlivů
provedení záměru na životní prostředí stavebnímu úřadu. Stavební úřad toto
stanovisko bezodkladně
zveřejní27) a pokračuje v řízení podle § 92.
§ 92

Územní rozhodnutí

(1) Územním rozhodnutím stavební úřad schvaluje navržený záměr a stanoví podmínky
pro využití a ochranu území, podmínky pro další přípravu a realizaci záměru, zejména pro
projektovou přípravu stavby; vyžaduje-li to posouzení veřejných zájmů při provádění stavby,
při kontrolních prohlídkách stavby nebo při vydávání kolaudačního souhlasu, může uložit
zpracování prováděcí dokumentace stavby. V rozhodnutí stavební úřad rozhodne o námitkách
účastníkůřízení, v odůvodnění vyhodnotí připomínky veřejnosti a stanoví dobu platnosti
rozhodnutí, má-li být delší než stanoví tento zákon. U staveb dočasných nebo v rozhodnutí
o změně
využití území pro dočasné činnosti stanoví lhůtu pro odstranění stavby nebo
ukončení činnosti a následný způsob úpravy území. V případech podle § 78 odst. 2 stanoví
v potřebném rozsahu podmínky pro provedení záměru.
(2) Není-li záměr žadatele v souladu s požadavky uvedenými v § 90 nebo jestliže by
umístěním a realizací záměru mohly být ohroženy zájmy chráněné tímto zákonem nebo
zvláštními právními předpisy, stavební úřad žádost o vydání územního rozhodnutí zamítne.
(3) Je-li v území vydán územní nebo regulační plán, doručuje se územní rozhodnutí
účastníkům řízení uvedeným v § 85 odst. 1 a dotčeným orgánům jednotlivě. Účastníkům
řízení uvedeným v § 85 odst. 2 se doručuje územní rozhodnutí veřejnou vyhláškou.
(4) Po dni nabytí právní moci územního rozhodnutí stavební úřad předá žadateli jedno
vyhotovení územního rozhodnutí opatřené záznamem o účinnosti spolu s ověřenou grafickou
přílohou v měřítku katastrální mapy; územní rozhodnutí opatřené záznamem o účinnosti zašle

také obci, pokud není stavebním úřadem a popřípadě
speciálnímu stavebnímu úřadu, který
povede stavební řízení.

(5) Obsahové náležitosti jednotlivých druhů
územních rozhodnutí stanoví prováděcí
právní předpis.
§ 93

Doba platnosti územního rozhodnutí

(1) Územní rozhodnutí o umístění stavby, změně
využití území, změně
stavby a o dělení
nebo scelování pozemků
platí 2 roky ode dne nabytí právní moci, nestanoví-li stavební úřad
v odůvodněných případech lhůtu delší.
(2) Podmínky územního rozhodnutí o umístění stavby, změně
využití území nebo změně
stavby platí po dobu trvání stavby či zařízení nebo užívání území, nedošlo-li z povahy věci
k jejich konzumaci.
(3) Dobu platnosti územního rozhodnutí může stavební úřad na odůvodněnou žádost
prodloužit; podáním žádosti se běh lhůty platnosti rozhodnutí staví. Na řízení o prodloužení
lhůty se vztahují přiměřeně
ustanovení o územním řízení s tím, že veřejné ústní jednání se
nekoná a závazná stanoviska, námitky nebo připomínky lze podat ve lhůtě
15 dnů
ode dne
doručení, jinak se k nim nepřihlíží.
(4) Územní rozhodnutí pozbývá platnosti, nebyla-li ve lhůtě
platnosti podána úplná
žádost o stavební povolení, ohlášení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle tohoto zákona nebo
zvláštních právních předpisů, nebylo-li započato s využitím území pro stanovený účel, nebo
bylo-li stavební nebo jiné povolovací řízení zastaveno anebo byla-li podaná žádost zamítnuta
po lhůtě
platnosti územního rozhodnutí.
(5) Územní rozhodnutí pozbývá platnosti též dnem, kdy stavební úřad obdržel sdělení
žadatele, že upustil od záměru, ke kterému se rozhodnutí vztahuje; to neplatí, byla-li realizace
záměru již zahájena.
(6) Rozhodnutí o ochranném pásmu platí po dobu trvání stavby, zařízení nebo
chráněného útvaru, nestanoví-li stavební úřad jinou lhůtu.
§ 94

Změna a zrušení územního rozhodnutí

(1) Územní rozhodnutí lze změnit na žádost oprávněného, jestliže se změnila územně
plánovací dokumentace nebo jiné podklady pro územní rozhodnutí nebo podmínky v území,
a to tak, že se jeho dosavadní část nahradí novým územním rozhodnutím. Návrh na změnu
územního rozhodnutí projedná stavební úřad v rozsahu této změny.
(2) Rozhodnutí o ochranném pásmu lze změnit nebo zrušit i na žádost toho, komu z něj
vyplývá povinnost; vyžaduje-li to veřejný zájem, lze rozhodnutí o ochranném pásmu změnit
nebo zrušit i z podnětu dotčeného orgánu podle zvláštního právního předpisu. Z rozhodnutí
o ochranném pásmu může stavební úřad na žádost toho, komu z něj vyplývá povinnost,
povolit časově
omezenou výjimku za účelem uskutečnění jednorázové činnosti.

(3) Územní rozhodnutí lze z moci úřední změnit nebo zrušit v řízení o umístění veřejně
prospěšné stavby nebo veřejně
prospěšného opatření.
(4) Při změně
nebo zrušení územního rozhodnutí anebo při povolení výjimky se použijí
ustanovení o územním řízení obdobně.
(5) Dojde-li ke zrušení územního rozhodnutí po právní moci stavebního povolení nebo
udělení souhlasu stavebního úřadu (§ 106 odst. 1), územní rozhodnutí se již nevydává.
§ 95

Zjednodušené územní řízení

(1) Stavební úřad může rozhodnout o umístění stavby, o změně
využití území, o změně
stavbya o dělení a scelování pozemků
ve zjednodušeném územním řízení, jestliže
a)
záměr je v zastavitelné ploše nebo v zastavěném území,

b)
záměr nevyžaduje posouzení vlivů
na životní prostředí,

c)
žádost má všechny předepsané náležitosti a

d)
žádost je doložena závaznými stanovisky dotčených orgánů
a souhlasem účastníkůřízení,
kteří mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům, jež jsou předmětem územního
řízení nebo mají společnou hranici s těmito pozemky, a stavbám na nich; závazná
stanoviska a souhlasy účastníkůřízení musí obsahovat výslovný souhlas se
zjednodušeným řízením.

(2) Pokud žádost nesplňuje podmínky pro zjednodušené územní řízení, stavební úřad
rozhodne usnesením o provedení územního řízení, jinak zveřejní návrh výroku rozhodnutí;
návrh výroku doručí žadateli a dotčeným orgánům jednotlivě.
(3) Žadatel zajistí, aby byl návrh výroku bezodkladně
vyvěšen na vhodném veřejně
přístupném místě
u stavby nebo pozemku, na nichž se má záměr uskutečnit, po celou dobu
zveřejnění návrhu výroku. Součástí informace je grafické vyjádření záměru, popřípadě
jiný
podklad, z něhož lze usuzovat o architektonické nebo urbanistické podobě
záměru ao jeho
vlivu na okolí.
(4) Výhrady dotčených orgánů
nebo námitky účastníků
proti zjednodušenému
územnímu řízení lze podat písemně
ve lhůtě
15 dnů
ode dne zveřejnění návrhu, připomínky
veřejnosti lze podat ve stejné lhůtě
pouze za předpokladu, že by mohla být ohrožena ochrana
veřejného zájmu podle zvláštních právních předpisů4). Po podání výhrady, námitky nebo
připomínky postupuje stavební úřad obdobně
podle odstavce 2. Pokud nebyly ve lhůtě
uplatněny výhrady, námitky nebo připomínky, rozhodnutí se pokládá za vydané a nabývá
právní moci.
(5) Po dni nabytí právní moci územního rozhodnutí stavební úřad předá žadateli jedno
vyhotovení územního rozhodnutí opatřené záznamem o účinnosti spolu s ověřenou grafickou
přílohou v měřítku katastrální mapy; územní rozhodnutí opatřené záznamem o účinnosti zašle
také obci, pokud není stavebním úřadem a popřípadě
speciálnímu stavebnímu úřadu, který
povede stavební řízení.
(6) Obsahové náležitosti informace uvedené v odstavci 3 stanoví prováděcí právní
předpis.

§ 96

Územní souhlas

(1) Místo územního rozhodnutí může stavební úřad vydat územní souhlas, a to na
základě
oznámení o záměru, pokud je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše,
poměry v území se podstatně
nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní
a technickou infrastrukturu. Územní souhlas nelze vydat, obsahuje-li závazné stanovisko
dotčeného orgánu podmínky, nebo je-li takovým závazným stanoviskem vyjádřen nesouhlas,
nebo pokud záměr podléhá posouzení z hlediska vlivů
na životní prostředí podle zvláštního
právního předpisu11).
(2) Územní souhlas postačív případech
a)
staveb, jejich změn azařízení, která nevyžadují stavební povolení ani ohlášení podle
§ 103 odst. 1 a 2,

b)
ohlašovaných staveb, jejich změn a zařízení,

c)
staveb pro reklamu,

d)
staveb umisťovaných v uzavřených prostorech existujících staveb, nemění-li se vliv
stavby na okolí,

e)
úprav terénu, násypů
a výkopů
do 1,5 m výšky nebo hloubky, pokud nejsou větší než
300 m2 a nehraničí sveřejnými komunikacemi a veřejnými prostranstvími nebo
nedochází-li k nakládání s odpady,

f)
skladových, výstavních a manipulačních ploch do 200 m2 mimo vrakovišť
a skládek
odpadu,

g)
změn druhu pozemku o výměře do 300m2,

h)
změn staveb.

(3) Oznámení o záměru v území obsahuje kromě
obecných náležitostí údaje
o požadovaném záměru a identifikační údaje dotčených pozemků
a staveb. K oznámení
žadatel připojí
a)
doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo doklad o právu založeném smlouvou
provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám, které jsou předmětem řízení,
tyto doklady se připojují, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí,

b)
závazná stanoviska, popřípadě
rozhodnutí dotčených orgánů
podle zvláštních právních
předpisů,

c)
stanoviska vlastníků
veřejné dopravní infrastruktury,

d)
jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy,

e)
souhlasy osob uvedených v § 85 odst. 2 písm. a) a b) vyznačené rovněž v situačním
výkresu.

(4) Je-li záměr v souladu s požadavky uvedenými v § 90, vydá stavební úřad územní
souhlas se záměrem, a to do 30 dnů
ode dne jeho oznámení a opatří situační výkres ověřovací
doložkou. Dojde-li však stavební úřad kzávěru, že záměr nesplňuje podmínky pro vydání
souhlasu, nebo je-li třeba stanovit podmínky pro jeho realizaci, rozhodne usnesením, které
vydá ve lhůtě
30 dnů
od oznámení záměru, o projednání záměru v územním řízení. Usnesení
se doručuje oznamovateli a příslušné obci.
(5) Žadatel zajistí, aby informace o jeho záměru bezodkladně
poté, co jej oznámil, byla
vyvěšena na veřejně přístupném místě
u stavby nebo pozemku, na nichž se má záměr
uskutečnit, po dobu nejméně
30 dnů.

(6) Dojde-li ke zrušení územního souhlasu po právní moci stavebního povolení nebo
udělení souhlasu stavebního úřadu (§ 106 odst. 1) územní souhlas ani územní rozhodnutí se
již nevydává.
(7) Územní souhlas platí 12 měsíců
ode dne jeho vydání. Územní souhlas pozbývá
platnosti, nebyla-li v této lhůtě
podána žádost o stavební povolení, ohlášení nebo žádost o jiné
rozhodnutí podle tohoto zákona nebo podobné rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů,
nebylo-li započato s využitím území pro stanovený účel, nebo bylo-li stavební nebo jiné
povolovací řízení po lhůtě
platnosti územního souhlasu zastaveno anebo byla-li žádost
zamítnuta. Územní souhlas s dělením nebo scelováním pozemků
pozbývá platnosti, nebylo-li
v uvedené lhůtě dělení nebo scelování provedeno v katastru nemovitostí.
(8) Obsahové náležitosti oznámení o záměru ajeho příloh stanoví prováděcí právní
předpis.
Díl 6

Územní opatření o stavební uzávěře a územní opatření o asanaci území

§ 97

(1) Územní opatření o stavební uzávěře, které se vydává jako opatření obecné povahy
podle správního řádu, omezuje nebo zakazuje v nezbytném rozsahu stavební činnost ve
vymezeném území, pokud by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území podle
připravované územně
plánovací dokumentace, jestliže bylo schváleno její zadání, nebo podle
jiného rozhodnutí či opatření v území, jímž se upravuje využití území. Územním opatřením
o stavební uzávěře nelze omezit nebo zakázat udržovací práce.
(2) Územní opatření o asanaci území, které se vydává jako opatření obecné povahy
podle správního řádu, se vydává na území postiženém živelní pohromou nebo závažnou
havárií, v jejímž důsledku došlo k podstatnému zásahu do využití území a je nezbytné stanovit
podmínky pro odstranění dopadů
živelní pohromy nebo havárie a pro další využití území.
Územní opatření o asanaci území se vydává rovněž pro zastavěné území, ve kterém jsou
závadné stavby, z důvodů
hygienických, bezpečnostních, požárních, provozních a ochrany
životního prostředí, u nichž je ve veřejném zájmu nutné nařídit odstranění závad staveb
a úpravy staveb a nařídit opatření k asanaci území.
§ 98

(1) Územní opatření o stavební uzávěře nebo územního opatření o asanaci území vydává
v přenesené působnosti rada obce. Dotýká-li se územní opatření o stavební uzávěře nebo
územní opatření o asanaci území více obcí anebo v případě
nečinnosti příslušné rady obce, je
může vydat v přenesené působnosti rada kraje.
(2) Návrh územního opatření o stavební uzávěře nebo územního opatření o asanaci
území se písemně
projednává s dotčenými orgány, které mohou uplatnit svá stanoviska do 30
dnů
ode dne obdržení návrhu. K později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží. S dotčenými
orgány, které uplatnily svá stanoviska, musí být návrh územního opatření o stavební uzávěře
nebo územního opatření o asanaci území dohodnut.
(3) Námitky proti návrhu územního opatření o stavební uzávěře nebo územního opatření
o asanaci území mohou podat, kromě
osob uvedených v § 172 odst. 5 správního řádu,
zástupce veřejnosti a osoby, o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis12).

§ 99

(1) Územní opatření o stavební uzávěře stanoví omezení nebo zákaz stavební činnosti ve
vymezeném dotčeném území a dobu trvání stavební uzávěry. Součástí územního opatření
o stavební uzávěře je grafická příloha v měřítku katastrální mapy s vyznačením dotčeného
území.
(2) Náležitosti obsahu územního opatření o stavební uzávěře, včetně
grafické přílohy,
stanoví prováděcí právní předpis.
(3) Příslušná rada může na žádost povolit výjimku z omezení nebo zákazu stavební
činnosti podle územního opatření o stavební uzávěře, jestliže povolení výjimky neohrožuje
sledovaný účel. Proti rozhodnutí o výjimce se nelze odvolat.
§ 100

(1) Územní opatření o asanaci území se vydává na základě
průzkumu dotčeného území
a vyhodnocení stavu staveb a pozemků
z hlediska ohrožení života nebo zdraví osob nebo
z hlediska požadavků
na využití území v důsledku odstraňování živelní pohromy nebo
havárie.
(2) Územní opatření o asanaci území stanoví územní a stavebně
technické podmínky pro
odstraňování dopadů
živelní pohromy nebo havárie anebo závad v území a stanoví podmínky
pro budoucí využití vymezeného dotčeného území; obsahuje seznam staveb, včetně
uvedení
pozemků, které musí být odstraněny nebo zabezpečeny z důvodu ohrožení života nebo zdraví
osob nebo hrozby značných majetkových škod. Součástí územního opatření o asanaci je
grafická příloha v měřítku katastrální mapy s vyznačením dotčeného území.
(3) Náležitosti obsahu územního opatření o asanaci území, včetně
grafické přílohy,
stanoví prováděcí právní předpis.
(4) Dnem nabytí účinnosti územního opatření o asanaci území pozbývá v dotčeném
území účinnosti vydaná územně
plánovací dokumentace do doby vydání její změny nebo
vydání nové územně
plánovací dokumentace. Územní opatření o asanaci území pozbývá
účinnosti dnem vydání nové územně
plánovací dokumentace nebo její změny pro dotčené
území.

 

Díl 7

Předkupní právo

§ 101

(1) K pozemku určenému územním plánem nebo regulačním plánem pro veřejně
prospěšnou stavbu nebo pro veřejně
prospěšné opatření má obec nebo kraj, který je vymezil
v územně
plánovací dokumentaci, nebo stát podle příslušnosti k vlastnictví v souladu se
zvláštními právními předpisy37)předkupní právo. Obec má též předkupní právo k pozemku
37)
Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů
(zákon

o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní
určenému územním plánem nebo regulačním plánem pro veřejné prostranství1). Vymezení
veřejně
prospěšné stavby nebo veřejně
prospěšného opatření v územním plánu nebo
regulačním plánu se po vydání opatření obecné povahy zasílá příslušnému katastrálnímu
úřadu k vyznačení předkupního práva v katastru nemovitostí.

(2) Vlastník pozemku uvedeného v odstavci 1 je povinen v případě
zamýšleného
převodu pozemek nabídnout obci, kraji nebo státu ke koupi za cenu obvyklou zjištěnou
posudkem znalce podle zvláštního právního předpisu38). Nabídka k uzavření smlouvy
o převodu pozemku se doručuje na příslušný obecní úřad, krajský úřad nebo Úřad pro
zastupování státu ve věcech majetkových.
(3) Předkupní právo může být uplatněno do 6 měsíců
ode dne doručení nabídky.
Uplynutím této lhůty předkupní právo zaniká. Oprávněná obec, kraj nebo stát se může
předkupního práva výslovně
vzdát i před uplynutím uvedené lhůty.
(4) Je-li územním plánem nebo regulačním plánem určena ve veřejném zájmu podle
odstavce 1 část pozemku, je předmětem nabídky příslušná část pozemku oddělená v souladu
s požadavky zvláštních právních předpisů22). V případě
pochybností o určení příslušné části
pozemku vydá na návrh vlastníka pozemku úřad územního plánování rozhodnutí.
(5) Vlastník pozemku je oprávněn nabídnout pozemek určený územním plánem nebo
regulačním plánem pro účely podle odstavce 1 ke koupi obci, kraji nebo státu za podmínek
podle odstavce 2 až 4. V případě
neuzavření kupní smlouvy na základě
této nabídky do
6 měsíců
ode dne jejího doručení, předkupní právo obce, kraje nebo státu podle odstavce 1
zanikne.
Oddíl 2

Náhrady za změnu v území

§ 102

(1) Vlastníkovi pozemku nebo stavby, jehož práva byla při užívání pozemku nebo
stavby na základě
územního opatření o stavební uzávěře omezena, náleží náhrada.
(2) Vlastníkovi pozemku, jehož určení k zastavění bylo zrušeno na základě
změny
územního plánu nebo regulačního plánu, anebo vydáním nového územního plánu nebo
regulačního plánu nebo zrušením územního rozhodnutí podle § 94 odst. 3, náleží náhrada.
Náhrada se stanoví ve výši rozdílu mezi cenou stavebního pozemku sjednanou v kupní
smlouvě
a cenou obvyklou zjištěnou posudkem znalce podle zvláštního právního předpisu38)
pozemku, který není určen k zastavění, v případě, že vlastník tohoto pozemku byl vlastníkem
nebo jej nabyl v době
platnosti územního plánu, regulačního plánu nebo územního
rozhodnutí, jako pozemek určený k zastavění. Náhrada vlastníkovi pozemku nenáleží, jestliže
k uvedené změně
došlo na základě
jeho návrhu. Osoba, která byla oprávněna realizovat
regulační plán, který byl změněn nebo zrušen, nebo územní rozhodnutí, které bylo zrušeno,
má nárok na náhradu skutečných nákladů
vynaložených při uplatňování práv z regulačního
plánu nebo územního rozhodnutí, a to ode dne nabytí jejich účinnosti do jejich změny nebo
zrušení.
zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění
pozdějších předpisů.

38)
Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů
(zákon o oceňování majetku), ve
znění pozdějších předpisů.

(3) Povinnost poskytnout náhradu podle odstavce 1 a 2 na základě
písemné žádosti
vlastníka má obec nebo kraj, jejichž orgány vydaly územní opatření o stavební uzávěře,
vydaly územně
plánovací dokumentaci nebo její změnu, anebo zrušily územní rozhodnutí.
(4) Náhrada se poskytuje v penězích. Návrh výše náhrady musí být doložen posudkem
znalce. Obec nebo kraj vyrozumí žadatele o svém stanovisku k uplatněnému nároku na
náhradu do 6 měsíců
ode dne podání. V případě
uznání nároku obec nebo kraj poskytnou
náhradu do 2 měsíců
ode dne vyrozumění žadatele, v opačném případě
rozhoduje o nároku
soud. V případě
uznání nároku poskytnou náhradu v penězích, pokud nedojde k dohodě
o poskytnutí náhradního pozemku. V případě
neuznání nároku rozhoduje o něm soud.
(5) V případě, že dojde k následné změně
územního plánu a příslušný pozemek, za který
byla vyplacena náhrada, se vrátí do režimu zastavitelného území, je vlastník pozemku
povinen vyplacenou náhradu v plné výši vrátit poskytovateli náhrady do 2 měsíců
od
vyrozuměnío změně
územního plánu a vzniku povinnosti náhradu vrátit.

 

Povolení a ohlášení

§ 103

Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení ani
ohlášení

(1) Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují
a)
budovy, a to

1. stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky,
nepodsklepené, jestliže neobsahují pobytové místnosti, hygienická zařízení ani
vytápění, neslouží k ustájení zvířat a nejde o sklady hořlavých kapalin a hořlavých
plynů;
2. stavby pro zemědělství o jednom nadzemním podlaží do 70 m2 zastavěné plochy a do
5 m výšky, nepodsklepené, s výjimkou staveb pro ustájení zvířat, pro chovatelství
a zemědělských staveb, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých
látek (např. seníky, sušičky, sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv);
3. stavby pro
plnění funkcí lesa do 70 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, bez
podsklepení;
4. stavby pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše do 16 m2
a do 5 m výšky;
5. zimní zahrady o jednom nadzemním podlaží a skleníky do 40 m2 zastavěné plochy
a do 5 m výšky;
6. přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a jiné veřejně
přístupné přístřešky do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky;
Stavby uvedené v bodech 4 až 6 mohou mít jedno podzemní podlaží.

b)
technická infrastruktura a doprovodná technická zařízení pro rozvod vody, energií, tepla,
pro zajištění služeb elektronických komunikací, pro odvádění odpadních a dešťových vod
a větrání, a to

1. nadzemní
a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací, včetně
jejich opěrných a vytyčovacích bodů, a telefonní budky, včetně přípojných
komunikačních vedení veřejné komunikační sítě
a přípojných energetických vedení,
zejména pro veřejné telefonní automaty a jejich stavební úpravy;
2. vedení technického zařízení uvnitř
budov a jejich stavební úpravy;
3. povrchová
zařízení pro rozvod nebo odvod vody na zemědělské půdě
nebo na
pozemcích určených k plnění funkcí lesa, nejde-li o vodní díla;
4. zařízení, která jsou součástí nebo příslušenstvím energetické soustavy;
5. stavební úpravy kotelen, pokud se při nich podstatně
nemění jejich parametry, topné
médium nebo způsob odvodu spalin;
6. topné agregáty, čerpadla a zařízení pro solární ohřev vody;
7. stavební úpravy energetických vedení, vodovodů
a kanalizací, pokud se nemění jejich
trasa;
8. přípojky vodovodní, kanalizační a energetické v délce do 50 m.
c) stožáry, antény a jiná zařízení, a to
1. konstrukce chmelnic, vinic a sadů;
2. antény,
včetně
jejich nosných konstrukcí a souvisejících elektronických
komunikačních zařízení do celkové výšky 15 m;
3. sirény, včetně
jejich podpěrných konstrukcí a souvisejících zařízení do celkové výšky
1,5 m;
4. signální věže, signály a pyramidy pro zeměměřické účely;
5. podpěry lanových drah, které nevedou přes veřejné komunikační plochy a slouží pro
nákladní dopravu, pro které bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby;
6. stožáry pro vlajky;
7. bleskosvody a zařízení, které tvoří jeho součást;
8. informační a reklamní zařízení o celkové ploše menší než 0,6 m2 ;
9. informační a reklamní zařízení, u nichž byla územním rozhodnutím nebo územním
souhlasem omezena doba trvání nejvýše na 3 měsíce a jejichž celková výška
nepřekračuje 10 m a celková plocha 20 m2;
10. informativní značky a oznámení na pozemních komunikacích;
11. označení budov státních orgánů
a orgánů
veřejné správy, označení veřejně
prospěšných staveb, staveb právnických osob a fyzických osob podnikajících podle
zvláštních právních předpisů
a označení nemovitých kulturních památek podle
zvláštního právního předpisu32), popřípadě
značkou stanovenou mezinárodní
smlouvou.
d)
zásobníky, nádrže na vodu a bazény, nejde-li o vodní díla, opěrné zdi, oplocení, a to

1. zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové plyny do celkového objemu 5 m3 určené
výhradně
pro odběr plynné fáze;
2. zásobníky na vodu nebo jiné nehořlavé kapaliny do objemu 50 m3 a do výšky 3 m;
3. zásobníky na uskladnění zemědělských produktů, krmiv a hnojiv do objemu 50 m3
a do výšky 3 m mající doklad o shodě
s technickými požadavky podle zvláštního
právního předpisu39);
39)
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně
a doplnění některých zákonů, ve
znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky.
Nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované
CE, ve znění nařízení vlády č. 251/2003 Sb. a nařízení vlády č. 128/2004 Sb.

4. nádrže na vodu do 100 m3 obsahu ve vzdálenosti nejméně
50 m od budov s obytnými
nebo pobytovými místnostmi, pokud nejde o vodní díla;
5. bazény do 40 m2 zastavěné plochy;
6. ploty
do výšky 1,8 m, které nehraničí sveřejnými pozemními komunikacemi
a veřejným prostranstvím1);
7. oplocení pozemků
pro zemědělské a lesnické účely bez podezdívky;
8. opěrné zdi do výšky 1 m, které nehraničí sveřejně přístupnými pozemními
komunikacemi a s veřejným prostranstvím.
e)
udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně
ovlivnit zdraví osob, požární
bezpečnost, stabilitu a vzhled stavby, životní prostředí a bezpečnost při užívání a nejde

o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou,
f) terénní úpravy a zařízení malého rozsahu, a to
1. úpravy terénu, násypy a výkopy do 1,5 m výšky nebo hloubky, pokud nejsou větší než
300 m2 a nehraničí sveřejnými pozemními komunikacemi a veřejnými
prostranstvími1);
2. výkopy a násypy pro uložení zásobníků
podle písmene d) bodů
1 až 3;
3. skladové, výstavní a manipulační plochy do 200 m2, které neslouží pro skladování
a manipulaci s hořlavými látkami a chemickými látkami, které mohou způsobit
znečištění životního prostředí;
4. odstavné plochy pro jízdní kola, včetně
konstrukcí pro uchycení kol;
5. stavby mostních vah.
g) ostatní stavby a zařízení, a to
1. důlní díla, důlní stavby pod povrchem a stavby v povrchových lomech a skrývkách,
pokud podléhají schvalování a dozoru orgánů
státní báňské správy podle horních
předpisů;
2. cirkusové stany pro nejvýše 200 osob a scénické stavby pro film, televizi a divadlo;
3. přenosná zařízení, konstrukce a lešení;
4. propustky na účelových komunikacích;
5. výrobky, které plní funkci stavby, včetně
nosných konstrukcí pro ně, nepodsklepené,
pokud nebudou sloužit k užívání osobami nebo k ustájení zvířat.
h)
stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se
vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů
na životní
prostředí11) a jejich provedení nemůže negativně
ovlivnit požární bezpečnost.

(2) Stavební úpravy pozemních komunikací a udržovací práce na nich, které nevyžadují
stavební povolení ani ohlášení, vymezuje zvláštní právní předpis40).
§ 104

Ohlašování jednoduchých staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací

(1) K provedení jednoduchých staveb uvedených v odstavci 2 písm. a) až d), jejichž
návrh je v souladu s obecnými požadavky na výstavbu, s územně
plánovací informací (§ 21),
které jsou umisťovány v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se jimi
podstatně
nemění a které nevyžadují nové nároky na dopravní a technickou infrastrukturu,
postačí ohlášení bez předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Spolu
s ohlášením stavebník stavebnímu úřadu doloží, že o svém stavebním záměru prokazatelně
informoval vlastníky sousedních pozemků
a staveb na nich; ti mohou příslušnému stavebnímu
40)
Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších
předpisů.

úřadu oznámit své případné námitky proti stavbě
do 15dnů
ode dne, kdy byli stavebníkem
informováni.

(2) Ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují
a)
stavby pro bydlení a pro rekreaci do 150 m2 zastavěné plochy, s jedním podzemním
podlažím do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím,

b)
podzemní stavby do 300 m2 zastavěné plochy a hloubky do 3 m, pokud nejsou vodním
dílem,

c)
stavby do 300 m2 zastavěné plochy a výšky do 10 m, s výjimkou staveb pro bydlení,
a haly do 1000 m2 zastavěné plochy a výšky do 15 m, pokud tyto stavby a haly budou
nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené a dočasné na dobu nejdéle 3 let,

d)
stavby do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím,
podsklepené nejvýše do hloubky 3 m,

e)
větrné elektrárny do výšky 10 m,

f)
terénní úpravy neuvedené v § 103 odst. 1 písm. f) bod 1,

g)
stavby zařízení staveniště
neuvedené v § 103 odst. 1 písm. a),

h)
přípojky neuvedené v § 103 odst. 1 písm. b) bod 8,

i)
stavby opěrných zdí do výšky 1 m neuvedené v § 103 odst. 1 písm. d) bod 8,

j)
informační a reklamní zařízení na stavbě
nebo na pozemku neuvedená v § 103 odst. 1
písm. c) body 8 a 9 a stavby pro reklamu podle § 3 odst. 2,

k)
výrobky, které plní funkci stavby, a které nejsou uvedeny v § 103 odst. 1 písm. g) bod 5,

l)
cirkusové stany neuvedené v § 103 odst. 1 písm. g) bod 2,

m)
antény, včetně
jejich nosných konstrukcí a souvisejících elektronických komunikačních
zařízení, neuvedené v § 103 odst. 1 písm. c) bod 2,

n)
stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných
konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžadují posouzení vlivů
na životní
prostředí11),

o)
sjezdy z pozemních komunikací na sousední nemovitosti,

p)
udržovací práce na stavbě
neuvedené v § 103 odst. 1 písm. e).

(3) Ohlášení nevyžadují jednoduché stavby, terénní úpravy a zařízení, u kterých to
stavební úřad podle § 78 odst. 2 stanovil.
(4) Stavební úpravy pozemních komunikací a udržovací práce na nich, které vyžadují
ohlášení, vymezuje zvláštní právní předpis40).
Ohlášení

§ 105

(1) Ohlášení stavby obsahuje údaje o stavebníkovi, o pozemku, ohlášené stavbě, jejím
rozsahu a účelu, o způsobu a době
provádění stavby a její jednoduchý technický popis, nejdeli
o případy uvedené v odstavci 2; u dočasné stavby rovněž dobu jejího trvání a návrh úpravy
pozemku po jejím odstranění. K ohlášení se připojí doklad prokazující vlastnické právo nebo
právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření anebo právo odpovídající věcnému
břemenu k pozemku či stavbě, pokud stavební úřad nemůže existenci takového práva ověřit
v katastru nemovitostí.
(2) U staveb uvedených v § 104 odst. 2 písm. a) až d) se k ohlášení dále připojí
projektová dokumentace. U staveb a terénních úprav uvedených v § 104 odst. 2 písm. e) až i)
a n) se k ohlášení připojí projektová dokumentace, kterou tvoří situační náčrt podle katastrální

mapy s vyznačením jejich umístění, hranic se sousedními pozemky, polohy staveb na nich
a jednoduché stavební nebo montážní výkresy specifikující navrhovanou stavbu nebo terénní
úpravy.

(3) Projektová dokumentace se připojuje ve dvojím vyhotovení. Není-li obecní úřad
obce, na jejímž území stavba bude, stavebním úřadem, předkládá se trojmo, vyjma staveb
v působnosti vojenských a jiných stavebních úřadů
(§ 16); pokud stavebník není vlastníkem
stavby, připojuje se jedno další vyhotovení. K ohlášení se připojí závazné stanovisko
dotčeného orgánu vyžadované zvláštním právním předpisem4)12)32).
(4) Podání, které nemá náležitosti podle odstavců
1 až 3, není ohlášením podle tohoto
zákona a stavební úřad je usnesením odloží. Usnesení o odložení zašle stavebníkovi do 15 dnů
ode dne učinění podání spolu s poučením o správném postupu při ohlašování staveb a o tom,
že se stavbou nelze započít.
(5) Náležitosti ohlášení a obsah a rozsah projektové dokumentace u staveb uvedených
v § 104 odst. 2 písm. a) až d) stanoví prováděcí právní předpis.
§ 106

(1) Ohlášenou stavbu, terénní úpravy nebo zařízení podle § 104 odst. 2 může stavebník
provést na základě
písemného souhlasu stavebního úřadu; u dočasné stavby souhlas obsahuje
dobu jejího trvání. Nebude-li stavebníkovi souhlas doručendo 40 dnů
ode dne, kdy ohlášení
došlo stavebnímu úřadu, ani mu v této lhůtě
nebude doručen zákaz podle § 107 platí, že
stavební úřad souhlas udělil.
(2) Jestliže stavební úřad s provedením ohlášené stavby souhlasí, ověří předloženou
projektovou dokumentaci. Jedno její vyhotovení si ponechá, druhé zašle stavebníkovi.
(3) Souhlas platí po dobu 12 měsíců; nepozbývá však platnosti, pokud v této době
bylo
s ohlášenou stavbou započato. Lhůta začíná běžet dnem následujícím po dni, kdy byl
stavebníkovi doručen souhlas nebo dnem následujícím po dni, kdy uplynulo 40 dnů
od
ohlášení.
§ 107

(1) Pokud by ohlášená stavba podle § 104 odst. 1 byla navržena v rozporu s územně
plánovací informací nebo s obecnými požadavky na výstavbu nebo umisťována
v nezastavěném území anebo byla v rozporu se závazným stanoviskem dotčeného orgánu
(§ 105 odst. 3), stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, provedení
ohlášené stavby zakáže. Toto rozhodnutí musí být vydáno do 30 dnů
ode dne ohlášení stavby.
(2) Pokud by ohlášená stavba, terénní úpravy nebo zařízení podle § 104 odst. 2 písm. d)
až p) byly v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu, s regulačním plánem, územním
rozhodnutím nebo územním souhlasem anebo se závazným stanoviskem dotčeného orgánu
(§ 105 odst. 3), stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, jejich provedení
zakáže. Toto rozhodnutí musí být vydáno do 30 dnů
ode dne ohlášení stavby.

§ 108

Výrobky, které plní funkci stavby

(1) U výrobku, který plní funkci stavby, se k ohlášení podle § 105 připojí doklad podle
zvláštního právního předpisu39) prokazující shodu jeho vlastností s požadavky na stavby podle
§ 156. Pokud nelze takový doklad získat, připojí se k ohlášení technická dokumentace
výrobce nebo dovozce, popřípadě
další doklad, z něhož je možné ověřit dodržení požadavků
na stavby.
(2) Stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, zakáže umístění nebo
užívání výrobku, který plní funkci stavby, pokud nebylo prokázáno splnění požadavků
podle
odstavce 1 nebo pokud by bylo narušeno životní prostředí v jeho okolí; ze stejných důvodů
může nařídit i jeho odstranění podle § 129 odst. 1 písm. a).
Stavební řízení

§ 109

(1) Účastníkem stavebního řízení je
a)
stavebník,

b)
vlastník stavby, na níž má být provedena změna či udržovací práce, není-li stavebníkem,
nejde-li o případ uvedený v písmenu g),

c)
vlastník pozemku, na kterém má být stavba prováděna, není-li stavebníkem,

d)
vlastník stavby na pozemku, na kterém má být stavba prováděna, a ten, kdo má k tomuto
pozemku nebo stavbě
právo odpovídající věcnému břemenu, mohou-li být jejich práva
navrhovanou stavbou přímo dotčena,

e)
vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo
navrhovanou stavbou přímo dotčeno,

f)
ten, kdo má k sousednímu pozemku právo odpovídající věcnému břemenu, může-li být
toto právo navrhovanou stavbou přímo dotčeno,

g)
společenství vlastníků
jednotek podle zvláštního právního předpisu35) ve stavebním
řízení, které se týká domu nebo společných částí domu anebo pozemku; v případě, že
společenství vlastníků
jednotek podle zvláštního právního předpisu nemá právní
subjektivitu, vlastník, jehož spoluvlastnický podíl na společných částech domu činí více
než jednu polovinu.

(2) Účastníkem řízení není nájemce bytu, nebytového prostoru nebo pozemku.
§ 110

(1) Žádost o stavební povolení obsahuje kromě
obecných náležitostí základní údaje
o požadovaném záměru a identifikační údaje o pozemcích a stavbách.
(2) K žádosti stavebník připojí
a)
doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu
nebo opatření anebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě,
pokud stavební úřad nemůže existenci takového práva ověřit v katastru nemovitostí,

b)
projektovou dokumentaci,

c)
plán kontrolních prohlídek stavby,

d)
závazná stanoviska, popřípadě
stanoviska nebo jiné doklady vyžadované zvláštními
právními předpisy4), pokud je stavebník obstaral předem.

(3) Projektová dokumentace se předkládá ve dvojím vyhotovení a není-li obecní úřad
v místě
stavby stavebním úřadem, vyjma staveb v působnosti vojenských a jiných stavebních
úřadů, předkládá se trojmo. Pokud stavebník není vlastníkem stavby, připojuje se jedno další
vyhotovení.
(4) Pokud předložená projektová dokumentace není zpracována oprávněnou osobou,
stavební úřad řízení zastaví.
(5) Obsahové náležitosti žádosti o stavební povolení, rozsah a obsah projektové
dokumentace stanoví prováděcí právní předpis.
§ 111

(1) Stavební úřad přezkoumá podanou žádost a připojené podklady z toho hlediska, zda
stavbu lze podle nich provést, a ověří zejména, zda
a)
projektová dokumentace je zpracována v souladu s územně
plánovací dokumentací,
s podmínkami územního rozhodnutí nebo územního souhlasu,

b)
projektová dokumentace je úplná, přehledná, byla zpracována oprávněnou osobou14)
a zda jsou v odpovídající míře řešeny obecné požadavky na výstavbu,

c)
je zajištěn příjezd ke stavbě, včasné vybudování technického, popřípadě
jiného vybavení
potřebného k řádnému užívání stavby vyžadovaného zvláštním právním předpisem,

d)
předložené podklady vyhovují požadavkům uplatněným dotčenými orgány.

(2) Stavební úřad ověří rovněž účinky budoucího užívání stavby.
(3) Zjistí-li stavební úřad, že
a)
v projektové dokumentaci nejsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu,

b)
projektová dokumentace není v souladu s požadavky dotčených orgánů, s územně
plánovací dokumentací, s podmínkami územního rozhodnutí nebo územního souhlasu,

vyzve stavebníka k odstranění uvedených nedostatků
a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu.

§ 112

(1) Stavební úřad oznámí účastníkům řízení, kteří jsou mu známi, a dotčeným orgánům
zahájení stavebního řízení nejméně
10 dnů před ústním jednáním, které spojí s ohledáním na
místě, je-li to účelné. Zároveň
upozorní dotčené orgány a účastníky řízení, že závazná
stanoviska a námitky, popřípadě důkazy mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak
že k nim nebude přihlédnuto.
(2) Od ohledání na místě, popřípadě
i od ústního jednání může stavební úřad upustit,
jsou-li mu dobře známy poměry staveniště
a žádost poskytuje dostatečný podklad pro
posouzení navrhované stavby a stanovení podmínek k jejímu provádění. Upustí-li od ústního
jednání, určí lhůtu, která nesmí být kratší než 10 dnů, do kdy mohou dotčené orgány uplatnit
závazná stanoviska a účastníci řízení své námitky, popřípadě důkazy. Zároveň
je upozorní, že
k později uplatněným závazným stanoviskům, námitkám, popřípadě důkazům nebude
přihlédnuto.
§ 113

(3) Stavební úřad může ve stavebním řízení na svůj náklad přizvat autorizovaného
inspektora; navrhne-li stavebník přizvat autorizovaného inspektora, hradí jeho náklady.

(4) Stavební úřad může ve stavebním řízení přizvat na svůj náklad projektanta, kterého
stavebník pověřil koordinací projektové dokumentace stavby zpracovávané více projektanty
nebo koordinací autorského dozoru (dále jen „hlavní projektant“); navrhne-li stavebník
přizvání hlavního projektanta, hradí jeho náklady.
(5) Doručuje-li se účastníkům řízení oznámení o zahájení řízení veřejnou vyhláškou,
stavebníkovi a vlastníkovi stavby, na které má být provedena změna, se oznámení doručuje do
vlastních rukou.
§ 114

Námitky účastníkůřízení

(1) Účastník řízení může uplatnit námitky proti projektové dokumentaci, způsobu
provádění a užívání stavby nebo požadavkům dotčených orgánů, pokud je jimi přímo dotčeno
jeho vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření nebo právo
odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě.
(2) K námitkám účastníkůřízení, které byly nebo mohly být uplatněny při územním
řízení, při pořizování regulačního plánu nebo při vydání územního opatření o stavební uzávěře
anebo územního opatření o asanaci území, se nepřihlíží.
(3) O námitce, o které nedošlo k dohodě
mezi účastníky řízení, stavební úřad rozhodne
na základě
obecných požadavků
na výstavbu, závazných stanovisek dotčených orgánů
nebo
technických norem, pokud taková námitka nepřesahuje rozsah jeho působnosti. Nedošlo-li
k dohodě
o námitce občanskoprávní povahy, stavební úřad si o ní učiní úsudek a rozhodne ve
věci; to neplatí v případě
námitek, týkajících se existence práva nebo rozsahu vlastnických
práv.
§ 115

Stavební povolení

(1) Ve stavebním povolení stavební úřad stanoví podmínky pro provedení stavby,
a pokud je to třeba i pro její užívání, a rozhodne o námitkách účastníkůřízení. Podmínkami
zabezpečí ochranu veřejných zájmů
a stanoví zejména návaznost na jiné podmiňující stavby
a zařízení, dodržení obecných požadavků
na výstavbu, včetně
požadavků
na bezbariérové
užívání stavby, popřípadě
technických norem. Podle potřeby stanoví, které fáze výstavby mu
stavebník oznámí za účelem provedení kontrolních prohlídek stavby; může též stanovit, že
stavbu lze užívat jen na základě
kolaudačního souhlasu.
(2) U stavby obsahující technologické zařízení, u něhož je třeba ověřit způsobilost
k bezpečnému užívání, dodržení podmínek stavebního povolení nebo integrovaného povolení
podle zvláštního právního předpisu9), stavební úřad může uložit ve stavebním povolení
provedení zkušebního provozu. V takovém případě předem projedná se stavebníkem dobu
trvání zkušebního provozu.
(3) Po dni nabytí právní moci stavebního povolení stavební úřad zašle stavebníkovi
jedno vyhotovení ověřené projektové dokumentace spolu se štítkem obsahujícím identifikační
údaje o povolené stavbě. Další vyhotovení ověřené projektové dokumentace zašle vlastníkovi
stavby, pokud není stavebníkem.

(4) Stavební povolení pozbývá platnosti, jestliže stavba nebyla zahájena do 2 let ode
dne, kdy nabylo právní moci. Dobu platnosti stavebního povolení může stavební úřad
prodloužit na odůvodněnou žádost stavebníka podanou před jejím uplynutím. Podáním
žádosti se staví běh lhůty platnosti stavebního povolení.
(5) Účastníkům řízení, kteří byli o zahájení stavebního řízení uvědoměni veřejnou
vyhláškou, se stavební povolení oznamuje doručením veřejnou vyhláškou. Stavebníkovi
a vlastníkovi stavby, na které má být provedena změna, se však doručuje stavební povolení do
vlastních rukou.
(6) Obsahové náležitosti stavebního povolení a štítku s identifikačními údaji stanoví
prováděcí právní předpis.
§ 116

(1) Se souhlasem dotčených orgánů může stavební úřad uzavřít se stavebníkem
veřejnoprávní smlouvu o provedení stavby nebo terénních úprav, která nahradí stavební
povolení, a to za podmínek podle § 161 až 168 správního řádu; ustanovení § 167 odst. 3
správního řádu se nepoužije. Náležitosti obsahu veřejnoprávní smlouvy stanoví prováděcí
právní předpis.
(2) Stavební úřaddo 7dnů
od předložení návrhu veřejnoprávní smlouvy oznámí postup
podle odstavce 1 osobám, které by byly účastníky stavebního řízení podle zvláštního zákona.
Zkrácené stavební řízení

§ 117

(1) Uzavře-li stavebník s autorizovaným inspektorem smlouvu o provedení kontroly
projektové dokumentace pro stavbu, kterou hodlá provést, může takovou stavbu pouze
oznámit stavebnímu úřadu, jestliže byla opatřena souhlasná závazná stanoviska dotčených
orgánů
a vyjádření osob, které by byly účastníky stavebního řízení (§ 109), a nejde o stavbu,
která je zvláštním právním předpisem, územně
plánovací dokumentací nebo rozhodnutím
orgánu územního plánování přímo označena jako nezpůsobilá pro zkrácené stavební řízení.
(2) Stavebník k oznámení stavby připojí projektovou dokumentaci stanovenou
prováděcím právním předpisem a certifikát vydaný autorizovaným inspektorem.
Dokumentace se předkládá ve dvojím vyhotovení; není-li obecní úřad stavebním úřadem,
nebo stavebník není vlastníkem stavby, předkládá se trojmo.
(3) Autorizovaný inspektor certifikátem stvrzuje, že ověřil projektovou dokumentaci
a připojené podklady z hledisek uvedených v § 111 odst. 1 a 2 a že navrhovaná stavba může
být provedena. Na projektové dokumentaci tuto skutečnost vyznačí, uvede své jméno
a příjmení, datum vydání certifikátu a opatří ji svým podpisem a razítkem. K certifikátu
připojí návrh plánu kontrolních prohlídek stavby, závazná stanoviska dotčených orgánů
a vyjádření osob, které by byly účastníky stavebního řízení (§ 109).
(4) Pokud ve vyjádřeních podle odstavce 1 byly uplatněny námitky proti provádění
stavby, autorizovaný inspektor je posoudí a projedná s osobami, které je uplatnily. Způsob
vypořádání námitek a závěry, popřípadě
podklady, z nichž vycházel, připojí autorizovaný
inspektor k certifikátu podle odstavce 3. Nepodaří-li se při vypořádání námitek odstranit
rozpory mezi osobami, které by jinak byly účastníky řízení, předloží jejich vyjádření spolu

s projektovou dokumentací a závaznými stanovisky dotčených orgánů
stavebnímu úřadu,
který zajistí vypořádání námitek podle § 114 nebo usnesením rozhodne o námitkách ve své
působnosti anebo usnesením rozhodne o nezpůsobilosti stavby pro zkrácené řízení.

(5) Certifikát, ověřenou dokumentaci s vyznačenými údaji a přílohy podle odstavce 3
příslušný stavební úřad eviduje a využívá pro kontrolní prohlídky stavby.
(6) Náležitosti oznámení podle odstavce 1 jakož i obsah a strukturu certifikátu stanoví
prováděcí právní předpis.
§ 118

Změna stavby před jejím dokončením

(1) Stavební úřad může na odůvodněnou žádost stavebníka nebo jeho právního nástupce
povolit změnu stavby před jejím dokončením. Žádost obsahuje kromě
obecných náležitostí
popis změn a jejich porovnání se stavebním povolením a s projektovou dokumentací
ověřenou stavebním úřadem, popřípadě
autorizovaným inspektorem ve zkráceném stavebním
řízení. K žádosti se připojí projektová dokumentace změn stavby, nebo kopie ověřené
projektové dokumentace s vyznačením navrhovaných změn.
(2) Žádost o změnu stavby před dokončením stavební úřad projedná s účastníky řízení
a dotčenými orgány v rozsahu, v jakém se změna dotýká práv účastníků
stavebního, případně
územního řízení, jakož i zájmů
chráněných zvláštními právními předpisy a rozhodne o ní. Na
řízení a povolení se vztahují přiměřeně
ustanovení o stavebním, případně
územním řízení.
Změnu stavby lze projednat a povolit též ve zkráceném stavebním, případně
územním řízení.
(3) Změnu stavby, která se nedotýká práv účastníků
stavebního řízení, stavební úřad,
popřípadě
autorizovaný inspektor, bylo-li ve věci vedeno zkrácené stavební řízení, schválí při
kontrolní prohlídce zápisem do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě;
podle okolností vyznačí změnu téžvověřené projektové dokumentaci. Může tak učinit, jen
pokud se změna nedotýká podmínek územního rozhodnutí, veřejných zájmů
chráněných
zvláštními právními předpisy nebo když příslušný dotčený orgán písemně
anebo prohlášením
do protokolu se změnou souhlasí.
(4) Změnu ohlášené stavby lze provést na základě
souhlasu stavebního úřadu s jejím
ohlášením. Přitom se postupuje přiměřeně
podle § 105 až 107.

§ 119

Dokončenou stavbu, popřípaděčást stavby schopnou samostatného užívání, pokud
vyžadovala stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu podle § 104 odst. 2 písm. a) až
e) a n) anebo pokud byla prováděna na podkladě
veřejnoprávní smlouvy (§ 116) nebo
certifikátu vydaného autorizovaným inspektorem (§ 117) a byla provedena v souladu s ním,
lze užívat na základě
oznámení stavebnímu úřadu (§ 120) nebo kolaudačního souhlasu.

65



Stavebník zajistí, aby byly před započetím užívání stavby provedeny a vyhodnoceny zkoušky
předepsané zvláštními právními předpisy41).

§ 120

(1) Stavebník je povinen oznámit stavebnímu úřadu záměr započít s užíváním stavby
nejméně
30 dnů předem, nejde-li o stavbu uvedenou v § 122. S užíváním stavby pro účel,
k němuž byla stavba povolena, může být započato, pokud do 30 dnů
od oznámení stavební
úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, užívání stavby nezakáže.
(2) Stavební úřad užívání stavby zakáže, jestliže na základě
závěrečné kontrolní
prohlídky zjistí, že nejsou splněny podmínky ochrany života a zdraví osob nebo zvířat anebo
životního prostředí nezbytné pro její užívání, že stavba ohrožuje bezpečnost nebo nejsou
dodrženy obecné požadavky na výstavbu, včetně
zajištění bezbariérového užívání stavby,
pokud je právním předpisem vyžadováno. Obdobně
postupuje stavební úřad u stavby
provedené v rozporu se stavebním povolením či ohlášením nebo užívané bez předchozího
oznámení. Odvolání proti rozhodnutí o zákazu užívání stavby nemá odkladný účinek.
(3) Účastníkem řízení podle odstavce 2 je pouze stavebník. Pokud změnu stavby
prováděla jako stavebník jiná osoba na základě
dohody s vlastníkem, je účastníkem řízení též
vlastník stavby.
(4) Po odstranění nedostatků, pro které bylo podle odstavce 2 užívání stavby zakázáno,
může být s jejím užíváním započato jen na základě
písemného souhlasu stavebního úřadu, že
stavbu lze užívat.
(5) Náležitosti oznámení podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis.
§ 121

Stavebník předloží stavebnímu úřadu spolu s oznámením o užívání stavby podle § 120
odst. 1, popřípadě
se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu, dokumentaci skutečného
provedení stavby, pokud při jejím provádění došlo k nepodstatným odchylkám oproti
vydanému stavebnímu povolení, ohlášení stavebnímu úřadu nebo ověřené projektové
dokumentaci. Jde-li o stavbu technické nebo dopravní infrastruktury, předloží dokumentaci
skutečného provedení stavby vždy. Pokud je stavba předmětem evidence v katastru
nemovitostí, doloží stavebník též vyhotovení geometrického plánu na tuto stavbu.

§ 122

Kolaudační souhlas

(1) Stavba, jejíž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit, například nemocnice,
škola, nájemní bytový dům, stavba pro obchod a průmysl, stavba pro shromažďování většího
počtu osob, stavba dopravní a občanské infrastruktury, stavba pro ubytování odsouzených
a obviněných, dále stavba u které bylo stanoveno provedení zkušebního provozu a změna
stavby, která je kulturní památkou, může být užívána pouze na základě
kolaudačního
souhlasu. Souhlas vydává na žádost stavebníka příslušný stavební úřad. Stavebník v žádosti
41)
Například § 4 vyhlášky č. 111/1981 Sb., o čištění komínů, § 15 a 19 vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se
provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých
zákonů
(zákon o vodovodech a kanalizacích), § 4 vyhlášky č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích
a zkouškách plynových zařízení, ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb.
uvede identifikační údaje o stavbě
a předpokládaný termín jejího dokončení. Pro vydání
kolaudačního souhlasu stavebník opatří závazná stanoviska dotčených orgánů
k užívání
stavby vyžadovaná zvláštními právními předpisy4). Pokud je stavba předmětem evidence
v katastru nemovitostí22), zajistí stavebník geometrický plán.

(2) Stavební úřad do 15 dnů
ode dne doručení žádosti stavebníka stanoví termín
provedení závěrečné kontrolní prohlídky stavby a současně
uvede, které doklady při ní
stavebník předloží.
(3) Při závěrečné kontrolní prohlídce stavební úřad zejména zkoumá, zda byla stavba
provedena v souladu s ohlášením stavebnímu úřadu, podle vydaného stavebního povolení
a ověřené projektové dokumentace a zda jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu,
včetně
bezbariérového užívání stavby, pokud je právním předpisem vyžadováno. Dále
zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné
zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí. Jestliže stavební úřad nezjistí
závady bránící bezpečnému užívání stavby nebo rozpor se závaznými stanovisky podle
odstavce 1, vydá do 15 dnů
ode dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky kolaudační
souhlas, který je dokladem o povoleném účelu užívání stavby. Kolaudační souhlas není
správním rozhodnutím.
(4) Jsou-li na stavbě
zjištěny závady bránící jejímu bezpečnému užívání nebo rozpor se
závaznými stanovisky podle odstavce 1, stavební úřad kolaudační souhlas nevydá
a rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, užívání stavby zakáže; účastníkem řízení je
stavebník, vlastník stavby, popřípadě
budoucí uživatel stavby. Odvolání proti rozhodnutí
nemá odkladný účinek. Stavebník oznámí písemně
odstranění nedostatků
stavebnímu úřadu,
který po ověření, že oznámení odpovídá skutečnosti, vydá kolaudační souhlas do 15 dnů
ode
dne, kdy mu došlo oznámení stavebníka.
(5) Stavebník může doložit žádost o vydání kolaudačního souhlasu podle odstavce 1 též
odborným posudkem (certifikátem) autorizovaného inspektora. V takovém případě může
stavební úřad upustit od závěrečné kontrolní prohlídky stavby a vydat kolaudační souhlas na
základě
tohoto posudku.
(6) Obsahové náležitosti žádosti o vydání kolaudačního souhlasu a náležitosti
kolaudačního souhlasu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 123

Předčasné užívání stavby

(1) Stavební úřad může na žádost stavebníka vydat časově
omezené povolení
k předčasnému užívání stavby před jejím úplným dokončením, pokud to nemá podstatný vliv
na uživatelnost stavby, neohrozí to bezpečnost a zdraví osob nebo zvířat anebo životní
prostředí. U stavby prováděné dodavatelsky stavebník k žádosti připojí dohodu se
zhotovitelem stavby, obsahující jeho souhlas, popřípadě
sjednané podmínky předčasného
užívání stavby; u ostatních staveb navrhne stavebník podmínky předčasného užívání stavby
v žádosti. Účastníkem řízení je stavebník, zhotovitel stavby a vlastník stavby.
(2) Nejsou-li splněny podmínky podle odstavce 1 pro povolení předčasného užívání
stavby, stavební úřad žádost zamítne.

(3) Po dokončení stavby se podle okolností postupuje podle § 122, popřípadě
podle §
120 nebo 124.
§ 124

Zkušební provoz

(1) Zkušebním provozem stavby se ověřuje funkčnost a vlastnosti provedené stavby
podle projektové dokumentace. Pokud nebylo provedení zkušebního provozu uloženo
stavebním povolením, může stavební úřad na podkladě
požadavku dotčeného orgánu nebo
žádosti stavebníka anebo v jiném odůvodněném případě
stanovit rozhodnutím, které je
prvním úkonem v řízení, že kolaudační souhlas lze vydat jen po provedení zkušebního
provozu. V rozhodnutí uvede zejména dobu trvání zkušebního provozu stavby a je-li to nutné,
stanoví pro něj podmínky, popřípadě
podmínky pro plynulý přechod zkušebního provozu do
užívání stavby. Vyhodnocení výsledků
zkušebního provozu stavebník připojí k žádosti
o vydání kolaudačního souhlasu.
(2) Účastníkem řízení podle odstavce 1 je stavebník a vlastník stavby.
§ 125

Dokumentace skutečného provedení stavby

(1) Vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou
dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení.
V případech, kdy dokumentace stavby nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není
v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení
stavby. Při změně
vlastnictví ke stavbě
odevzdá dosavadní vlastník dokumentaci novému
vlastníkovi stavby.
(2) Nejsou-li zachovány doklady, z nichž by bylo možné zjistit účel, pro který byla
stavba povolena, platí, že stavba je určena k účelu, pro který je svým stavebně
technickým
uspořádáním vybavena. Jestliže vybavení stavby vyhovuje několika účelům, má se za to, že
stavba je určena k účelu, ke kterému se užívá bez závad.
(3) Neplní-li vlastník stavby povinnost podle odstavce 1, stavební úřad mu nařídí, aby
pořídil dokumentaci skutečného provedení stavby. Pokud není nezbytná úplná dokumentace
skutečného provedení stavby, uloží stavební úřad pouze pořízení zjednodušené dokumentace
(pasport stavby), pokud ji stavebník nepořídil sám.
(4) Není-li třeba dokumentaci pořízenou podle odstavce 1 nebo 3 doplnit, změnit nebo
jinak přepracovat, stavební úřad jiověří a po jednom ověřeném vyhotovení zašle vlastníkovi
stavby a obecnímu úřadu, v jehož správním obvodu se stavba nachází, není-li sám stavebním
úřadem. To platí i pro dokumentaci skutečného provedení stavby předloženou stavebnímu
úřadu spolu s oznámením o užívání stavby podle § 120 odst. 1, popřípadě
se žádostí o vydání
kolaudačního souhlasu.
(5) Za vlastníka stavby podle odstavců
1, 3 a 4 se považuje společenství vlastníků
jednotek podle zvláštního právního předpisu35).
(6) Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby stanoví prováděcí právní
předpis.

Změna v užívání stavby

§ 126

(1) Stavbu lze užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí,
v ohlášení stavby, ve veřejnoprávní smlouvě, v certifikátu autorizovaného inspektora, ve
stavebním povolení, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu.
(2) Změna v účelu užívání stavby, v jejím provozním zařízení, ve způsobu výroby nebo
v jejím podstatném rozšíření a změna v činnosti, jejíž účinky by mohly ohrozit život a veřejné
zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost nebo životní prostředí, je přípustná jen na základě
písemného souhlasu stavebního úřadu. Ustanovení § 81 odst. 2 písm. c) tím není dotčeno.
(3) Změna v užívání stavby musí být v souladu se záměry územního plánování,
s veřejnými zájmy chráněnými tímto zákonem a se zvláštními právními předpisy.
(4) Pokud je změna v užívání stavby podmíněna změnou dokončené stavby, která
vyžaduje ohlášení nebo stavební povolení, postupuje se podle § 105 až 117. Po dokončení
změny stavby se podle okolností postupuje podle § 120, nebo 122.
§ 127

(1) Stavební úřad vydá souhlas se změnou v užívaní stavby na základě
oznámení osoby,
která má ke stavbě
vlastnické právo nebo prokáže právo změnit užívání stavby. Oznámení
obsahuje popis a odůvodnění zamýšlené změny, její rozsah a důsledky. K oznámení se připojí
doklad o vlastnickém právu ke stavbě, pokud stavební úřad nemůže existenci takového práva
ověřit v katastru nemovitostí, popřípadě
souhlas vlastníka stavby se změnou v užívání,
a závazná stanoviska dotčených orgánů
vyžadovaná zvláštními právními předpisy4).
(2) Jestliže stavební úřad se změnou v užívání stavby souhlasí, zašle do 30 dnů
ode dne
jejího oznámení souhlas tomu, kdo změnu oznámil. V opačném případě
rozhodnutím, které je
prvním úkonem v řízení, ve stejné lhůtě
změnu v užívání stavby zakáže. Pokud stavební úřad
ve lhůtě
30 dnů
ode dne oznámení nevyjádří se změnou v užívání stavby souhlas ani ji
nezakáže, má se za to, že se změnou v užívání stavby souhlasí.
(3) Jestliže se změna dotýká práv třetích osob nebo vyžaduje podrobnější posouzení
jejích účinků
na okolí, stavební úřad do 30 dnů
od oznámení změny písemně
vyrozumí osobu,
která ji oznámila, že změna podléhá rozhodnutí a zároveň
určí podklady nezbytné pro řízení.
Dnem jejich předložení je zahájeno řízení o změně
v užívání stavby.
(4) Náležitosti obsahu oznámení, souhlasu a rozhodnutí o změně
v užívání stavby
stanoví prováděcí právní předpis.

Odstraňování staveb, terénních úprav a zařízení

§ 128

Povolení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení

(1) Vlastník stavby je povinen ohlásit stavebnímu úřadu záměr odstranit stavbu,
s výjimkou staveb uvedených v § 103, nejde-li o stavbu, v níž je přítomen azbest. Jde-li
o stavby, které vyžadují stavební povolení nebo ohlášení podle § 104 odst. 2 písm. a) až e),
69



připojí k ohlášení dokumentaci bouracích prací a doklad prokazující vlastnické právo ke
stavbě, pokud stavební úřad nemůže existenci takového práva ověřit v katastru nemovitostí.

(2) Stavbu lze odstranit, pokud stavební úřad do 30 dnů
ode dne ohlášení takového
záměru nesdělí, že k odstranění je třeba povolení. Povinnosti vlastníka odstraňované stavby,
stanovené zvláštními právními předpisy4), nejsou dotčeny.
(3) Pokud stavební úřad stavebníkovi sdělí, že stavbu lze odstranit jen na základě
povolení, určí současně, jaké podklady je třeba doplnit. Dnem jejich předložení stavebnímu
úřadu je zahájeno řízení. Povolení k odstranění stavby podle odstavce 2 vydá stavební úřad
rozhodnutím po projednání s účastníky řízení a dotčenými orgány.
(4) Vlastník stavby odpovídá za to, že odstranění stavby bude provedeno stavebním
podnikatelem. Stavbu, která k uskutečnění nevyžaduje stavební povolení, může její vlastník
odstranit svépomocí, pokud zajistí provádění stavebního dozoru. U staveb, v nichž je
přítomen azbest, zajistí provádění dozoru osobou, která má oprávnění pro odborné vedení
provádění stavby podle zvláštního právního předpisu14).
(5) Odstranění terénních úprav a zařízení nevyžaduje ohlášení, pokud stavební úřad ve
stavebním povolení nestanovil jinak. V takovém případě
se použije ustanovení odstavců
1 až
4 přiměřeně.
(6) Pokud se ohlášený záměr odstranit stavbu, terénní úpravy nebo udržovací práce
týkají nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, památkové
zóně
nebo ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky,
památkové rezervace nebo památkové zóny32), a závazné stanovisko orgánu státní památkové
péče stanoví podmínky pro provedení tohoto záměru, stavební úřad ve lhůtě
podle odstavce 2
stavebníkovi sdělí, že stavbu, terénní úpravy nebo zařízení lze odstranit jen na základě
povolení.
(7) Náležitosti ohlášení, dokumentace bouracích prací a povolení stanoví prováděcí
právní předpis.
§ 129

Nařízení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení

(1) Stavební úřad nařídí vlastníku stavby, popřípadě
s jeho souhlasem jiné osobě,
odstranění stavby
a) která svým závadným stavem ohrožuje život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní
prostředí anebo majetek třetích osob a její vlastník přes rozhodnutí stavebního úřadu ve
stanovené lhůtě
neodstranil závadný stav stavby; jde-li o stavbu nebo zařízení, které jsou
kulturní památkou, postupuje se podle zvláštního právního předpisu32),

b) prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného
tímto zákonem anebo v rozporu s ním, nebo

c) u níž bylo stavební povolení zrušeno podle § 176 odst. 5 a stavbu nelze zachovat.

(2) Stavbu uvedenou v odstavci 1 písm. b) lze dodatečně
povolit, pokud stavebník nebo
její vlastník prokáže, že
a) není umístěna v rozporu se záměry územního plánování, zejména s územně
plánovací
dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře nebo s územním opatřením

o asanaci území,
b) není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo
omezuje,
c) není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným
zvláštním právním předpisem.

(3) U stavby prováděné či provedené bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu
vyžadovaného tímto zákonem anebo v rozporu s ním, stavební úřad zahájí řízení o jejím
odstranění. Pokud půjde o stavbu uvedenou v odstavci 2, stavebník nebo vlastník požádá
o její dodatečné povolení a předloží podklady ve stejném rozsahu jako k žádosti o stavební
povolení, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti;
v tomto řízení postupuje podle § 111 až 115. Bude-li stavba dodatečně
povolena, řízení
o odstranění stavby zastaví.
(4) Bude-li předmětem dodatečného povolení stavba již dokončená, může v něm
stavební úřad vyjádřit souhlas s jejím užíváním. U dokončené stavby, kterou lze užívat jen na
základě
kolaudačního souhlasu, vyzve stavební úřad stavebníka k podání žádosti o jeho
vydání.
(5) Stavební úřad nařídí odstranění dočasné stavby, u které uplynula stanovená doba
jejího trvání. Pokud vlastník stavby požádá o prodloužení doby trvání stavby nebo o změnu
v jejím užívání, stavební úřad řízení o odstranění stavby přeruší a vede řízení o podané
žádosti; na řízení se přiměřeně
vztahuje ustanovení § 127. Bude-li žádosti vyhověno, stavební
úřad řízení o odstranění stavby zastaví.
(6) Pokud je třeba nařídit obnovení předcházejícího stavu stavby, u které byly bez
stavebního povolení nebo sdělení stavebního úřadu k ohlášení anebo v rozporu s ním
provedeny stavební úpravy spočívající v odstranění některé části stavby, postupuje stavební
úřad podle odstavce 3.
(7) U terénních úprav, staveb, které podléhají pouze územnímu rozhodnutí, a u zařízení
se postupuje podle odstavců
1 až 4 obdobně. Vydané dodatečné povolení nahrazuje územní
rozhodnutí.
§ 130

(1) V povolení nebo nařízení odstranění stavby, terénních úprav anebo zařízení stanoví
stavební úřad podmínky vyplývající z technických požadavků
na stavby, podmínky pro
archivování dokumentace, popřípadě
požadavky k úpravě
pozemku po odstranění stavby.
Může též uložit vlastníku stavby povinnost předložit návrh technologického postupu prací při
odstraňování stavby, včetně
nutných opatření k vyloučení, omezení či ke kompenzaci
případných negativních důsledků
na životní prostředí v okolí stavby.
(2) Jestliže o odstranění stavby rozhodl soud, požádá povinná osoba stavební úřad
o stanovení podmínek pro odstranění stavby; rozhodnutí, kterým se podmínky stanoví, je
prvním úkonem v řízení.
§ 131

(1) Náklady na odstranění stavby nese ten, komu bylo odstranění stavby nařízeno.

(2) Ten, komu bylo odstranění stavby nařízeno, odpovídá za škodu, která v souvislosti
s odstraňováním stavby vznikla na sousední stavbě
nebo pozemku, pokud nebyla způsobena
jejich závadným stavem. Náklady nutných zabezpečovacích prací, které je nutno provést pro
závadný stav sousední stavby, nese vlastník této stavby.

 

§ 132

Společné zásady

(1) Stavební úřady vykonávají soustavný dozor nad zajišťováním ochrany veřejných
zájmů, ochrany práv a oprávněných zájmů
právnických a fyzických osob a nad plněním jejich
povinností vyplývajících z tohoto zákona a právních předpisů
vydaných k jeho provedení.
(2) Stavební úřad je oprávněn ve veřejném zájmu
a) provádět kontrolní prohlídky stavby,

b) nařizovat neodkladné odstranění stavby,

c) nařizovat nutné zabezpečovací práce na stavbě,

d) nařizovat nezbytné úpravy na stavbě, stavebním pozemku nebo na zastavěném stavebním
pozemku,

e) nařizovat provedení udržovacích prací,

f) nařizovat vyklizení stavby,

g) ukládat opatření na sousedním pozemku nebo stavbě.

(3) Veřejným zájmem se rozumí požadavek, aby
a) stavba byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu,

b) stavba byla užívána jen k povolenému účelu,

c) stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí, zájmy
státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, popřípadě
nezpůsobovala
jiné škody či ztráty,

d) se při výstavbě
a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo důsledkům živelních
pohrom nebo náhlých havárií, čelilo jejich účinkům nebo aby se nebezpečí takových
účinků snížilo,

e) byly odstraněny stavebně
bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní
závady na stavbě
anebo na stavebním pozemku, včetně překážek bezbariérového užívání
stavby.

(4) Ustanovení odstavce 2 se vztahuje obdobně
na terénní úpravy a zařízení.
(5) Stavební úřad v rozhodnutí odůvodní konkrétní veřejný zájem, který zásah vyžaduje.
Kontrolní prohlídka stavby

§ 133

(1) Stavební úřad provádí kontrolní prohlídku rozestavěné stavby ve fázi uvedené
v podmínkách stavebního povolení, v plánu kontrolních prohlídek stavby, před vydáním
kolaudačního souhlasu a v případech, kdy má být nařízeno neodkladné odstranění stavby,
nutné zabezpečovací práce, nezbytné úpravy nebo vyklizení stavby; může provést kontrolní
prohlídku též u nařízených udržovacích prací, u odstraňované stavby a v jiných případech,
kdy je to pro plnění úkolů
stavebního řádu potřebné.

(2) Při kontrolní prohlídce stavební úřad zjišťuje zejména
a)
dodržení rozhodnutí nebo jiného opatření stavebního úřadu týkajícího se stavby anebo
pozemku,

b)
zda je stavba prováděna technicky správně
a v náležité kvalitě, popřípadě
použití
stanovených stavebních výrobků, materiálů
a konstrukcí,

c)
stavebně
technický stav stavby, zda není ohrožován život a zdraví osob nebo zvířat,
bezpečnost anebo životní prostředí,

d)
zda prováděním nebo provozem stavby není nad přípustnou míru obtěžováno její okolí,
jsou prováděny předepsané zkoušky a zda je veden stavební deník nebo jednoduchý
záznam o stavbě,

e)
zda stavebník plní povinnosti vyplývající z § 152,

f)
zda je stavba užívána jen k povolenému účelu a stanoveným způsobem,

g)
zda je řádně
prováděna údržba stavby,

h)
zda je zajištěna bezpečnost při odstraňování stavby.

(3) Kontrolní prohlídka probíhá na podkladě
ověřené projektové dokumentace, popřípadě
dokumentace zpracované do úrovně
dokumentace pro provedení stavby.
(4) Na výzvu stavebního úřadu jsou podle povahy věci povinni zúčastnit se kontrolní
prohlídky vedle stavebníka též projektant nebo hlavní projektant, stavbyvedoucí a osoba
vykonávající stavební dozor. Ke kontrolní prohlídce stavební úřad podle potřeby přizve též
dotčené orgány, autorizovaného inspektora nebo koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci, působí-li na staveništi.
(5) Stavební úřad vede jednoduchou evidenci o vykonaných kontrolních prohlídkách
jednotlivých staveb. Z této evidence musí být patrné, kdy byla kontrolní prohlídka provedena,
které stavby se týkala a jaký je její výsledek.
(6) Na provádění prohlídek stavby se nevztahují zvláštní právní předpisy o státní
kontrole42). Pro vstup na pozemek a do stavby při kontrolní prohlídce platí ustanovení § 172
odst. 2 až 6 obdobně.
§ 134

(1) Stavební úřad může při kontrolní prohlídce schválit změnu stavby před jejím
dokončením (§ 118 odst. 3).
(2) Zjistí-li stavební úřad při kontrolní prohlídce stavby závadu nebo vyžaduje-li to
přesnost a úplnost zjištění podle § 133 odst. 2, vyzve podle povahy věci stavebníka, osobu,
která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění podle
zvláštního právního předpisu14) (dále jen „stavbyvedoucí“) nebo osobu vykonávající stavební
dozor anebo vlastníka stavby, aby ve stanovené lhůtě
zjednali nápravu. Stavební úřad může
tyto osoby rovněž vyzvat, aby předložily potřebné doklady, například certifikáty o vhodnosti
použitých stavebních výrobků.
(3) Nebude-li výzvě
ve stanovené lhůtě
vyhověno, vydá stavební úřad rozhodnutí, kterým
zjednání nápravy nařídí; při provádění stavby může rozhodnout o přerušení prací a stanovit
42)
Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
podmínky pro jejich pokračování. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, rozhodne bez předchozí
výzvy. Rozhodnutí stavebního úřadu je prvním úkonem v řízení, odvolání proti němu nemá
odkladný účinek.

(4) Pokud je stavba prováděna bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu anebo
v rozporu s ním, vyzve stavební úřad stavebníka k bezodkladnému zastavení prací a zahájí
řízení podle § 129 odst. 3. Není-li výzvě
vyhověno, stavební úřad vydá rozhodnutí, kterým
nařídí zastavení prací na stavbě. Rozhodnutí je prvním úkonem v řízení, odvolání proti němu
nemá odkladný účinek.
(5) Ustanovení § 133 a 134 odst. 1 až 4 platí přiměřeně
i pro kontrolní prohlídku staveb
podle § 103 a 104, výrobku, který plní funkci stavby, terénních úprav a zařízení a pro
kontrolní prohlídku na stavebním pozemku.
(6) Rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby, náležitosti výzvy a rozsah
zjišťování prováděného při kontrolní prohlídce rozestavěné stavby stanoví prováděcí právní
předpis.
Neodkladné odstranění stavby a nutné zabezpečovací práce

§ 135

(1) Stavební úřad nařídí vlastníku stavby neodkladné odstranění stavby a zabezpečí její
odstranění, jsou-li ohroženy životy osob nebo zvířat tím, že stavba hrozí zřícením.
(2) Stavební úřad nařídí vlastníku stavby provedení nutných zabezpečovacích prací,
jestliže stavba svým technickým stavem ohrožuje zdraví a životy osob nebo zvířat, není-li
nutné ji neodkladně
odstranit.
(3) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, zajistí odstranění stavby nebo nutné zabezpečovací
práce podle odstavců
1 a 2 stavební úřad prostřednictvím stavebního podnikatele, který je
k jejich provedení odborně
vybaven; takovému podnikateli může stavební úřad provedení
prací nařídit.
(4) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 stavební úřad kontrolní prohlídkou stavby,
na kterou přizve účastníky řízení, zjišťuje pouze její skutečný stav a rozhodne o nařízení
neodkladného odstranění stavby, nutných zabezpečovacích prací, popřípadě
vyklizení stavby.
Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(5) Odstranění stavby, nutné zabezpečovací práce, popřípadě
vyklizení stavby může
stavební úřad nařídit i bez předchozího projednání s vlastníkem stavby.
(6) Náklady vynaložené na neodkladné odstranění stavby a na nutné zabezpečovací práce
nese vlastník stavby. Pokud stavební úřad zajistil provedení prací podle odstavce 3 stavebním
podnikatelem a vlastník se s tímto podnikatelem nedohodl na úhradě
nákladů, uhradí je a na
vlastníkovi vymáhá obec, jejíž obecní úřad je stavebním úřadem.
§ 136

(1) Neodkladné odstranění stavby, provedení nutných zabezpečovacích prací, popřípadě
vyklizení stavby může stavební úřad nařídit i ústně při kontrolní prohlídce, pokud jsou
závadným stavem stavby bezprostředně
ohroženy životy a zdraví osob nebo zvířat.
(2) O průběhu kontrolní prohlídky podle odstavce 1 pořídí stavební úřad protokol, který
obsahuje zjištěné skutečnosti a má náležitosti potvrzení o ústně
vyhlášeném rozhodnutí podle
správního řádu; obdrží jej účastníci kontrolní prohlídky. Písemné vyhotovení vyhlášeného
rozhodnutí doručí stavební úřad účastníkům řízení bez zbytečného odkladu dodatečně.
(3) Zvláštní právní předpisy upravující postup při řešení havarijních stavů
a zabezpečovacích prací43) nejsou dotčeny.
§ 137

Nezbytné úpravy

(1) Stavební úřad může nařídit vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného
stavebního pozemku nezbytné úpravy
a)
jimiž se docílí, aby užívání stavby nebo jejího zařízení neohrožovalo životní prostředí,
nepřiměřeně
neobtěžovalo její uživatele a okolí hlukem, exhalacemi včetně
zápachu,
otřesy, vibracemi, účinky neionizujícího záření anebo světelným zářením,

b)
jimiž se odstraňují jiné hygienické, bezpečnostní, požární a provozní závady a závady na
elektrickém zařízení stavby,

c)
jimiž bude vyhověno požadavkům obrany, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva
uplatněným příslušnými orgány (§ 175),

d)
v zájmu bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích,

e)
spočívající v připojení stavby na technickou infrastrukturu a dále úpravy, jimiž se stavba
vybavuje sociálním nebo jiným hygienickým zařízením,

f)
k zajištění účinného odvádění a zneškodňování odpadních vod v souladu s právními
předpisy, k usnadnění průtoku přívalových vod nebo k zamezení vnikání povrchových
vod do staveb a na přilehlé pozemky,

g)
spočívající v konzervaci rozestavěné stavby, jejíž provádění bylo přerušeno nebo
zastaveno,

h)
jimiž se zajišťuje bezbariérový přístup a užívání pozemku nebo stavby,

i)
jimiž se zajišťuje ochrana architektonického a archeologického dědictví.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně
i pro terénní úpravy a zařízení podle tohoto
zákona.
(3) Nezbytné úpravy podle odstavce 1 může stavební úřad nařídit pouze v případě, že
stavba nebo zařízení nejsou postaveny a užívány v souladu s podmínkami danými povolením
stavebního úřadu. Jsou-li stavba nebo zařízení postaveny a užívány v souladu s podmínkami
danými povolením stavebního úřadu, může stavební úřad nařídit nezbytné úpravy podle
odstavce 1 jen v případě
prokazatelně
významného ohrožení a za náhradu újmy, kterou by
nařízené úpravy vyvolaly.
(4) Nevyžaduje-li nezbytná úprava, která má být nařízena, projektovou dokumentaci
nebo jiné podklady, nařídí stavební úřad provedení úpravy a stanoví rozsah, způsob
a podmínky jejího provedení.
(5) Vyžaduje-li provedení nezbytných úprav projektovou dokumentaci nebo jiné
podklady, stavební úřad nejdříve nařídí jejich opatření vlastníku stavby nebo stavebního
pozemku, na kterých mají být úpravy provedeny, a stanoví lhůtu k jejich předložení. Současně
43)
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů, vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě
a provádění úkolů
ochrany obyvatelstva.
rozhodne o poskytnutí zálohy stavebního příspěvku na úhradu nákladů
na pořízení této
dokumentace a o podmínkách jejího vyplacení. Nesplní-li vlastník uloženou povinnost, opatří
potřebné podklady stavební úřad na jeho náklad; na tento postup musí vlastníka předem
upozornit.

(6) Po opatření dokumentace či jiných podkladů
postupuje stavební úřad obdobně
jako
v odstavci 4. Ukončení prací spojených s nezbytnými úpravami vlastník stavby nebo
stavebního pozemku oznámí stavebnímu úřadu.
§ 138

Stavební příspěvek

(1) Vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku,
kterému bylo nařízeno provedení nezbytných úprav podle § 137 odst. 1 písm. c) až i) nebo
nezbytných opatření podle zvláštního právního předpisu44), náleží na úhradu nákladů
stavební
příspěvek, pokud o něj požádá. Stavební příspěvek se poskytuje na úhradu té části nákladů,
které se přímo týkají provedení nařízených nezbytných úprav.
(2) V žádosti o poskytnutí příspěvku musí být uvedeno, pro které nařízené nezbytné
úpravy je příspěvek požadován a v jaké výši.
(3) Stavební příspěvek se poskytuje v penězích. S výjimkou úprav nařízených podle
§ 137 odst. 1 písm. c) příspěvek poskytuje stavební úřad, který nezbytné úpravy nařídil.
O poskytnutí příspěvku vydává rozhodnutí, ve kterém stanoví výši příspěvku azpůsob jeho
poskytnutí. Účastníkem řízení je pouze žadatel.
(4) Stavební příspěvek se neposkytne, mají-li být nařízenými nezbytnými úpravami
odstraněny závady vzniklé porušením nebo neplněním povinností vlastníka, stanovených
tímto zákonem či jiným právním předpisem. Příspěvek se též neposkytne, lze-li zajistit úhradu
nákladů
na provedení nařízených nezbytných úprav nebo na zpracování projektové
dokumentace podle zvláštních právních předpisů.
(5) Obsahové náležitosti rozhodnutí o poskytnutí příspěvku stanoví prováděcí právní
předpis.
§ 139

Údržba stavby

(1) Není-li stavba řádně
udržována a její vlastník neuposlechne výzvy stavebního úřadu
k provedení udržovacích prací, stavební úřad mu nařídí zjednání nápravy. Náklady
udržovacích prací nese vlastník stavby. Nájemci bytů
a nebytových prostor jsou povinni
umožnit provedení nařízených udržovacích prací.
(2) U stavby určené k užívání veřejností může stavební úřad nařídit jejímu vlastníkovi,
aby mu předložil časový a věcný plán udržovacích prací na jednotlivých částech stavby a na
technologickém či jiném zařízení.
44) § 35 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb.
§ 140

Vyklizení stavby

(1) Jestliže jsou závadami na stavbě
bezprostředně
ohroženy životy nebo zdraví osob či
zvířat, anebo má být nařízeno neodkladné odstranění stavby nebo nutné zabezpečovací práce
podle § 135 odst. 1 a 2, stavební úřad nařídí všem osobám, které se ve stavbě
zdržují, aby ji
neprodleně
vyklidily. Podle okolností též nařídí, aby ze stavby byla vyvedena zvířata.
(2) Stavební úřad může nařídit provedení vyklizovacích prací oprávněné osobě2), která je
způsobilá vyklizení provést. Může jí též nařídit odstranění přenosných věcí nebo i částí stavby
a zařízení, které je možné bez ohrožení života a zdraví osob ze stavby vyjmout.
(3) Nařizuje-li stavební úřad vyklizení stavby a hrozí nebezpečí z prodlení, omezí řízení
na zjištění stavu kontrolní prohlídkou a na vydání ústního nařízení vyklizení; o jeho obsahu
musí být sepsán protokol, který má náležitosti potvrzení o ústně
vyhlášeném rozhodnutí podle
správního řádu. Písemné vyhotovení rozhodnutí o nařízení vyklizení stavby doručí stavební
úřad vyklizovaným osobám, vlastníkovi stavby, vyklizující osobě
a obci bez zbytečného
odkladu dodatečně.
(4) Má-li být nařízeno vyklizení bytu nebo místnosti sloužící k bydlení, musí být pro
vyklizované osoby zajištěno alespoň přístřeší45); obce jsou povinny v mezích své působnosti
na výzvu stavebního úřadu poskytnout potřebnou součinnost.
(5) Zvláštní právní předpisy upravující vyklizování staveb pro bezprostřední ohrožení
života nebo zdraví osob43) nejsou dotčeny.
§ 141

Opatření na sousedním pozemku nebo stavbě


(1) Pro vytvoření podmínek k provedení stavby nebo její změny, nutných
zabezpečovacích prací, nezbytných úprav, udržovacích prací a k odstranění stavby nebo
zařízení může stavební úřad uložit těm, kteří mají vlastnická nebo jiná věcná práva
k sousedním pozemkům či stavbám na nich, aby umožnili provedení prací ze svých pozemků
nebo staveb, pokud mezi zúčastněnými osobami nedošlo k dohodě. Účastníkem řízení je ten,
v jehož prospěch má být povinnost uložena, a ten, z jehož pozemku nebo stavby mají být
práce prováděny.
(2) Ten, v jehož prospěch byla povinnost podle odstavce 1 uložena, musí dbát, aby co
nejméně
rušil užívání sousedních pozemků
nebo staveb a aby prováděnými pracemi nevznikly
škody, kterým je možno zabránit. Po skončení prací je povinen uvést sousední pozemek nebo
stavbu do předchozího stavu; nesplní-li tuto povinnost nebo nedojde k jiné dohodě, postupuje
se podle obecných právních předpisů
o náhradě
škody.
45) Občanský zákoník.

§ 142

Účastníci řízení

(1) Účastníkem řízení podle § 135, 137, 139 a 140 je osoba, která má vlastnické právo
nebo jiné věcné právo k dotčeným pozemkům a stavbám na nich, včetně
sousedních pozemků
a staveb na nich, jestliže toto právo může být rozhodnutím přímo dotčeno.
(2) Nájemci bytů
a nebytových prostor jsou účastníky řízení, jen pokud jejich práva
vyplývající z nájmu mohou být přímo dotčena realizací nařízení stavebního úřadu podle
odstavce 1.
(3) Účastníkem řízení je i stavební podnikatel, kterému má být nařízeno provedení
neodkladného odstranění stavby nebo nutných zabezpečovacích prací podle § 135 odst. 3,
a oprávněná osoba2), které bylo nařízeno provedení vyklizovacích prací podle § 140 odst. 2.
(4) Uplatní-li účastník řízení podle odstavce 1 až 3 námitku občanskoprávní povahy,
o které stavební úřad nemůže rozhodnout na základě
obecných požadavků
na výstavbu,
závazných stanovisek dotčených orgánů
nebo technických norem, a jde o řízení, kde hrozí
nebezpečí z prodlení, učiní si stavební úřad o námitce úsudek a rozhodne ve věci. Účastníka
řízení poučí o právu uplatnit námitku u soudu.

 

Hlava III

Autorizovaný inspektor

§ 143

(1) Autorizovaným inspektorem může ministr pro místní rozvoj, po vyjádření České
komory architektů
nebo České komory autorizovaných inženýrů
a technikůčinných ve
výstavbě
(dále jen „Komora“), jmenovat fyzickou osobu, která
a)
požádala o jmenování autorizovaným inspektorem,

b)
dosáhla magisterského vzdělání architektonického nebo stavebního směru aje
autorizovanou osobou podle zvláštního právního předpisu14),

c)
prokázala nejméně
15 let praxe v projektové činnosti nebo v odborném vedení provádění
staveb anebo na stavebním úřadu, má-li osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti podle
zvláštního právního předpisu17),

d)
prokázala svou bezúhonnost výpisem z evidence rejstříku trestů
ne starším 3 měsíců,

e)
prokázala právní a odborné znalosti a zkušenosti potřebné pro výkon funkce při zkoušce
před odbornou komisí, jejíž členy jmenuje a odvolává ministr pro místní rozvoj.

(2) Za podmínek stanovených v odstavci 1 písm. a), b), d) a e) může být autorizovaným
inspektorem výjimečně
jmenován i odborník z vysoké školy, výzkumného pracoviště
nebo
vědeckého ústavu, i když nesplňuje předepsanou praxi.
(3) Při podání žádosti o jmenování autorizovaným inspektorem je uchazeč
povinen
zaplatit správní poplatek podle zvláštního právního předpisu46).
(4) Autorizovaný inspektor je pro výkon funkce jmenován s působností pro celé území
České republiky na dobu 10 let. Tato doba může být na jeho žádost prodloužena bez vykonání
46)
Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

zkoušky nejvýše o deset roků, jestliže prokazatelněčinnost autorizovaného inspektora
soustavně
vykonával.

(5) Obsahové náležitosti žádosti o jmenování autorizovaným inspektorem stanoví
prováděcí právní předpis.
§ 144

(1) Funkce autorizovaného inspektora zaniká
a)
smrtí nebo prohlášením za mrtvého,

b)
písemným prohlášením autorizovaného inspektora o ukončení činnosti doručeným
ministru pro místní rozvoj,

c)
uplynutím lhůty podle § 143 odst. 4, nebo

d)
dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl autorizovaný inspektor zbaven
způsobilosti k právním úkonům nebo kterým byla jeho způsobilost k právním úkonům
omezena.

(2) Ministr pro místní rozvoj rozhodne o odvolání autorizovaného inspektora
a)
jestliže při své činnosti opakovaně
nebo závažně
porušil veřejné zájmy, které měl chránit,
nebo se dopustil jednání neslučitelného s postavením autorizovaného inspektora, nebo

b)
pokud přestal být osobou bezúhonnou podle § 145.

(3) Ministr pro místní rozvoj může rozhodnout o odvolání autorizovaného inspektora též
pro jeho nečinnost delší než 3 roky.
(4) Činnost autorizovaného inspektora není živností podle zvláštního právního předpisu2)
a může být vykonávána jako svobodné povolání.
(5) Právnické osoby mohou se souhlasem ministerstva vykonávat činnost autorizovaného
inspektora jen pokud zabezpečí její výkon osobami uvedenými v § 143 odst. 1 a 2. Při podání
žádosti o souhlas je žadatel povinen zaplatit správní poplatek podle zvláštního právního
předpisu46).
§ 145

(1) Za bezúhonnou se pro účely jmenování autorizovaným inspektorem nepovažuje
osoba
a)
která byla pravomocně
odsouzena za trestný čin, který spáchala v souvislosti s přípravou
nebo prováděním stavby anebo s činností autorizovaného inspektora podle tohoto zákona,

b)
které byla Komorou pravomocně
uložena jako disciplinární opatření pokuta nebo
pozastavení či odnětí autorizace, nebylo-li k návrhu autorizované osoby zrušeno
soudem47).

(2) Komora bezodkladně
uvědomí ministra pro místní rozvoj o pravomocném uložení
disciplinárního opatření autorizovanému inspektorovi.
§ 146

(1) Autorizovaný inspektor vykonává svoji činnost za úplatu, která se sjednává písemnou
smlouvou. Ve smlouvě může být sjednána i úhrada vynaložených nákladů.
47)
§ 22 odst. 3 zákona č. 360/1992 Sb., ve znění zákona č. 224/2003 Sb.

(2) Autorizovaný inspektor odpovídá za škodu způsobenou výkonem své činnosti. Před
započetím činnosti a po celou dobu jejího trvání musí mít uzavřeno pojištění z odpovědnosti
za škodu. Na požádání osoby, se kterou uzavírá smlouvu podle odstavce 1, je povinen sdělit
výši částky, na kterou je pojištěn.
(3) Autorizovaný inspektor je povinen vést o svých úkonech evidenci a uchovávat ji po
dobu nejméně
5 let. Při tom postupuje podle zvláštního právního předpisu48).
§ 147

Autorizovaný inspektor odpovídá za odbornou úroveň
jím zpracovaných a vydaných
certifikátů, stanovisek, jakož i jiných dokumentů
a prováděných úkonů, za řádné a nestranné
posouzení zjištěných skutečností, dokumentace stavby a dalších podkladů
podle požadavků
stanovených v tomto zákoně
a odpovídá rovněž za návrh plánu kontrolních prohlídek stavby.

§ 148

Autorizovaný inspektor nesmí svoji činnost vykonávat u staveb, na kterých se podílel,
podílí nebo má podílet při jejich přípravě
anebo provádění sám nebo osoba jemu blízká,
kterou se pro účely tohoto zákona rozumí
a) příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel,
b) osoby, s nimiž je ve vztahu

1.
obchodním jako společník společnosti nebo jako účastník sdružení anebo jako člen
družstva;
2.
pracovním nebo služebním.
§ 149

(1) Autorizovaný inspektor je oprávněn na základě
smlouvy se stavebníkem a na jeho
náklad
a) osvědčit způsobem stanoveným v § 117, že navrhovaná stavba může být provedena,
b) zpracovat odborný posudek (certifikát) pro vydání kolaudačního souhlasu nebo pro jiné
účely podle tohoto zákona,
c) dohlížet na provádění stavby.

(2) Autorizovaný inspektor je povinen na výzvu stavebního úřadu a na jeho náklad
poskytnout v rozsahu své odborné kvalifikace expertní součinnost.
(3) Autorizovaný inspektor je povinen dbát soustavným vzděláváním o prohlubování
svých odborných a právních znalostí potřebných pro řádný výkon funkce. K tomu vedle
samostatného studia využívá zejména vzdělávací akce organizované Komorou a vysokými
školami.
§ 150

(1) Provádění přípravy a zkoušek uchazečů, vedení evidence autorizovaných inspektorů
a další úkony s tím související, organizačně
zajišťuje Komora. K zabezpečení jednotného
postupu se zřizuje společný koordinační orgán schvalovaný na návrh Komory ministrem pro
místní rozvoj. Náklady spojené s přípravou na zkoušku a s jejím vykonáním nese uchazeč.
48)
Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.

(2) Komora shromažďuje, eviduje, aktualizuje a poskytuje informace nezbytné pro
činnost autorizovaného inspektora. Na úhradu nákladů
spojených s touto činností se
autorizovaný inspektor každoročně
podílí příspěvkem ve prospěch Komory. Výše příspěvku
je shodná s příspěvkem určeným členům Komory.
(3) Postup při jmenování členů
koordinačního orgánu a jeho činnost, přípravu, provádění
a obsah zkoušek a náležitosti a způsob vedení evidence autorizovaných inspektorů
stanoví
prováděcí právní předpis.
§ 151

(1) Ministerstvo dozírá na přípravu ke zkoušce, na osnovy a postup při provádění
zkoušek, na podklady pro jmenování a odvolávání autorizovaných inspektorů, na činnost
Komory a výkon agendy s tím související. V součinnosti se stavebními úřady vykonává též
dohled nad činností autorizovaných inspektorů
a může dát návrh na opatření podle § 144
odst. 2.
(2) Na provádění zkoušek autorizovaných inspektorů
se nevztahuje správní řád.
Hlava IV

Povinnosti a odpovědnost osob při přípravě
a provádění staveb

§ 152

Stavebník

(1) Stavebník je povinen dbát na řádnou přípravu a provádění stavby; tato povinnost se
týká i terénních úprav a zařízení. Přitom musí mít na zřeteli zejména ochranu života a zdraví
osob nebo zvířat, ochranu životního prostředí a majetku, i šetrnost k sousedství. Tyto
povinnosti má i u staveb a jejich změn nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení nebo
u jiného obdobného záměru, například zřízení reklamního zařízení. U staveb prováděných
svépomocí je stavebník rovněž povinen uvést do souladu prostorové polohy stavby
s ověřenou projektovou dokumentací. O zahájení prací na stavbách osvobozených od
povolení je povinen v dostatečném předstihu informovat osoby těmito pracemi přímo dotčené.
(2) Stavebník je povinen pro účely projednání záměru podle tohoto zákona opatřit
předepsanou dokumentaci. Vyžaduje-li zákon zpracování projektové dokumentace osobou
k tomu oprávněnou, je stavebník povinen zajistit zpracování projektové dokumentace takovou
osobou, pokud nemá potřebné oprávnění sám.
(3) Při provádění stavby, pokud vyžadovala stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu
úřadu, je stavebník povinen
a)
oznámit stavebnímu úřadu předem termín zahájení stavby, název a sídlo stavebního
podnikatele, který bude stavbu provádět, u svépomocné formy výstavby jméno a příjmení
stavbyvedoucího nebo osoby, která bude vykonávat stavební dozor; změny v těchto
skutečnostech oznámí neprodleně
stavebnímu úřadu,

b)
před zahájením stavby umístit na viditelném místě
u vstupu na staveniště
štítek

o povolení stavby a ponechat jej tam až do dokončení stavby, případně
do vydání
kolaudačního souhlasu; rozsáhlé stavby se mohou označit jiným vhodným způsobem
s uvedením údajů
ze štítku,

c)
zajistit, aby na stavbě
nebo na staveništi byla k dispozici ověřená dokumentace stavby
a všechny doklady týkající se prováděné stavby nebo její změny, popřípadě
jejich kopie,

d)
ohlašovat stavebnímu úřadu fáze výstavby podle plánu kontrolních prohlídek stavby,
umožnit provedení kontrolní prohlídky, a pokud tomu nebrání vážné důvody, této
prohlídky se zúčastnit,

e)
ohlásit stavebnímu úřadu neprodleně
po jejich zjištění závady na stavbě, které ohrožují
životy a zdraví osob, nebo bezpečnost stavby; tuto povinnost má stavebník i u staveb
podle § 103.

(4) U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako
zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby.
Pokud projektovou dokumentaci pro tuto stavbu může zpracovat jen osoba oprávněná podle
zvláštního právního předpisu, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, popřípadě
hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací.
§ 153

Stavbyvedoucí a stavební dozor

(1) Stavbyvedoucí je povinen řídit provádění stavby v souladu s rozhodnutím nebo jiným
opatřením stavebního úřadu as ověřenou projektovou dokumentací, zajistit dodržování
povinností k ochraně
života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících ze
zvláštních právních předpisů, zajistit řádné uspořádání staveniště
a provoz na něm a dodržení
obecných požadavků
na výstavbu (§ 169), popřípadě
jiných technických předpisů
a technických norem. V případě
existence staveb technické infrastruktury v místě
stavby je
povinen zajistit vytýčení tras technické infrastruktury v místě
jejich střetu se stavbou.
(2) Stavbyvedoucí je dále povinen působit k odstranění závad při provádění stavby
a neprodleně
oznámit stavebnímu úřadu závady, které se nepodařilo odstranit při vedení
stavby, vytvářet podmínky pro kontrolní prohlídku stavby, spolupracovat s osobou
vykonávající technický dozor stavebníka nebo autorský dozor projektanta, pokud jsou
zřízeny, a s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi.
(3) Osoba vykonávající stavební dozor odpovídá spolu se stavebníkem za soulad
prostorové polohy stavby s ověřenou dokumentací, za dodržení obecných požadavků
na
výstavbu, za bezbariérové užívání stavby a jiných technických předpisů
a za dodržení
rozhodnutí a jiných opatření vydaných k uskutečnění stavby.
(4) Osoba vykonávající stavební dozor sleduje způsob a postup provádění stavby,
zejména bezpečnost instalací a provozu technických zařízení na staveništi, vhodnost ukládání
a použití stavebních výrobků, materiálů
a konstrukcí a vedení stavebního deníku nebo
jednoduchého záznamu o stavbě; působí k odstranění závad při provádění stavby, a pokud se
jí nepodaří takové závady v rámci vykonávání dozoru odstranit, oznámí je neprodleně
stavebnímu úřadu.
§ 154

Vlastník stavby a zařízení

(1) Vlastník stavby je povinen
a)
udržovat stavbu podle § 3 odst. 4 po celou dobu její existence,

b)
neprodleně
ohlásit stavebnímu úřadu závady na stavbě, které ohrožují životy či zdraví
osob nebo zvířat,

c)
umožnit kontrolní prohlídku stavby, a pokud tomu nebrání vážné důvody, této prohlídky
se zúčastnit,

d)
uchovávat stavební deník po dobu 10 let od vydání kolaudačního souhlasu, popřípadě
od
dokončení stavby, pokud se kolaudační souhlas nevyžaduje,

e)
uchovávat po celou dobu trvání stavby dokumentaci jejího skutečného provedení,
rozhodnutí, osvědčení, souhlasy, ověřenou projektovou dokumentaci, popřípadě
jiné
důležité doklady týkající se stavby.

(2) Vlastník zařízení, které podléhá tomuto zákonu, je povinen
a)
udržovat zařízení v řádném stavu po celou dobu jeho existence,

b)
neprodleně
ohlásit stavebnímu úřadu závady na zařízení, které ohrožují životy či zdraví
osob nebo zvířat,

c)
umožnit kontrolní prohlídku zařízení, a pokud tomu nebrání vážné důvody, této prohlídky
se zúčastnit,

d)
uchovávat dokumentaci skutečného provedení zařízení, rozhodnutí, souhlasy a jiné
důležité doklady týkající se zařízení po celou dobu jeho existence.

§ 155

Právnické a fyzické osoby podnikající ve výstavbě
a vlastníci staveb jsou povinni
bezodkladně
ohlašovat ministerstvu a příslušnému stavebnímu úřadu havárie a často se
opakující poruchy staveb a výsledky šetření jejich příčin, došlo-li při nich ke ztrátám na
životech, k ohrožení životů
osob nebo ke značným škodám.

§ 156

Požadavky na stavby

(1) Pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce,
jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při
správném provedení a běžné údržbě
po dobu předpokládané existence splní požadavky na
mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního
prostředí, bezpečnost při udržování a užívání stavby včetně
bezbariérového užívání stavby,
ochranu proti hluku a na úsporu energie a ochranu tepla.
(2) Výrobky pro stavbu, které mají rozhodující význam pro výslednou kvalitu stavby
a představují zvýšenou míru ohrožení oprávněných zájmů, jsou stanoveny a posuzovány
podle zvláštních právních předpisů39).
§ 157

Stavební deník

(1) Při provádění stavby vyžadující stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu
musí být veden stavební deník, do něhož se pravidelně
zaznamenávají údaje týkající se
provádění stavby; u ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 2 písm. f) až j) a n)
a písm. l), m), o) a p) postačí jednoduchý záznam o stavbě.
(2) Stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě
je povinen vést zhotovitel stavby,
u stavby prováděné svépomocí stavebník. Záznamy do nich jsou oprávněni provádět
stavebník, stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozor, osoba provádějící kontrolní
prohlídku stavby a osoba odpovídající za provádění vybraných zeměměřických prací.
Záznamy jsou dále oprávněny provádět osoby vykonávající technický dozor stavebníka
a autorský dozor, jsou-li takové dozory zřízeny, koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci, působí-li na staveništi, autorizovaný inspektor u stavby, pro jejíž provedení vydal
certifikát podle § 117 a další osoby oprávněné plnit úkoly správního dozoru podle zvláštních
právních předpisů4).

(3) Po dokončení stavby předá její zhotovitel originál stavebního deníku nebo
jednoduchého záznamu o stavbě
stavebníkovi.
(4) Obsahové náležitosti stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě
a způsobjejich vedení stanoví prováděcí právní předpis.

 

 

§ 158

Vybrané činnosti ve výstavbě


(1) Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů
ve výstavbě,
mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle
zvláštního právního předpisu14). Vybranými činnostmi jsou projektová činnost ve výstavbě,
kterou se rozumí zpracování územně
plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace
pro vydání územního rozhodnutí a projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení,
pro ohlašované stavby podle § 104 odst. 2 písm. a) až d), pro provádění stavby a pro nezbytné
úpravy, a odborné vedení provádění stavby nebo její změny.
(2) Projektovou dokumentací je dokumentace pro vydání stavebního povolení, projektová
dokumentace ohlášení stavby podle § 104 odst. 2 písm. a) až d), projektová dokumentace pro
provádění stavby a projektová dokumentace pro nezbytné úpravy podle § 137.
§ 159

Projektová činnost ve výstavbě


(1) Projektant odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované územně
plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí,
zejména za respektování požadavků
z hlediska ochrany veřejných zájmů
a za jejich
koordinaci. Je povinen dbát právních předpisů
a působit v součinnosti s příslušnými orgány
územního plánování a dotčenými orgány.
(2) Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené
podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této
dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň
projektu technologického
zařízení, včetně
vlivů
na životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů
a obecných
požadavků
na výstavbu, vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru. Statické,
popřípadě
jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné. Není-li
projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen
k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která
odpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci
stavby jako celku tím není dotčena.

(3) Dokumentaci ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 2 písm. e) až i) a n) může
kromě
projektanta zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo
architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou
a alespoň
3 roky praxe v projektování staveb. Na tuto osobu se přiměřeně
vztahuje ustanovení
odstavce 2.
§ 160

Provádění staveb

(1) Provádět stavbu může jako zhotovitel jen stavební podnikatel, který při její realizaci
zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím, pokud v odstavci 3 a 4 není
stanoveno jinak. Dále je povinen zabezpečit, aby práce na stavbě, k jejichž provádění je
předepsáno zvláštní oprávnění49), vykonávaly jen osoby, které jsou držiteli takového
oprávnění.
(2) Zhotovitel stavby je povinen provádět stavbu v souladu s rozhodnutím nebo jiným
opatřením stavebního úřadu as ověřenou projektovou dokumentací, dodržet obecné
požadavky na výstavbu, popřípadě
jiné technické předpisy a technické normy a zajistit
dodržování povinností k ochraně
života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce
vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.
(3) Svépomocí může stavebník sám pro sebe provádět
a) stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 103,
b) stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 104.

(4) Stavby uvedené v odstavci 3 lze provádět svépomocí, pokud stavebník zajistí stavební
dozor, není-li pro takovou činnost sám odborně
způsobilý. Jde-li však o stavbu pro bydlení
nebo změnu stavby, která je kulturní památkou, je stavebník povinen zajistit odborné vedení
provádění stavby stavbyvedoucím.
§ 161

Vlastníci technické infrastruktury

(1) Vlastníci technické infrastruktury jsou povinni vést o ní evidenci, která musí
obsahovat polohové umístění a ochranu, a v odůvodněných případech, s ohledem na charakter
technické infrastruktury, i výškové umístění. Na žádost pořizovatele územně
analytických
podkladů, územně
plánovací dokumentace, obecního úřadu, žadatele o vydání regulačního
plánu nebo územního rozhodnutí, stavebníka nebo osoby jím zmocněné, sdělí vlastník
technické infrastruktury ve lhůtě
do 30 dnů
údaje o její poloze, podmínkách napojení, ochrany
a další údaje nezbytné pro projektovou činnost a provedení stavby.
49)
Například zákon č. 360/1992 Sb., zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a ozměně
a doplnění některých
zákonů
souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.

(2) Na výzvu orgánu územního plánování a stavebního úřadu jsou vlastníci technické
infrastruktury povinni jim bez průtahů
poskytnout nezbytnou součinnost při plnění úkolů
podle tohoto zákona.

 

§ 162

(1) Evidenci územně
plánovací činnosti vede ministerstvo, popřípadě
jím pověřená
organizační složka státu a vkládá do ní data na návrh Ministerstva obrany.
(2) Předmětem evidence územně
plánovací činnosti jsou data o
a) územně
plánovací dokumentaci a průběhu jejího pořizování,
b) zastavitelných plochách nad 10 ha a účelu jejich využití,
c) územních studiích.

(3) Evidence územně
plánovací činnosti se zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový
přístup.
(4) Krajský úřad, popřípadě
jím pověřené úřady územního plánování, vkládá data do
evidence územně
plánovací činnosti za svůj správní obvod.
(5) Úřad územního plánování podává krajskému úřadu návrhy na vložení dat do evidence
územně
plánovací činnosti za svůj správní obvod.
(6) Obecní úřad, který splňuje podmínky pro výkon pořizovatele, podává krajskému
úřadu návrhy na vložení dat do evidence územně
plánovací činnosti.
(7) Obsahové náležitosti podkladů
pro evidenci územně
plánovací činnosti stanoví
prováděcí právní předpis.
§ 163

(1) Politiku územního rozvoje a zprávu o jejím uplatňování ukládá ministerstvo.
(2) Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup schválenou politiku
územního rozvoje a zprávu o jejím uplatňování a místo, kde je možné do ní a do její
dokladové dokumentace nahlížet, a zašle ji krajským úřadům.
§ 164

(1) Zásady územního rozvoje, včetně
dokladů
o jejich pořizování ukládá krajský úřad;
zásady územního rozvoje opatřené záznamem o účinnosti se poskytují v rozsahu potřebném
pro výkon působnosti stavebním úřadům, úřadům územního plánování na území kraje
a krajským úřadům sousedních krajů. Zásady územního rozvoje opatřené záznamem
o účinnosti krajský úřad zasílá ministerstvu.
(2) Krajský úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup vydané zásady
územního rozvoje spolu s usnesením zastupitelstva kraje a místa, kde je možné do nich a do
dokladové dokumentace nahlížet; toto oznámí dotčeným orgánům neuvedeným v odstavci 1
jednotlivě. Krajský úřad rovněž zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup zprávu
o uplatňování zásad územního rozvoje schválenou zastupitelstvem kraje.
§ 165

(1) Územní plán a regulační plán, včetně
dokladů
o jeho pořizování ukládá pořizovatel
u obce, pro kterou byl pořízen; opatřené záznamem o účinnosti je poskytuje stavebnímu
úřadu, úřadu územního plánování a krajskému úřadu.
(2) Pořizovatel zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje o vydaném
územním plánu, regulačním plánu a místech, kde je možné do této územně
plánovací
dokumentace a do její dokladové dokumentace nahlížet; toto oznámí dotčeným orgánům
neuvedeným v odstavci 1 jednotlivě. Pořizovatel rovněž zveřejňuje způsobem umožňujícím
dálkový přístup zastupitelstvem obce schválenou zprávu o uplatňování územního plánu.
§ 166

(1) Územně
analytické podklady a jejich aktualizace ukládá pořizovatel a poskytuje je
stavebním úřadům v rozsahu potřebném pro výkon jejich působnosti. Pořizovatel poskytuje
územně
analytické podklady na základě
žádosti poskytovatele údajů, od kterých je,
s výjimkou orgánů
veřejné správy a jimi zřízených organizací, oprávněn požadovat úhradu
nákladů
spojených s poskytnutím územně
analytických podkladů, nejvýše však do ceny
nákladů
na pořízení jejich kopií, nosičů
dat a nákladů
na jejich doručení žadateli.
(2) Pořizovatel zveřejňuje územně
analytické podklady a jejich aktualizace v rozsahu
a způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) Územní studii ukládá její pořizovatel; poskytuje ji tomu, na jehož návrh nebo žádost
byla pořízena, obci a stavebnímu úřadu. Místa, kde je do územní studie možné nahlížet,
oznámí jednotlivě
dotčeným orgánům.
§ 167

(1) Veškerá pravomocná rozhodnutí a jiná opatření stavebního úřadu podle tohoto
zákona, podklady pro správní řízení a pro jiná opatření, včetně
ověřené projektové
dokumentace a certifikátů
od autorizovaného inspektora, eviduje a ukládá příslušný stavební
úřad.
(2) Obecný stavební úřad zasílá svá pravomocná rozhodnutí a jiná opatření podle tohoto
zákona, včetně
ověřené projektové dokumentace a certifikátů
od autorizovaného inspektora,
místně příslušnému obecnímu úřadu, pokud není doručováno obci.
(3) Místně příslušný obecní úřad, který není stavebním úřadem, eviduje a ukládá
rozhodnutí a jiná opatření stavebního úřadu aověřenou projektovou dokumentaci týkající se
stavby.
(4) U staveb v působnosti vojenských a jiných stavebních úřadů
ukládá podklady
a projektovou dokumentaci výhradně příslušný stavební úřad.

§ 168


(1) Opatření obecné povahy po dni nabytí jeho účinnosti opatří příslušný orgán
záznamem o jeho účinnosti; ustanovení § 75 správního řádu se použije přiměřeně.
(2) Vedení spisové služby a nahlížení do spisu se řídí ustanoveními správního řádu
a zvláštního právního předpisu50). Kopii dokumentace stavby stavební úřad poskytne, pokud
žadatel předloží souhlas toho, kdo dokumentaci pořídil, případně
souhlas vlastníka stavby,
které se dokumentace týká. V odůvodněných případech lze usnesením odepřít nahlížení do
vybraných částí dokumentace u staveb důležitých pro obranu státu, staveb civilní ochrany
a bezpečnosti, popřípadě
z důvodů
ochrany osob a jejich majetku.

 

§ 169

Obecné požadavky na výstavbu

(1) Právnické osoby, fyzické osoby a příslušné orgány veřejné správy jsou povinny při
územně
plánovací a projektové činnosti, při povolování, provádění, užívání a odstraňování
staveb respektovat záměry územního plánování a obecné požadavky na výstavbu [§ 2 odst. 2
písm. e)] stanovené prováděcími právními předpisy.
(2) Výjimku z obecných požadavků
na výstavbu, jakož i řešení územního plánu nebo
regulačního plánu odchylně
od nich, lze v jednotlivých odůvodněných případech povolit
pouze z těch ustanovení prováděcího právního předpisu, ze kterých tento předpis povolení
výjimky výslovně
umožňuje a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a života
osob a sousední pozemky nebo stavby. Řešením podle povolené výjimky musí být dosaženo
účelu sledovaného obecnými požadavky na výstavbu.
(3) O výjimce z obecných požadavků
na využívání území při pořizování územního plánu
a regulačního plánu rozhoduje příslušný pořizovatel. O výjimce z obecných požadavků
na
využívání území pro územní řízení rozhoduje stavební úřad příslušný rozhodnout ve věci. Pro
územní souhlas se výjimka nepřipouští.
(4) O výjimce z technických požadavků
na stavby a technických požadavků
zabezpečujících bezbariérové užívání stavby rozhoduje stavební úřad příslušný rozhodnout ve
věci.
(5) Řízení o výjimce se vede na žádost buď
samostatně, nebo může být spojeno
s územním, stavebním nebo jiným řízením podle tohoto zákona; nemusí však být ukončeno
společným správním aktem.
(6) Rozhodnutí o povolení výjimky nebo odchylného řešení podle odstavců
2 až 5 lze
vydat jen v dohodě
nebo se souhlasem dotčeného orgánu, který hájí zájmy chráněné podle
zvláštních právních předpisů, kterých se odchylné řešení týká.
50) § 68 zákona č. 499/2004 Sb.

§ 170

Účely vyvlastnění

(1) Práva k pozemkům a stavbám, potřebná pro uskutečnění staveb nebo jiných veřejně
prospěšných opatření podle tohoto zákona, lze odejmout nebo omezit, jsou-li vymezeny ve
vydané územně
plánovací dokumentaci a jde-li o
a)
veřejně
prospěšnou stavbu dopravní a technické infrastruktury, včetně
plochy nezbytné
k zajištění její výstavby a řádného užívání pro stanovený účel,

b)
veřejně
prospěšné opatření, a to snižování ohrožení v území povodněmi a jinými
přírodními katastrofami, zvyšování retenčních schopností území, založení prvků
územního systému ekologické stability a ochranu archeologického dědictví,

c) stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu,
d) asanaci (ozdravění) území.

(2) Právo k pozemku lze odejmout nebo omezit též k vytvoření podmínek pro nezbytný
přístup, řádné užívání stavby nebo příjezd k pozemku nebo stavbě.
(3) Řízení o vyvlastnění práv k pozemkům a stavbám, příslušnost k jeho vedení
a podmínky vyvlastnění upravuje zvláštní právní předpis51).
§ 171

Státní dozor ve věcech územního plánování a stavebního řádu

(1) Státní dozor ve věcech územního plánování a stavebního řádu vykonávají
ministerstvo, krajské úřady jako orgány územního plánování, úřady územního plánování
a stavební úřady. Při výkonu této působnosti dozírají na dodržování ustanovení tohoto zákona,
právních předpisů
vydaných k jeho provedení, jakož i na dodržování opatření obecné povahy
a rozhodnutí vydaných na základě
tohoto zákona.
(2) Ministerstvo při provádění státního dozoru sleduje, jak orgány veřejné správy
vykonávají působnost stanovenou tímto zákonem, a státní dozor nad činností autorizovaných
inspektorů, který je součástí státního dozoru ve věcech stavebního řádu.
(3) V případě
zjištění nedostatků
orgán, uvedený v odstavci 1, se zřetelem na jejich
charakter a následky či možné následky, vyzve ke zjednání nápravy nebo rozhodnutím uloží
povinnost zjednat nápravu v přiměřené lhůtě; v rozhodnutí může do doby zjednání nápravy
pozastavit nebo omezit výkon činnosti, při níž dochází k porušování právní povinnosti.
(4) Působnost jiných orgánů
veřejné správy není ustanoveními odstavců
1 až 3 dotčena.
§ 172

Vstupy na pozemky a do staveb

(1) Pověřený zaměstnanec stavebního úřadu, orgánu územního plánování a orgánu obce
(dále jen „oprávněná úřední osoba“)52), pokud plní úkoly podle tohoto zákona, je oprávněn
vstupovat na cizí pozemky, stavby a do staveb s vědomím jejich vlastníků při
51)
Zákon č. …./2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě
(zákon vyvlastnění).

a) zjišťování stavu stavby a pozemku,
b) opatřování důkazů
a dalších podkladů
pro vydání správního rozhodnutí nebo opatření.


(2) V případě
bezprostředního ohrožení života nebo zdraví osob či zvířat, které nastalo
v souvislosti s přípravou a prováděním neodkladného odstranění stavby, nutných
zabezpečovacích prací nebo vyklizení stavby ve veřejném zájmu, může oprávněná úřední
osoba vstoupit na pozemek, stavbu a do stavby i bez vědomí jejich vlastníka. O tom musí
vlastníka bez zbytečného odkladu informovat a uvést důvody, které k tomu vedly.
(3) Do obydlí může oprávněná úřední osoba vstoupit jen pokud je to nezbytné pro
ochranu života, zdraví nebo bezpečnosti osob. Pokud je obydlí užíváno také pro podnikání
nebo provozování jiné hospodářské činnosti, může do něj oprávněná úřední osoba vstoupit
též, je-li to nezbytné pro plnění úkolů
veřejné správy podle tohoto zákona. Uživatel obydlí je
v uvedených případech povinen oprávněné úřední osobě
vstup do obydlí umožnit.
(4) Oprávnění ke vstupu se prokazuje zvláštním průkazem, ve kterém je uvedeno jméno,
příjmení, zaměstnavatel a funkce oprávněné úřední osoby, rozsah oprávnění a vymezení
platnosti průkazu. Průkaz musí být opatřen úředním razítkem a podepsán s uvedením jména,
příjmení a funkce osoby, která pověření vydala. Pokud je to třeba, přizve oprávněná úřední
osoba na pozemek, stavbu a do stavby znalce, autorizovaného inspektora nebo pověřeného
pracovníka dotčeného orgánu, popřípadě
další osoby uvedené v § 134 odst. 2. Oprávněné
úřední osoby i přizvané osoby jsou povinny dbát, aby při vstupu na pozemek, stavbu nebo do
stavby nedošlo ke škodě, které bylo možno zabránit.
(5) Pokud vlastník pozemku nebo stavby bude bránit vstupu oprávněné úřední osobě
nebo jí přizvané osobě, může mu stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení,
umožnění vstupu nařídit. Odvolání proti takovému rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(6) Zvláštní právní předpisy o vstupu na pozemky nebo do staveb v okruhu zájmů
obrany, bezpečnosti nebo jiného zájmu státu nejsou dotčeny.
§ 173

Pořádková pokuta

(1) Stavební úřad může rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu do 50 000 Kč
tomu, kdo
závažným způsobem ztěžuje postup v řízení nebo provedení kontrolní prohlídky, anebo plnění
úkolů
podle § 172 tím, že
a)
znemožňuje oprávněné úřední osobě
nebo osobě
jí přizvané vstup na svůj pozemek nebo
stavbu,

b)
na výzvu stavebního úřadu se nezúčastní kontrolní prohlídky, ač
je k tomu podle tohoto
zákona povinen.

(2) Pořádkovou pokutu do 50 000 Kč může stavební úřad uložit vlastníku technické
infrastruktury, který neposkytl nezbytnou součinnost podle § 161 odst. 2, ačkoli byl k tomu
vyzván.
(3) Při ukládání pořádkové pokuty podle odstavců
1 a 2 se postupuje podle ustanovení
správního řádu o pořádkové pokutě53).
52) § 15 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb.
53) §58a§62odst. 3až6zákona č. 500/2004 Sb.

§ 174

Expertní součinnost

(1) V souvislosti s územním a stavebním řízením, s posuzováním způsobilosti stavby
k užívání, se změnami v užívání stavby, s odstraňováním stavby, s dohledem a uplatňováním
svých zvláštních pravomocí může stavební úřad zabezpečit součinnost autorizovaného
inspektora, znalce a vědeckého nebo jiného specializovaného odborného pracoviště.
(2) Půjde-li o opatření ukládané ve veřejném zájmu, kdy stav stavby ani opatření
stavebního úřadu nejsou vyvolány neplněním povinností vlastníka stavby, hradí náklady na
expertní práce, zejména zpracování posudků, stanovisek a jiných podkladů
stavební úřad.
V ostatních případech nese podle okolností tyto náklady nebo jejich část vlastník stavby,
popřípadě
stavebník; povinnost hradit náklady nebo jejich část uloží stavební úřad
rozhodnutím. Obdobně
se postupuje, nařídí-li stavební úřad sejmutí a přezkoušení vzorků,
zkoušky stavebních materiálů, popřípadě
provedení jiných odborných úkonů
a zkoušek.
(3) Právní úprava úhrady dalších nákladů, zejména nákladů
správního řízení, tím není
dotčena.

 

 

§ 175

(1) V územích vymezených Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra lze v zájmu
zajišťování obrany a bezpečnosti státu vydat územní rozhodnutí a povolit stavbu jen na
základě
jejich závazného stanoviska. Vymezená území oznámí pořizovatelům územně
analytických podkladů
a stavebním úřadům, v jejichž správních obvodech se nacházejí.
(2) Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra mohou v územích vymezených podle
odstavce 1 uplatňovat u staveb již zřízených požadavky na nezbytné úpravy nebo si u nich
vyhradit předchozí závazné stanovisko ke změnám stavby. Náklady na nezbytné úpravy
provedené na zvláštní požadavek Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra hradí tyto
orgány.
§ 176

(1) Dojde-li při postupu podle tohoto zákona nebo v souvislosti s tím k nepředvídaným
nálezům kulturně
cenných předmětů, detailů
stavby nebo chráněných částí přírody anebo
k archeologickým nálezům, je stavebník povinen neprodleně
oznámit nález stavebnímu úřadu
a orgánu státní památkové péče nebo orgánu ochrany přírody a zároveň učinit opatření
nezbytná k tomu, aby nález nebyl poškozen nebo zničen a práce v místě
nálezu přerušit. Tuto
povinnost může stavebník přenést smlouvou na stavebního podnikatele nebo na osobu
zabezpečující přípravu stavby či provádějící jiné práce podle tohoto zákona. Stavební úřad
v dohodě
s příslušným dotčeným orgánem stanoví podmínky k zabezpečení zájmů
státní
památkové péče a ochrany přírody a krajiny, popřípadě
rozhodne o přerušení prací.
(2) Hrozí-li nebezpečí z prodlení a nepostačují podmínky stanovené stavebním úřadem
podle odstavce 1, může orgán státní památkové péče nebo orgán ochrany přírody do 5
pracovních dnů
od oznámení nálezu stanovit opatření k ochraně
nálezu a rozhodnout
o přerušení prací. V takovém případě může stavebník v pracích pokračovat až na základě

písemného souhlasu orgánu, který rozhodl o přerušení prací. Kopie rozhodnutí a souhlasu se
zasílá příslušnému stavebnímu úřadu.

(3) Na základě
oznámení nálezu podle odstavce 2 může stavební úřad po dohodě
s orgánem státní památkové péče nebo orgánem ochrany přírody vydané stavební povolení ve
veřejném zájmu změnit.
(4) Ministerstvo kultury může na návrh orgánu státní památkové péče nebo
Archeologického ústavu Akademie věd České republiky rozhodnout, že se jedná o nález
mimořádného významu, a z vlastního podnětu jej prohlásí za kulturní památku32). Kopie
rozhodnutí se zasílá příslušnému stavebnímu úřadu.
(5) Na základě
rozhodnutí podle odstavce 4 může stavební úřad po dohodě
s Ministerstvem kultury vydané stavební povolení ve veřejném zájmu změnit nebo zrušit.
(6) Stavebník může uplatnit nárok na náhradu nákladů, které mu vznikly v důsledku
postupu podle odstavců
2 a 3, u orgánu státní památkové péče nebo orgánu ochrany přírody,
anebo v důsledku postupu podle odstavce 5 u Ministerstva kultury, a to ve lhůtě
6 měsíců
ode
dne nabytí právní moci rozhodnutí, na jehož základě
mu tyto náklady vznikly; jinak nárok na
jejich náhradu zaniká.
§ 177

Mimořádné postupy

(1) Pokud při vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo
válečného stavu podle zvláštního právního předpisu54) anebo při bezprostředně
hrozící živelní
pohroměči závažné havárii je třeba bezodkladně
provést opatření k odvrácení nebo zmírnění
možných dopadů
mimořádné události, lze se v mezích odstavců
2 až 4 odchýlit od postupů
stanovených tímto zákonem.
(2) Opatření na stavbách a pozemcích spočívající podle okolností i v provádění staveb,
terénních úprav nebo odstraňování staveb, jimiž se předchází bezprostředně
hrozícím
důsledkům živelní pohromy nebo závažné havárie, čelí jejich účinkům a zabraňuje ohrožení
života nebo zdraví osob, popřípadě
jiným škodám, mohou být zahájena bez předchozího
rozhodnutí nebo jiného opatření podle tohoto zákona, nestanoví-li zvláštní právní předpisy
jinak. Stavebnímu úřadu však musí být neprodleně
oznámeno, že jsou taková opatření
prováděna. V následném stavebním řízení o stavbě, pokud je podle tohoto zákona
vyžadováno, lze postupovat podle odstavce 3 a 4.
(3) Jestliže se stavby nebo terénní úpravy zničené nebo poškozené živelní pohromou
nebo závažnou havárií mohou v souladu se zvláštními právními předpisy obnovit ve shodě
s původními rozhodnutími nebo jinými opatřeními stavebního úřadu, postačí, že takové
opatření bylo předem stavebnímu úřadu ohlášeno. Pro tento postup platí ustanovení § 106
odst. 1 obdobně
s tím, že lhůta pro písemné sdělení stavebního úřadu, že proti obnovení
stavby nemá námitek, činí 7 dnů. V ohlášení se uvedou údaje o stavbě
nebo terénních
54)
Zákon č. 239/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů
(krizový zákon), ve znění
pozdějších předpisů.
Zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

úpravách, které mají být obnoveny, jednoduchý technický popis prací a osoba, která bude
činnost provádět.

(4) Souhlas stavebního úřadu podle odstavce 3 platí po dobu 12 měsíců; nepozbývá však
platnosti, pokud v této době
bylo s prováděním ohlášených prací započato. Lhůta začíná běžet
dnem následujícím po dni, kdy byl stavebníkovi doručen písemný souhlas nebo dnem
následujícím po dni, kdy uplynulo 7 dnů
ode dne ohlášení.
(5) U staveb a terénních úprav, které je nezbytné bezodkladně
provést ke zmírnění nebo
odvrácení dopadů
živelní pohromy nebo závažné havárie stavby, může být
a)
po projednání se stavebním úřadem upuštěno od vydání územního rozhodnutí nebo
územního souhlasu, popřípadě
stanoveno, že k provedení stavby nebo terénních úprav
postačí souhlas stavebního úřadu s jejich ohlášením,

b)
po projednání se stavebním úřadem omezen obsah žádosti jejích příloh na nejnutnější
míru nezbytnou pro rozhodnutí,

c)
stanoveno v rozhodnutí, že některé doklady předepsané jako přílohy k žádosti, popřípadě
jiné doklady budou předloženy ve stanovené lhůtě
dodatečně,

d)
vodůvodněných případech vydáno předběžné povolení, v němž se stanoví lhůta
dodatečného předložení podkladů; po jejich předložení se provede řízení a vydá
rozhodnutí,

e)
zkrácena lhůta pro provedení právního úkonu účastníkůřízení, nejvýše však na polovinu
lhůty stanovené tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem; o zkrácení lhůt
stavební úřad poučí účastníky řízení v oznámení o zahájení řízení.

(6) Odvolání proti rozhodnutí vydanému v řízení podle odstavce 5 nemá odkladný
účinek.
(7) Dokončení staveb a prací provedených podle odstavců
2, 3 a 5 je stavebník povinen
bezodkladně
oznámit stavebnímu úřadu.

 

§ 178

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
provádí stavbu nebo její změnu, terénní úpravy, zařízení anebo udržovací práce, které je
třeba ohlásit stavebnímu úřadu, bez takového ohlášení, nebo takovou stavbu, změnu
stavby, terénní úpravy anebo zařízení užívá (§ 104),

b)
stavbu, na kterou se vztahuje povinnost oznámení podle § 120 odst. 1, užívá bez zkoušek
a jejich vyhodnocení, které je povinen stavebník podle § 119 zajistit,

c)
odstraní stavbu, terénní úpravy nebo zařízení uvedené v § 104, aniž by takový záměr byl
ohlášen podle § 128 odst. 1 anebo toto odstranění provede bez povolení přesto, že
stavební úřad podle § 128 odst. 3 sdělil, že k odstranění je třeba povolení,

d)
provádí vybrané činnosti ve výstavbě
bez oprávnění podle zvláštního právního
předpisu14) (§ 158),

e)
nevyvěsí informaci o záměru a o tom, že podala žádost o vydání územního rozhodnutí
(§ 87 odst. 2),

f)
provádí činnosti, ke kterým je třeba územní rozhodnutí, bez tohoto rozhodnutí nebo
v rozporu s ním, popřípadě
bez územního souhlasu anebo v rozporu s ním nebo provádí
činnosti územním rozhodnutím zakázané,

g)
provádí změnu stavby bez stavebního povolení (§ 115), veřejnoprávní smlouvy (§ 116)
nebo certifikátu autorizovaného inspektora (§ 117),

h)
užívá změnu stavby v rozporu s kolaudačním rozhodnutím, popřípadě
stavebním
povolením nebo v rozporu s účelem změny stavby provedené na základě
ohlášení anebo
takové užívání umožní jiné osobě
(§ 126 odst. 1),

i)
užívá změnu stavby v rozporu s oznámením stavebníka podle § 120 odst. 1 nebo
kolaudačním souhlasem vydaným stavebníkovi podle § 122 anebo v rozporu s povolenou
změnou v užívání stavby nebo takové užívání stavby umožní jiné osobě,

j)
odstraní stavbu, která vyžaduje stavební povolení, aniž by odstranění stavby bylo podle
§ 128 odst. 1 ohlášeno nebo odstranění provede bez povolení přesto, že stavební úřad
podle § 128 odst. 3 sdělil, že k odstranění je třeba povolení,

k)
provádí novou stavbu bez stavebního povolení (§ 115), veřejnoprávní smlouvy (§ 116)
nebo certifikátu autorizovaného inspektora (§ 117),

l)
užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí, pokud bylo takové rozhodnutí třeba, nebo
umožní jiné osobě
užívat stavbu bez kolaudačního rozhodnutí (§ 126 odst. 1),

m)
užívá stavbu bez oznámení stavebníka podle § 120 odst. 1 nebo přes zákaz stavebního
úřadu podle § 120 odst. 2 anebo bez kolaudačního souhlasu vydaného podle § 122 nebo
takové užívání stavby umožní jiné osobě, nebo

n)
provádí bez stavebního povolení (§ 115), veřejnoprávní smlouvy (§ 116) nebo certifikátu
autorizovaného inspektora (§ 117) anebo bez ohlášení stavbu nebo její změnu
v chráněném území nebo v ochranném pásmu anebo na nezastavitelném pozemku nebo
v nezastavěném území.

(2) Stavebník, stavbyvedoucí, fyzická osoba vykonávající stavební dozor nebo vlastník
stavby se dopustí přestupku tím, že neodstraní závadu zjištěnou při kontrolní prohlídce stavby
ve lhůtě
stanovené ve výzvě
stavebního úřadu podle § 134 odst. 2.
(3) Stavebník se dopustí přestupku tím, že
a)
provádí stavbu nebo její změnu, terénní úpravy, zařízení anebo udržovací práce, které je
třeba ohlásit stavebnímu úřadu, v rozporu s ohlášením nebo takovou stavbu, změnu
stavby, terénní úpravy anebo zařízení užívá (§ 104),

b)
poruší povinnost stanovenou v § 152 odst. 1 nebo nesplní povinnost uloženou v § 152
odst. 3,

c)
přes výzvu stavebního úřadu podle § 134 odst. 4 nezastaví práce na stavbě,

d)
provádí změnu stavby v rozporu se stavebním povolením (§ 115), veřejnoprávní
smlouvou (§ 116) nebo certifikátem autorizovaného inspektora (§ 117),

e)
provádí novou stavbu v rozporu se stavebním povolením (§ 115), veřejnoprávní
smlouvou (§ 116) nebo certifikátem autorizovaného inspektora (§ 117),

f)
nesplní povinnost k ochraně
veřejných zájmů
podle § 176 odst. 1, nebo

g)
provádí v rozporu se stavebním povolením (§ 115), veřejnoprávní smlouvou (§ 116) nebo
certifikátem autorizovaného inspektora (§ 117) anebo ohlášením stavbu nebo její změny
v chráněném území nebo v ochranném pásmu anebo na nezastavitelném pozemku nebo
v nezastavěném území.

(4) Stavbyvedoucí se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost při přípravě
a provádění stavby podle § 153 odst. 1 nebo 2.

(5) Fyzická osoba vykonávající stavební dozor se dopustí přestupku tím, že nesplní
povinnost při přípravě
a provádění stavby podle § 153 odst. 3 nebo 4.

(6) Vlastník technické infrastruktury se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle
§ 161.
§ 179

Za přestupek podle § 178 lze uložit pokutu

a)
do200000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), d) a e), odstavce 3
písm. a), b) a c) a odstavců
2, 4, 5 a 6,

b)
do500000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), g), h), i) a j) a odstavce 3
písm. d),

c)
do1000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. k), l) a m) a odstavce 3
písm. e) a f),

d)
do2000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. n) a odstavce 3 písm. g).

Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob

§ 180

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a)
provádí stavbu nebo její změnu, terénní úpravy, zařízení anebo udržovací práce, které je
třeba ohlásit stavebnímu úřadu, bez takového ohlášení, nebo takovou stavbu, změnu
stavby, terénní úpravy anebo zařízení užívá (§ 104),

b)
stavbu, na kterou se vztahuje povinnost oznámení podle § 120 odst. 1, užívá bez zkoušek
a jejich vyhodnocení, které je povinen stavebník podle § 119 zajistit,

c)
odstraní stavbu, terénní úpravy nebo zařízení uvedené v § 104, aniž by takový záměr byl
ohlášen podle § 128 odst. 1 anebo toto odstranění provede bez povolení přesto, že
stavební úřad podle § 128 odst. 3 sdělil, že k odstranění je třeba povolení,

d)
provádí vybrané činnosti ve výstavbě
fyzickými osobami, které nemají oprávnění podle
zvláštního právního předpisu14) (§ 158),

e)
nevyvěsí informaci o záměru a o tom, že podala žádost o vydání územního rozhodnutí
(§ 87 odst. 2),

f)
provádí činnosti, ke kterým je třeba územní rozhodnutí, bez tohoto rozhodnutí nebo
v rozporu s ním, popřípadě
bez územního souhlasu anebo v rozporu s ním nebo provádí
činnosti územním rozhodnutím zakázané,

g)
provádí změnu stavby bez stavebního povolení (§ 115), veřejnoprávní smlouvy (§ 116)
nebo certifikátu autorizovaného inspektora (§ 117),

h)
užívá změnu stavby v rozporu s kolaudačním rozhodnutím, popřípadě
stavebním
povolením nebo v rozporu s účelem změny stavby provedené na základě
ohlášení anebo
takové užívání umožní jiné osobě
(§ 126 odst. 1),

i)
užívá změnu stavby v rozporu s oznámením stavebníka podle § 120 odst. 1 nebo
kolaudačním souhlasem vydaným stavebníkovi podle § 122 anebo v rozporu s povolenou
změnou v užívání stavby nebo takové užívání stavby umožní jiné osobě,

j)
odstraní stavbu, která vyžaduje stavební povolení, aniž by odstranění stavby bylo podle
§ 128 odst. 1 ohlášeno nebo odstranění provede bez povolení přesto, že stavební úřad
podle § 128 odst. 3 sdělil, že k odstranění je třeba povolení,

k)
provádí novou stavbu bez stavebního povolení (§ 115), veřejnoprávní smlouvy (§ 116)
nebo certifikátu autorizovaného inspektora (§ 117),

l)
užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí, pokud bylo takové rozhodnutí třeba, nebo
umožní jiné osobě
užívat stavbu bez kolaudačního rozhodnutí (§ 126 odst. 1),

m)
užívá stavbu bez oznámení stavebníka podle § 120 odst. 1 nebo přes zákaz stavebního
úřadu podle § 120 odst. 2 anebo bez kolaudačního souhlasu vydaného podle § 122 nebo
takové užívání stavby umožní jiné osobě, nebo

n)
provádí bez stavebního povolení (§ 115), veřejnoprávní smlouvy (§ 116) nebo certifikátu
autorizovaného inspektora (§ 117) anebo bez ohlášení stavbu nebo její změnu
v chráněném území nebo v ochranném pásmu anebo na nezastavitelném pozemku nebo
v nezastavěném území.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako stavebník anebo vlastník stavby
dopustí správního deliktu tím, že neodstraní závadu zjištěnou při kontrolní prohlídce stavby
ve lhůtě
stanovené ve výzvě
stavebního úřadu podle § 134 odst. 2.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako stavebník dopustí správního deliktu
tím, že
a)
provádí stavbu nebo její změnu, terénní úpravy, zařízení anebo udržovací práce, které je
třeba ohlásit stavebnímu úřadu, v rozporu s ohlášením nebo takovou stavbu, změnu
stavby, terénní úpravy anebo zařízení užívá (§ 104),

b)
poruší povinnost stanovenou v § 152 odst. 1 nebo nesplní povinnost uloženou v § 152
odst. 3,

c)
přes výzvu stavebního úřadu podle § 134 odst. 4 nezastaví práce na stavbě,

d)
provádí změnu stavby v rozporu se stavebním povolením (§ 115), veřejnoprávní
smlouvou (§ 116) nebo certifikátem autorizovaného inspektora (§ 117),

e)
provádí novou stavbu v rozporu se stavebním povolením (§ 115), veřejnoprávní
smlouvou (§ 116) nebo certifikátem autorizovaného inspektora (§ 117),

f)
nesplní povinnost k ochraně
veřejných zájmů
podle § 176 odst. 1, nebo

g)
provádí v rozporu se stavebním povolením (§ 115), veřejnoprávní smlouvou (§ 116) nebo
certifikátem autorizovaného inspektora (§ 117) anebo ohlášením stavby nebo její změny
v chráněném území nebo v ochranném pásmu anebo na nezastavitelném pozemku nebo
v nezastavěném území.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník technické infrastruktury
dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost podle § 161.
(5) Stavební podnikatel se dopustí správního deliktu tím, že jako zhotovitel provádí pro
jiného
a)
činnosti, ke kterým je třeba územní rozhodnutí, bez tohoto rozhodnutí nebo v rozporu
s ním, popřípadě
bez územního souhlasu anebo v rozporu s ním nebo provádí činnosti
územním rozhodnutím zakázané,

b)
stavbu nebo změnu stavby, terénní úpravy, zařízení anebo udržovací práce, které je třeba
ohlásit stavebnímu úřadu, bez takového ohlášení nebo v rozporu s ním (§ 104), nebo

c)
stavbu nebo změnu stavby bez stavebního povolení (§ 115), veřejnoprávní smlouvy
(§ 116), certifikátu autorizovaného inspektora (§ 117) nebo v rozporu s nimi.

§ 181

Za správní delikt podle § 180 se uloží pokuta

a)
do200000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce l písm. a), b), c), d) a e), odstavce 3
písm. a), b) a c), odstavců
2 a 4 a odstavce 5 písm. b),

b)
do500000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce l písm. f), g), h), i) a j), odstavce 3
písm. d) a odstavce 5 písm. a) a c),

c)
dol000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce l písm. k), 1) a m) a odstavce 3
písm. e) a f),

d)
do2000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce l písm. n) a odstavce 3 písm. g).

§ 182

Společná ustanovení

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré
úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výše pokuty právnické osobě
se přihlédne k závažnosti správního deliktu,
zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže stavební úřad o něm
nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne,
kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává stavební úřad
příslušný podle § 13, 15 a 16. Dopustí-li se správního deliktu podle tohoto zákona obec, jejíž
obecní úřad je stavebním úřadem příslušným vést řízení o správním deliktu, určí nadřízený
orgán, který jiný obecní úřad, který je stavebním úřadem, provede řízení a vydá rozhodnutí.
(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby55) nebo
v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické
osoby.
§ 183

(1) Pokuty vybírá a vymáhá správní orgán, který je uložil.
(2) Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správního orgánu,
který pokutu uložil.
(3) Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu56).
Hlava VI

Společné ustanovení k soudnímu přezkumu

§ 184

Při přezkoumání opatření obecné povahy vydaných podle tohoto zákona soud vychází ze
skutkového a právního stavu, který tu byl v době
rozhodování správního orgánu.

55) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
56) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě
daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

§ 185

(1) Poskytovatelé údajů
poskytnou údaje o území pro pořízení územně
analytických
podkladů
nejpozději do 9 měsíců
po dni nabytí účinnosti tohoto zákona úřadům územního
plánování a krajským úřadům. Doloží-li poskytovatel údajů
v této lhůtě
závažné důvody,
může být lhůta prodloužena nejdéle o 3 měsíce.
(2) Vlastník technické infrastruktury dokončené a zkolaudované přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona poskytne ve lhůtě
do 9 měsíců
po dni nabytí účinnosti tohoto zákona
úřadu územního plánování polohopisnou situaci technické infrastruktury. Do 6 let po dni
nabytí účinnosti tohoto zákona poskytne polohopisné údaje této situace v souřadnicovém
systému Jednotné trigonometrické sítě
katastrální18) v měřítku katastrální mapy nebo měřítku
podrobnějším.
(3) Územně
analytické podklady pořídí pro své správní území úřad územního plánování
do 24 měsíců
a krajský úřaddo 30 měsíců
po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Nebudou-li
územně
analytické podklady pořízeny, bude pořízení územně
plánovací dokumentace vždy
zahrnovat i zpracování průzkumů
a rozborůřešeného území v rozsahu odpovídajícímu
územně
analytickým podkladům.
(4) Urbanistické studie, územní generely a územní prognózy, zpracované přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, které nepřesahují hranice působnosti jednoho úřadu územního
plánování, prověří tento úřad ve spolupráci s dotčenými obcemi z hlediska jejich aktuálnosti;
v ostatních případech prověří jejich aktuálnost krajský úřad ve spolupráci s dotčenými úřady
územního plánování. Úřad, který potvrdil aktuálnost urbanistické studie, územního generelu
a územní prognózy, podá návrh na vložení dat, popřípadě
vloží data o nich do evidence
územně
plánovací činnosti.
(5) Zadání urbanistické studie, územního generelu nebo územní prognózy,
rozpracovaných ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za zadání územní studie.
§ 186

Politiku územního rozvoje pořídí ministerstvo a předloží vládě
ke schválení do 2 let ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

§ 187

(1) Územně
plánovací dokumentace schválená přede dnem 1. července 1992 pozbývá
platnosti nejpozději do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Krajský úřad prověří územní plány velkých územních celků
z hlediska aktuálnosti
jednotlivých záměrů
a splnění kriterií jejich nadmístního významu. Záměry vyhovující
uvedeným hlediskům převezme bez věcné změny do návrhu zásad územního rozvoje
projednaných s dotčenými orgány. Územní plán velkého územního celku a právní předpis,
kterým byla vyhlášena jeho závazná část, pozbývá platnosti dnem nabytí účinnosti zásad
územního rozvoje pro území těmito zásadami řešené.
(3) Zásady územního rozvoje pořídí krajský úřad a vydá zastupitelstvo kraje nejpozději
do tří let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Uplynutím této lhůty pozbývají platnosti
územní plány velkých územních celků.
(4) Při pořízení prvních zásad územního rozvoje zpracuje krajský úřad jejich zadání,
které obsahuje hlavní cíle a požadavky na jejich řešení. Zadání zašle jednotlivě
dotčeným
orgánům, dotčeným obcím, sousedním krajům a ministerstvu, které mohou do 30 dnů
po
obdržení uplatnit své požadavky, včetně
požadavků
na vyhodnocení vlivu uplatňování zásad
územního rozvoje na podmínky udržitelného rozvoje v území. Krajský úřad návrh zadání,
upravený podle výsledků
projednání, předloží ke schválení. Zadání pro pořízení zásad
územního rozvoje schvaluje zastupitelstvo kraje.
(5) Ustanovení § 45 odst. 2 se neuplatní na první vydané zásady územního rozvoje.
(6) Schválené zadání územního plánu velkého územního celku a zpracovaný návrh
územního plánu velkého územního celku, které splňují požadavky tohoto zákona na zásady
územního rozvoje, se považují za schválené zadání zásad územního rozvoje a návrh zásad
územního rozvoje.
(7) Do doby vydání zásad územního rozvoje se považují za závaznou část územního
plánu velkého územního celku rozvojové plochy nadmístního významu, plochy a koridory
umožňující umístění staveb dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu,
vymezení regionálních a nadregionálních územních systémů
ekologické stability, limity
využití území nadmístního významu a plochy pro veřejně
prospěšné stavby obsažené ve
schváleném územním plánu velkého územního celku; ostatní části řešení pozbývají platnosti
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Při projednávání a vydání návrhu změny územního
plánu velkého územního celku se postupuje přiměřeně
podle § 37odst. 2 až 5, § 38 až 41.
§ 188

(1) Územně
plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny schválenou
po 1. červenci 1992 nahradí obec do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona územním
plánem nebo regulačním plánem. Marným uplynutím stanovené lhůty pozbývá tato územně
plánovací dokumentace platnosti. Tato lhůta neběží v případěřešení rozporů při pořizování
nového územního plánu nebo regulačního plánu.
(2) Územní plán obce a regulační plán schválený po 1.červenci 1998 lze do 5 let po dni
nabytí účinnosti tohoto zákona podle něj upravit, v rozsahu provedené úpravy projednat
a vydat, jinak pozbývá platnosti. V případěřešení rozporu tato lhůta neběží. Pokud územní
plány obcí a regulační plány schválené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a právní
předpisy, jimiž byly vyhlášeny, nebyly nahrazeny vydanými územními plány a regulačními
plány, pozbývají platnosti uplynutím 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3) Územní plány obcí, regulační plány a jejich změny, u kterých bylo přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona zahájeno pořizování, se podle tohoto zákona upraví, projednají
a vydají; přitom činnosti ukončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují
podle dosavadních právních předpisů.
(4) Při projednání a vydání návrhu změny územního plánu obce, regulačního plánu nebo
územně
plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny schválené přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle tohoto zákona. O úpravě
směrné části této
dokumentace rozhoduje pro své území obecní úřad, v ostatních případech úřad územního
plánování. Při úpravě
se postupuje podle dosavadních právních předpisů.
§ 189

(1) Za zastavěné území se považuje současně
zastavěné území obce vyznačené podle
dosavadních právních předpisů
v územním plánu obce nebo v regulačním plánu, a to po dobu
platnosti této územně
plánovací dokumentace. V případě
pořizování a vydání jejich změny se
zastavěné území aktualizuje podle tohoto zákona.
(2) Platné územní plány velkých územních celků
jsou ve schváleném rozsahu závazné
pro pořizování územních plánů, regulačních plánů
a pro rozhodování v území. Platné územní
plány obcí a územně
plánovací dokumentace sídelních útvarů
jsou závazné pro pořizování
regulačních plánů
schvalovaných zastupitelstvy obcí a pro rozhodování v území.
(3) Kvalifikační předpoklad pro výkon územně
plánovací činnosti splňuje úředník, který
vykonává ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona územně
plánovací činnost na ministerstvu,
krajském úřadu nebo obecním úřadu amá příslušné osvědčení zvláštní odborné způsobilosti
podle zvláštního právního předpisu17) vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 190

(1) Obecné stavební úřady vykonávají působnost podle tohoto zákona ve správních
obvodech, ve kterých vykonávaly působnost k 31. 12. 2006.
(2) Obec, jejíž obecní úřad je obecným stavebním úřadem, může uzavřít veřejnoprávní
smlouvu s jinou obcí o tom, že pro ni bude vykonávat působnost stavebního úřadu; přitom
postupuje podle správního řádu. Jinak pro takovou obec vykonává působnost obecného
stavebního úřadu pověřený obecní úřad, v jehož správním obvodu leží.
(3) Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle
dosavadních právních předpisů, s výjimkou
a)
stavebních řízení neukončených v prvním stupni, která se týkají staveb, u nichž podle
nové právní úpravy postačí ohlášení; na takové stavby se hledí jako na ohlášené podle
tohoto zákona, za ohlášení se v tomto případě
považuje žádost o vydání stavebního
povolení a za den ohlášení den nabytí účinnosti tohoto zákona,

b)
řízení o správním deliktu spáchaném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud
nová právní úprava je pro obviněného příznivější,

c)
řízení o přestupku a správním deliktu, kdy podle nové právní úpravy se jednání
obviněného nepovažuje za porušení stavební kázně; v takovém případě se řízení zastaví,

d)
řízení o vyvlastnění, které se dokončí podle zvláštního právního předpisu.

(4) Neukončená řízení vedená podle dosavadní právní úpravy dokončí stavební úřad,
který se stal příslušným k vedení řízení v dané věci podle tohoto zákona.
(5) U staveb pravomocně
povolených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se
provede kolaudační řízení podle dosavadních právních předpisů.
(6) V případě
pochybnosti příslušný krajský úřad stanoví, který stavební úřad povede
neukončená řízení.
§ 191

Městské a obecní úřady, které nebudou vykonávat působnost obecného stavebního úřadu,
jsou povinny předat nejpozdějido 30 dnů
od ukončení činnosti stavebního úřadu veškeré
doklady, týkající se neukončených správních řízení vedených podle stavebního zákona,
stavebním úřadům, na které tato agenda přechází, a o předání sepsat protokol.

§ 192

Vztah ke správnímu řádu

Na postupy a řízení se použijí ustanovení správního řádu, pokud tento zákon nestanoví
jinak.

Zmocňovací ustanovení

§ 193

Ministerstvo vydá právní předpisy k provedení § 21 odst. 4, § 26 odst. 2, § 36 odst. 6,
§ 38 odst. 6, § 40 odst. 4, § 42 odst. 4, § 43 odst. 6, § 47 odst. 6, § 48 odst. 8, § 51 odst. 4,
§ 55 odst. 5, § 61 odst. 4, § 64 odst. 6, § 66 odst. 6, § 78 odst. 4, § 86 odst. 6, § 87 odst. 4,
§ 92 odst. 5, § 95 odst. 6, § 96 odst. 8, § 99 odst. 2, § 100 odst. 3, § 105 odst. 5, § 110 odst. 5,
§ 115 odst. 6, § 116 odst. 1, § 117 odst. 6, § 120 odst. 5, § 122 odst. 6, § 125 odst. 6, § 127
odst. 4, § 128 odst. 7, § 134 odst. 6, § 138 odst. 5, § 143 odst. 5, § 150 odst. 3, § 157 odst. 4,
§ 162 odst. 7.

§ 194

K provedení § 169
a) ministerstvo stanoví právním předpisem obecné požadavky na výstavbu [§ 2 odst. 2

písm. e)],
b) Ministerstvo zemědělství stanoví právním předpisem technické požadavky pro vodní díla,
c) Ministerstvo dopravy stanoví právním předpisem technické požadavky pro letecké stavby

podle zákona o civilním letectví57), pro stavby drah a na dráze včetně
zařízení na dráze,
stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací
a rozsah a obsah projektové dokumentace k uvedeným stavbám,

d) Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví právním předpisem technické požadavky pro
stavby uranového průmyslu a pro stavby jaderných zařízení,
e) hlavní město Praha stanoví nařízením vydaným v přenesené působnosti obecné technické
požadavky na výstavbu v hlavním městě
Praze.

57)

§ 36 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně
a doplnění zákona č. 455/1991 Sb.,

o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).



§ 195


Výjimky z kvalifikačních požadavků
vzdělání podle § 24 uděluje ministerstvo
v případech prokazatelné kvality práce na úseku územního plánování.

Závěrečná ustanovení

§ 196

(1) Ohlášení, žádosti, návrhy a další podání podle tohoto zákona, pro která prováděcí
právní předpis určuje formuláře, lze činit pouze na těchto formulářích, a to i v elektronické
podobě
podepsané podle zvláštních právních předpisů58).
(2) Pokud tento zákon nebo jiný právní předpis vydaný k jeho provedení stanoví
povinnost postupovat podle technické normy (ČSN, ČSN EN), musí být tato technická norma
bezplatně
veřejně přístupná.
§ 197

Zrušovací ustanovení

Zrušují se

1.
Zákon č. 86/1946 Sb., o stavební obnově.
2.
Zákon č. 115/1947 Sb., jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 12. dubna 1946, č. 86,
o stavební obnově.
3.
Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
4.
Zákon č. 262/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 103/1990 Sb.
5.
Zákon č. 43/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
6.
Zákon č. 59/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování
a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7.
Zákon č. 422/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování
a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
8.
Vyhláška č. 120/1979 Sb., o prostorové identifikaci informací.
9.
Vyhláška č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona.
10. Vyhláška
č. 135/2001 Sb., o územně
plánovacích podkladech a územně
plánovací
dokumentaci.
11. Vyhláška
č. 492/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 132/1998 Sb., kterou se
provádějí některá ustanovení stavebního zákona.
12. Vyhláška
č. 570/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně
plánovacích podkladech a územně
plánovací dokumentaci.
58) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů.

§ 198

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007, s výjimkou ustanovení § 143, 144,
145, 147 a 151, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2006, a s výjimkou ustanovení
§ 102 odst. 2, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012.

Zaorálek v.r.
Klaus v.r.
Paroubek v.r.




Příloha k zákonu č. …/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební
zákon).

Rámcový obsah vyhodnocení vlivů
politiky územního rozvoje, zásad územního
rozvoje a územního plánu na životní prostředí pro účely posuzování vlivů
koncepcí na
životní prostředí (Část A vyhodnocení vlivů
na udržitelný rozvoj území)

[K § 19 odst. 2 zákona č. …/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební
zákon)]

1.
Zhodnocení vztahu politiky územního rozvoje k cílům ochrany životního prostředí
přijatým na mezistátní nebo komunitární úrovni. Zhodnocení vztahu územně
plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní
úrovni.
2.
Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho
předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna politika územního rozvoje nebo
územně
plánovací dokumentace.
3.
Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky
územního rozvoje nebo územně
plánovací dokumentace významně
ovlivněny.
4.
Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním
politiky územního rozvoje nebo územně
plánovací dokumentace významně
ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště
chráněná území a ptačí oblasti.
5.
Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů
navrhovaných variant politiky
územního rozvoje nebo územně
plánovací dokumentace, včetně
vlivů
sekundárních,
synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých,
trvalých a přechodných, kladných a záporných ; hodnotí se vlivy na obyvatelstvo,
biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky,
kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na
krajinu včetně
vztahů
mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení.
6.
Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů
podle
jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod
vyhodnocení včetně
jejich omezení.
7.
Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech
zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů
na životní prostředí.
8.
Zhodnocení způsobu zapracování cílů
ochrany životního prostředí přijatých na
mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich
zohlednění při výběru řešení. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů
ochrany životního prostředí do územně
plánovací dokumentace a jejich zohlednění
při výběru variant řešení.
9.
Návrh ukazatelů
pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně
plánovací
dokumentace na životní prostředí.
10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů.

 

 

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj.

 

 

Komentáře (1)

   -     Nový Komentář